Karlovy Vary si vypěstovaly nezdravou závislost na ruském rozhazování. Čeká je dlouhá a bolestivá odvykací kúra
Je to jen shoda okolností, že se zavedení sankcí proti Rusku časově potkalo s naší reportáží o úbytku ruského zájmu o Karlovy Vary a návštěvu Česka obecně. Stalo se něco, na co zejména na ruských turistech silně závislé Vary nejsou připraveny a hlavně se nedokážou jen tak přeorientovat na jinou klientelu. Sankce s tím samozřejmě nesouvisejí, Karlovy Vary zjevně začaly ztrácet v ruských očích lesk již řadu měsíců před jejich zavedením, dokonce dlouho před Majdanem.
Tento strukturální obrat je o to citelnější, o co byl po letech dynamických nárůstů méně očekávaný.
Negativních faktorů, které by mohly vysvětlovat pokles příjezdů ruských turistů, je víc – slabším růstem ekonomiky počínaje přes oslabení rublu vůči euru až po možný nárůst obav, že ruští návštěvníci nejsou v posledních měsících na Západě zrovna vítáni. Nařízení prezidenta Putina, podle něhož by státní zaměstnanci a politici neměli mít zahraniční konta, firmy ani nemovitosti, by mělo působit sice negativně, ale plošně. Stejná očekávání lze spojovat s omezením rekreačních pobytů na Západě pro příslušníky ruských ozbrojených složek či ponoukáním Rusů k vlasteneckým pobytům na nově akvírovaném Krymu či v Soči, kde se nastavěly pro zimní olympiádu ohromné ubytovací kapacity, které dnes zejí prázdnotou.
Všechny tyhle faktory by se měly sčítat a působit stejným směrem. Naopak by jeden očekával, že ve srovnání se zeměmi eurozóny by měla listopadová intervence ČNB proti koruně naopak trochu přifukovat do plachet a alespoň částečně kompenzovat oslabení rublu vůči euru. Takže oproti konkurenčním destinacím v eurozóně bychom na tom měli být spíše o něco lépe. Jiní sice mohou mít flexibilnější vízovou politiku (v Česku je mimořádně rigidní nejen ve vztahu k Rusům), ale ani na ni nelze svalit všechno. Stejně tak jako nelze tvrdit, že by česká zahraniční politika vůči Rusku byla nějak zvlášť tvrdá. Rozhodně není jestřábí.
Takže co se to vlastně s ruskými návštěvníky v Česku děje? A proč klesá počet nemovitostních transakcí prováděných s ruskou klientelou, co ty stovky bytů ve Varech hledajících ruského kupce?
Prémiové lokace nikdy nevycházejí z módy a neznají ani hluboké propady cen a přitom nabízejí podstatně lepší likviditu. Je možné je považovat za skutečnou investici a bezpečné uložení peněz, což by se ještě dalo vztáhnout na byt v Praze, ale pro byt v Karlových Varech, jak ukazuje poslední vývoj, to rozhodně neplatí.
Dokonce i když zcela odhlédneme od výstavných a nepředstavitelně drahých bytů a domů někde v londýnské Chelsea, Kensingtonu nebo Hampsteadu, od prémiových lokalit ve Švýcarsku, v Provence nebo Toskánsku, tak i podstatně méně majetní Rusové mají z čeho vybírat. Maďarsko je levnější, ale například i apartmány v kondominiích na španělském pobřeží lze v dražbách nakoupit za méně, než by si nyní „karlovarští“ Rusové představovali, že dostanou za své v časech boomu pořízené haciendy na západě Čech.
A bude hůř. Naše reportáž z nejvíce rusifikovaných českých lázní zřetelně naznačuje, že čas největší slávy v očích Rusů mají Vary za sebou a legendárně bohatou ruskou smetánku už dávno nahradili podstatně méně solventní kunčafti, kteří budou na možný nástup recese v Rusku reagovat mnohem citlivěji. Město se tím navíc dostává do začarovaného kruhu – ostatní cizince, kteří by připadali v úvahu jako náhrada, neomylně odrazují destinace, kde se zabydleli hordy, řekněme, méně sofistikovaných ruských turistů.
Neposlouchá se to dobře, ale ve Varech prostě „chcípnul pes“ a místní politici i podnikatelé se hodně nadřou, aby někdejší lázeňský pupek Evropy zase nahodili. Ale je fakt, že udržet ve Varech lázeňsko-turistický byznys snad pořád dává větší smysl než zkoušet teď něco úplně jiného.
Aktuální protiruské ekonomické sankce se turistickému ruchu obloukem vyhýbají a teoreticky
by mohly bolet spíš průmysl. Jenže český export není na Rusku nezdravě závislý.
Zato ve Varech, u pramenů, tam to bolet bude. l
O autorovi| Miroslav Zámečník • zamecnik@mf.cz
