Salto, skok přes překážky nebo triky na kladině mu nedělají problém. Robot Atlas od Boston Dynamics by v tělocvičně dokázal zahanbit kdejakého parkouristu. Společnost nedávno zveřejnila video, v němž se dva roboti ze série Atlas předvádí na překážkové dráze tak, že by jim nestačili ani někteří lidé. Ačkoli pohyb vypadá velmi přirozeně, sestava je výsledkem dlouhého a pečlivého programování. Příprava robota trvala vývojářům několik měsíců, na jejichž konci se jim povedl obrovský úspěch – nacvičený kód mohli vyhodit do koše, protože Atlas dokáže běhat sám na základě obrazu z kamer na hlavě. Jeho počítačový „mozek“ vyhodnocuje překážky a volí nejvhodnější pohyb pro jejich překonání, podobně jako mozek lidský.
„Někdy to ale je frustrující. Roboti hodně padají,“ přiznal vývojář Benjamin Stephens z Boston Dynamics pro agenturu Reuters. „Stále ale pracujeme na způsobech posouvání jeho limitů. Hlavně se potřebujeme naučit, jak postavit robota, který spadne na obličej a následně se zvládne zvednout a otřepat. Také se hodně učíme, jak kontrolovat jejich chování,“ dodal.
Na androidovi výzkumníci pracují přes deset let. Výsledkem jejich snahy je tělo s humanoidní podobou, které měří asi 150 centimetrů a váží 86 kilo, uvnitř má celkem tři počítače a třicet hydraulických kloubů. Jediné, co mu oproti člověku zatím schází, je pružnost. V roce 2009 technologická firma z massachusettského Walthamu zveřejnila první video, v němž robot Petman balancuje na vratkých nohách a sotva dokáže kráčet rovně. Visí z něj hromada kabelů, připojených ke zdroji energie a k počítačům. Vylepšení se dočkal o dva roky později, kdy lze na záznamu vidět, že drátů ubylo, zato vědci zapracovali na plynulosti chůze a naučili stroj dělat kliky. Tento model později získal ještě senzory pro vyhledávání chemikálií.
Sportovec Atlas
V roce 2013 se objevuje stroj s označením Atlas, který má podobně jako Petman tvar lidského těla, a vývojáři slibují, že se bude umět pohybovat v drsném terénu. To demonstrují nárazem těžkého závaží, což robot ustojí. Atlas z roku 2016 se zbavil kabelů a dokáže se pohybovat v interiéru díky senzorům překážek, které mu umožňují zároveň i nosit věci. Za další rok robot předvedl svůj první parkour, když bezchybně skákal na bedny a nakonec vyšvihl salto. Vloni skupina robotů Atlase, Spota a Stretche z dílny Boston Dynamics předvedla společnou taneční sestavu na píseň Do you love me.
Aktuální parkourové vystoupení obletělo internet, na Twitteru společnosti ho vidělo přes 10 milionů lidí. Reakce publika na příspěvek se dá rozdělit do dvou extrémních skupin. Někteří vývojáře vychvalují, jiní ale Američany obviňují, že vyrábí smrtící zbraň, která jednou ovládne lidstvo. Podobné znepokojení vyvolaly už záběry roztomilého čtyřnohého robota Spota, jemuž se přezdívá robot s nejlepším PR na světě, jak si zcela bez asistence člověka pomocí AI sám otevře dveře.
Objevují se i logické dotazy, k čemu vlastně potřebujeme robota, který umí tančit a skákat na bedny. Pravda je, že podobné demonstrace jeho pohybu slouží hlavně pro vědce jako zpětná vazba.
Vítězné gesto jako experiment
Programují každý milimetr pohybu, takže přesná choreografie je pro stroj zkouška ohněm, jelikož na rytmu tance se pozná i nejmenší nedokonalost. Atlas například v posledním videu z tělocvičny při závěrečném pozvednutí pěstí lehce zakolísá. Vědci nechválí jeho obratnost v dalších disciplínách, ale pečlivě se zaměřují na tento detail. „Chování po backflipu jsme do té doby nespouštěli, takže to byl doopravdy experiment,“ říká Scott Kuindersma, šéf týmu Atlas z Boston Dynamics. „Když sledujete video důkladně, vypadá to trochu divně. Vyměníme tu část kódu za nastavení, které jsme používali předtím, a myslím si, že to bude fungovat lépe,“ tvrdí.
Proč ale záleží na tom, jestli robot pumpuje pěstí nejistě? Nebo jestli to vůbec udělá? Proč předvádí parkour? Schopnost metat salta možná nikdy nebude mít v komerčním prostoru využití – Atlas se zatím neprodává, jedná se o výzkumný subjekt. Jedinými roboty od Boston Dynamics dostupnými na trhu jsou Spot, Pick a Stretch. Stroj se ale každým akrobatickým trikem přibližuje člověku a jeho pohybovým možnostem. Pokud dokáže vyhodnocovat prostředí stejně dobře jako průměrný dospělý, možnosti jeho využití budou neomezené.
„Humaniodi jsou zajímaví z několika perspektiv,“ říká Kuindersma. „Zaprvé mají potenciál být univerzálními roboty, kteří se v budoucnu dostanou kamkoliv a zvládnou tam dělat cokoliv. Možná nebudou nejlepším modelem pro žádnou konkrétní činnost, ale pokud potřebujete univerzálního pomocníka, který umí splnit širokou škálu úkolů, tak už víme, že humanoid je toho schopen.“
Z technického hlediska představuje lidský tvar výzvu v podobě vyladění poměru síly a váhy, pohyblivosti, rychlosti nebo celkové stavby. Zároveň je náročné naprogramovat koordinaci tolika možných pohybů. Jednoduchá činnost jako parkour je pro vývojáře perfektní způsob, jak zkoušet různé druhy chování robota. Atlas při tom musí zapojit celé tělo, udržet rovnováhu a plynule přizpůsobovat své pohyby novému prostředí. „Děláme to, protože potřebujeme vytvořit chování na hranici robotových schopností, které bude fungovat jako celek v podobě flexibilního systému ovládání,“ vysvětluje Kuindersma. „Sice existuje mnoho důležitých problémů, kterým se při parkouru vyhneme, ale my se nepokoušíme vyřešit všechno najednou. Teď potřebujeme vytvořit pevný základ pro další set výzkumných úkolů,“ dodává.
Vlastní oči
Největší pokrok oproti loňskému tanečnímu videu představuje neviditelná skutečnost – pohyby robota řídí jeho vlastní vnímání, ne naprogramovaná sestava. Vývojáři ho nenastavili tak, aby překonával konkrétní typ překážek. Místo toho ho vybavili menšími vzorci chování, jež mu říkají, co udělat, když má před sebou například mezeru. Podle toho se přizpůsobuje konkrétnímu prostředí. Na rozdíl od člověka však robot nemá páteř ani ramenní klouby a ruce jsou v poměru k lidským slabší, zato tělo je těžké. Při přeskakování překážek se tak dostává na hranici možností. Opičí dráhu během natáčení roboti dokončili asi jen v polovině případů. Ben Stephens, který robota ovládá, říká, že u každého pohybu existuje riziko pádu a při takovém množství cviků se pravděpodobnost sčítá. „Některé druhy chování jsou skvělé, jiným se zatím nedá věřit,“ přiznává. Dodává, že během natáčení videa také vůbec poprvé trénovali dva roboty naráz.
Kam se bude odvětví robotiky posouvat, zatím nikdo neví, protože i přes úspěch Boston Dynamics je výzkum stále na začátku. Jisté je pouze to, že někdy v následujících letech se do oboru přidá vizionář Elon Musk se svým Tesla Botem. Tento humaniodní stroj bude mít obrazovku místo obličeje, pět prstů a prý bude vykonávat namáhavou fyzickou práci a běžné domácí úkoly, do kterých se lidem v budoucnosti již nebude chtít. Stroj má být podle Muska „přátelský“ a kdyby se něco pokazilo, člověk mu prý snadno uteče. Údajně má využívat část AI z autopilota Muskových automobilů a první prototyp vznikne příští rok.
Tyto společnosti ale nejsou jediné, kdo se věnuje výrobě humanoidních strojů. Honda má už léta svého Asima a stejně tak roboty používají japonská Toyota a americké General Motors. Spot, připomínající psa, má naopak konkurenci v čínském stroji CyberDog od Xiaomi.
