Ačkoliv se svět letecké dopravy ocitl v největší krizi, jaké kdy čelil, zdá se, že většina tradičních aerolinek ji nakonec přežije. Tedy alespoň těch amerických. Letecké společnosti z USA se totiž v minulých měsících dočkaly masivní státní podpory a nyní mají tolik hotovosti jako už dlouho ne. V případě tuzemských ČSA je však situace diametrálně odlišná.
Loňská kombinovaná ztráta neupravená o jednorázové položky činila v americkém sektoru letecké dopravy neuvěřitelných 32 miliard dolarů (v přepočtu bezmála 690 miliard korun). To samo o sobě nijak pozitivně nevyznívá – tím spíš, když po jejich započtení by byla ještě o poznání hlubší. Když se ale podíváme na vývoj cash flow, zjistíme, že zase tak špatně na tom tamní aerolinky ve skutečnosti nebyly.
Čtveřice největších dopravců, společnosti American Airlines, Delta Air Lines, United Airlines a Southwest Airlines, totiž na konci kalendářního roku 2020 disponovala hotovostí v celkovém objemu 31,5 miliardy dolarů (bez započtení dosud nevyužitých úvěrovým limitů), což je znatelně víc než o 12 měsíců dříve – tehdy se musela spokojit „pouze“ s 13 miliardami.
„Likvidita je na rekordních úrovních,“ cituje zpravodajský web CNN Philipa Baggaleyho, hlavního analytika ratingové společnosti Standard & Poor's pro odvětví letecké dopravy. „Což je dobré, neboť je to jedno z mála pozitiv, o která se nyní mohou (letecké společnosti) opřít.“ Takové zprávy by ještě v průběhu loňského roku čekal málokdo. Tím spíš, že zmíněná čtyřka dokázala od dubna do prosince na mandatorních výdajích „spálit“ v průměru 115 milionů dolarů denně.
Nebudou-li další peníze, začne se opět propouštět
Kde se všechna ta hotovost vzala? Zdrojů je vícero. V první řadě pomoc státu. Už vloni na jaře schválila tehdejší administrativa prezidenta Donalda Trumpa finanční injekci ve výši 25 miliard dolarů. Tu obdržela čtveřice největších aerolinek i několik menších dopravců. Výměnou za poskytnuté finanční prostředky bylo z jejich strany ujištění, že až do 1. října 2020 nepřikročí k hromadnému propouštění, neplacenému volnu ani snižování mezd.
Jakmile lhůta vypršela, několik tisíc zaměstnanců o místa skutečně přišlo. S druhou vládní pomocí, jež byla součástí Trumpova prosincového stimulačního balíčku na podporu americké ekonomiky a která znamenala pro tamní letecké dopravce přísun dalších 17 miliard, se spousta z nich do práce znovu vrátila. Ovšem jen proto, aby se dostala do stejné situace jako loni na podzim. Vedení American a United Airlines řeklo 27 tisícům zaměstnancům, že pokud současný šéf Bílého domu Joe Biden neschválí v pořadí již třetí podpůrný program pro americké letecké dopravce, ocitnou se 1. dubna znovu na dlažbě. Nejnovější čísla přitom ukazují, že v sektoru pracuje aktuálně o 16 procent lidí méně než na začátku roku 2020.
Kromě vládní pomoci se ale americkým aerolinkám dařilo shánět tolik potřebnou hotovost i jinými způsoby. Například skrze poskytnuté bankovní úvěry, zastavováním vlastních aktiv včetně samotných letadel či prodejem akcií.
„Myslím si, že obecně vzato lze říct, že jsou sice raněné, ale přežijí,“ shrnul Baggaley. „Prostředí s nízkými úrokovými sazbami aerolinkám pomohlo. Investoři a banky lačnící po výnosech jim ochotně půjčují,“ dodal s tím, že nejhorší období současné krize mají američtí dopravci nejspíš už za sebou.
Český unikát
Zdaleka ne všude jsou vyhlídky tradičních leteckých společností tak povzbudivé jako ve Spojených státech. Doslova ve slepé uličce se ocitly tuzemské České aerolinie (ČSA), s bezmála stoletou historií jeden z vůbec nejstarších leteckých dopravců na světě.
Společnost spadající do skupiny Smartwings se ústy jejího šéfa Jiřího Šimáněho nechala minulý týden pro server Seznam zprávy slyšet, že pokud stát nevyhoví její žádosti na nevratnou finanční pomoc ve výši 1,1 miliardy korun, skončí aerolinky v insolvenci. Jak ČSA, tak mateřské Smartwings jsou v mimořádném moratoriu, což znamená, že svým věřitelům aktuálně žádné dluhy splácet nemusejí. Moratorium má však vypršet již 27. února.
Samotné ČSA, které nemají nárok na čerpání finančních prostředků v rámci programu COVID Plus, jen za minulý rok prodělaly podle jednasedmdesátiletého byznysmena 1,5 miliardy korun. I proto už dříve vládě navrhl vytvoření speciálního kompenzačního programu. Jeho pomocí by tuzemské aerolinie mohly získat peníze od státu na základě takzvaného „sedačkovného“, což je podobný princip, jakého využívají například autobusoví dopravci.
Program by se měl vztahovat na období loňské jarní karantény, během níž byla letadla obou společností nucena zůstat na zemi. Skupina jako celek požaduje v rámci jí navrženého programu odškodnění ve výši 488 milionů korun s tím, že pokud by se prostředků skutečně dočkala, ponížila by adekvátně svůj požadavek na nevratnou více než miliardovou pomoc.
Vicepremiér Karel Havlíček podle Seznam zpráv takovou možnost vyloučil. Uvedl však, že by aerolinky mohly dosáhnout na podporu v rámci nového, zcela jiného programu. Ten by měl být dostupný všem firmám, kterým v souvislosti s pandemií zásadně poklesly tržby. A takovou podmínku skupina Smartwings, jejíž loňský obrat se meziročně propadl o celých 90 procent, rozhodně splňuje.
(Ne)nahraditelné aerolinky
Zda by měla česká vláda tahat Smartwings, potažmo dceřiné ČSA z aktuálních finančních problémů, či nikoliv, je předmětem sporů mezi politiky i odbornou veřejností již od loňského jara. Řada expertů namítá, že pokud by Šimáněho aerolinky skutečně zkrachovaly, velmi rychle by je dokázal nahradit nějaký dopravce ze zahraničí. Akcionáři společnosti naopak argumentují, že vzhledem k provázanosti Smartwings na další podnikatelské subjekty v Česku – ať už samotné Letiště Václava Havla či jednotlivé zdejší cestovky – by jejich potenciální konec tuzemskou ekonomiku pořádně zabolel.
Faktem je, že co se státní pomoci leteckým dopravcům týče, je situace v Česku víceméně ojedinělá. Naprostá většina aerolinek v Evropě i ve světě se alespoň nějaké formy státní kompenzace dočkala. Smartwings dosud nikoliv.
Loni skupina jednala s vládou o půjčce, respektive garanci za ni v hodnotě 800 milionů korun. Z té nakonec sešlo. Nyní je pro změnu v rámci programu COVID Plus ve hře bankovní úvěr na částku dvou miliard korun, za který by se stát měl prostřednictvím své pojišťovny EGAP zaručit až do výše 80 procent.
Na záchranném plánu spolupracuje vedení Smartwings vedle samotných bank rovněž s experty z poradenské společnosti Ernst & Young (EY). Zda s tímto záměrem aerolinky uspějí a dočkají se tak první skutečné finanční pomoci od začátku koronavirové pandemie, by mělo být známo v horizontu několika dní.
