Menu Zavřít

Jako nůž radikálem. CIA likviduje teroristy „bombami“, které místo výbuchu cíl rozříznou

4. 3. 2021
Autor: Steve Horton, USAF. Volné dílo
  • Americké ozbrojené síly používají k likvidaci významných členů teroristických organizací speciální typ řízené střely bez výbušné náplně

  • Modifikovaná střela Hellfire s označením R9X ničí cíl pomocí šesti vyskakovacích břitů

  • Impulzem k vývoji zbraně byly četné oběti na životech civilistů

  • Od roku 2017 je zdokumentováno pouze několik případů použití utajované „ninja bomby“


Být to scéna z filmu, divák by si nejspíš pomyslel, že scénáristé povážlivě přehánějí. Operátor v tisíce kilometrů vzdáleném řídícím středisku vydá pokyn k odpálení střely. Hellfire se oddělí od bezpilotního letounu MQ-9 Reaper a se zlověstným svistem si razí cestu nocí směrem k nenápadnému autu, které se žene po prašné cestě kdesi v povstalecké oblasti na Středním východě. V závěru její smrtonosné pouti se místo exploze ozve jen hlasité zaskřípění páraného plechu. Když na místo dorazí svědci, najdou na místě nikoliv ohořelé zbytky, ale pozůstatky auta, kterému záhadná síla rozřízla střechu – a všechno, co bylo pod ní.

Jakkoliv to zní neuvěřitelně, přesně tak funguje řízená střela AGM-114R9X, o níž poprvé informoval list Wall Street Journal v květnu 2019. Jedná se o modifikaci rozšířené střely Hellfire. Namísto standardní bojové hlavice nese šest dlouhých břitů, které se z ní vysunou těsně před dopadem. O zbytek se postará kinetická energie půlmetrákového tělesa.

Cílem takového zařízení je eliminovat „vedlejší škody“ – tedy zničený majetek a zejména oběti na životech, s nimiž si CIA v jisté fázi své války proti teroru příliš hlavu nelámala. To paradoxně přispívalo k zesílení protiamerických nálad v Afghánistánu, Iráku, Jemenu i jinde a usnadňovalo teroristickým organizacím nábor dalších džihádistů.

Takto skončilo v červnu 2020 SUV, v němž cestovali členové teroristické organizace Hurras al-Din. Na vůz podle analytiků dopadly tři až čtyři kusy R9X


Zatímco běžná střela Hellfire má ničivý rádius 110 metrů, v případě „ninja bomby“ se oblast se 100% jistotou smrtícího účinku odhaduje na pouhý metr. To na jednu stranu předpokládá schopnost velmi precizního navádění, na druhou stranu se ale prakticky eliminuje riziko zabití nezúčastněných osob. WSJ dokonce citoval zdroj z americké administrativy, podle kterého je R9X natolik přesná, že umožňuje zlikvidovat člověka na místě spolujezdce v jedoucím automobilu, aniž by zabila řidiče.

Podle WSJ rozhodla o vývoji děsivého zařízení už vláda Barracka Obamy jako o jednom z alternativních způsobů, jak zabít Usámu bin Ládina. Šéf teroristické organizace Al-Kajda žil obklopen svými dětmi a ženami už před útoky na americké ambasády na konci 90. let a stejné praxe se držel i ve svém pakistánském úkrytu. Na to ale nakonec nedošlo, ostrého nasazení se balistický kráječ plechu dočkal až o několik let později.


Dodavatelem standardních střel Hellfire jsou společnosti Lockheed Martin a Boeing. Jedná se o rakety typu vzduch-země s doletem od 500 m do 11 km. Nožová varianta R9X vychází podle dostupných informací z laserem naváděného typu AGM-114R „Romeo“, vyráběného od roku 2012. Oficiální cena R9X známa není, protože oficiálně není potvrzena ani její existence. Výchozí Hellfire Romeo má nicméně jednotkovou cenu 99 600 USD (v přepočtu přibližně 2,1 milionu korun).


Poté, co americké ozbrojené síly začaly likvidovat skutečné i domnělé teroristy ze vzduchu ve velkém, začaly stoupat také počty civilních obětí – a s nimi i nenávist k západní mocnosti, která shazovala na obyvatelstvo zemí rozvrácených ozbrojenými konflikty neviditelnou smrt shůry. Podle neziskové organizace Bureau of Investigative Journalism provedly americké bezpilotní letouny v Afghánistánu, Pakistánu, Somálsku a Jemenu více než 14 tisíc útoků, při nichž zahynulo 910 až 2200 civilistů, z toho přibližně tři sta až pět set dětí.

Když přišel v říjnu 2014 o život šestnáctiletý Abdulrahman Anwar al-Awlaki, vyvolalo to nevoli veřejnosti i ve Spojených státech. Bomba ho roztrhala ve chvíli, kdy večeřel ve venkovní restauraci v Jemenu – zemi, jíž USA ani nevyhlásily válku. Al-Awlakiho otec byl považován za předáka Al-Kajdy na Arabském poloostrově a zemřel při útoku bezpilotního letounu o dva týdny dříve, samotný chlapec nicméně za teroristu oficiálně označen nebyl a podle všeho padl za oběť útoku, jehož cílem měl být jiný z předáků Al-Kajdy, Egypťan Ibrahim al-Banna.

Nejmodernější stíhačka má ovládání hlasem a dotykem. Piloti si na něj stěžují stejně jako řidiči aut
Přečtěte si také:

Nejmodernější stíhačka má ovládání hlasem a dotykem. Piloti si na něj stěžují stejně jako řidiči aut

Už v roce 2013 přitom Obama vydal nařízení, jehož cílem bylo minimalizovat vedlejší škody při bezpilotních útocích mimo oficiálně vyhlášené válečné zóny. Tento rozpor nepochybně přispěl k urychlení vývoje bomby R9X. Přísně utajovaná munice byla patrně poprvé nasazena někdy na přelomu let 2016 a 2017. Abu Khayr al Masri, tehdejší dvojka v organizační struktuře Al-Kajdy, zahynul v únoru 2017 při zdánlivě nevysvětlitelném útoku, po němž zůstala díra ve střeše auta.

Samotný vůz vypadal prakticky nepoškozený, přestože vnitřek kabiny byl zcela zničen. Další případy byly v následujících letech zaznamenány v Sýrii, Jemenu i Afghánistánu. Deník New York Times s odkazem na nejmenované představitele americké administrativy loni na podzim uvedl, že R9X byla za poslední roky použita zhruba šestkrát.

Vizualiace střely naznačuje předpokládané umístění šesti vyskakovacích ostří

FIN25

CIA ani Pentagon se ke zbrani nijak nevyjadřují, nepotvrdily ani její existenci. Z relativně nízkého počtu zaznamenaných případů je navíc zjevné, že se „ninja bomba“ používá jen velmi výjimečně. Po jednom z posledních zdokumentovaných útoků v červnu 2020 ale svědci natočili a zveřejnili video, které ukazuje fragmenty munice včetně oficiálního označení AGM-114R9X, o němž se do té doby pouze spekulovalo. Můžeme si tedy být jisti, že se nejedná o divokou fantazii, ale o jeden z velmi skutečných projevů toho, jak znepokojivé formy technického pokroku válka přináší.

  • Našli jste v článku chybu?