Jako otroci. Německá jatka vykořisťují pracovníky z Východu

7. 6. 2017

Patnáct hodin v práci, předražené ubytování, srážky za používání ochranných pomůcek i místnosti pro odpočinek. Německé masokombináty vykořisťují pracovníky z východní Evropy, zejména z Polska, Ukrajiny, Bulharska a Rumunska. Němečtí poslanci chtějí tyto „mafiánské“ praktiky domácím firmám zakázat.

Zejména regiony na západě Německa, Oldenbursko v Dolním Sasku a Emžsko na hranicích dolního Saska a Severního Porýní-Vestfálska, zaměstnávají tisíce lidí z Východu, které pracují na jatkách a v masokombinátech. Porcují hovězí a vepřové maso často v hrůzných pracovních podmínkách. Jedná se zejména o Poláky, Ukrajince, Rumuny a Bulhary.

Problematická jatka se nacházejí u hranic s Nizozemskem

Proto se Německo stalo levnou zemí pro masný průmysl. Pracovní podmínky jsou ale často katastrofální. Dvojité směny trvající 15 hodin, předražené nájmy v hromadných ubytovnách, nesmyslné poplatky za používání vstupních čipů, místnosti pro odpočinek nebo ochranného oděvu, uvedl německý deník Süddeutsche Zeitung.

Otrocká práce

Německá poslankyně Zelených Beate Müller-Gemmekeová podmínky přirovnala k otrocké práci, se kterou má bohužel Německo hrůznou historickou zkušenost.

Poslanci německého parlamentu chtějí těmto praktikám učinit přítrž. Firmy totiž porušují pracovní legislativu tím, že pracovníci jsou vedeni jako subdodavatelé, poslední článek řetězce, uvedl odborník CDU na trh práce Karl Schiewerling. Chování některých masokombinátů se blíží k trestně-právní odpovědnosti, protože v něm panují nepřehledné vztahy, dodal.

Platy subdodovatelů jsou nižší, než kdyby „gastarbeiteři“ byli zaměstnáni jako řezníci. Nový zákon má umožnit to, aby za výši platu nesl odpovědnost provozovatel jatek. Také pracovní pomůcky, jako je řeznický nůž a další pomůcky nutné pro bourání, nemá být možné odečítat z platu. Má se omezit pracovní doba, aby nešlo obcházet minimální mzdu.

Velký vliv firem

Nový zákon přitom vznikl z důvěrného okruhu poslanců a nebyl konzultován s ministerstvem zemědělství také proto, aby nebyl ovlivňován lobby masného průmyslu.

„Víme, že firmy mají velký vliv. Víme také, že v tomto sektoru pracují i pochybné síly,“ řekl deníku jeden z poslanců, který se na přípravě nové legislativy podílí. Cílem je, aby byla dodržována ochrana zaměstnanců.

Už od podzimu 2016 se masokombináty zavázaly, že nebude docházet k sociálnímu dumpingu u zaměstnávání lidí z chudších zemí Evropy a budou se za ně platit německé odvody.

Sice došlo ke zlepšení a část z nich dostala regulérní pracovní smlouvy, ale okolo poloviny lidí v sektoru je stále zaměstnáváno „postaru“, upozorňují německé odbory.

Přesčasy se stále neproplácejí, varoval německý odborový svaz. Minimální mzda 8,75 eura za hodinu bývá často z různých důvodů snižována za různé pokuty na pracovišti. „Na konci tak zůstává hodinová sazba hluboko pod minimální mzdou,“ potvrdil Matthias Brümmer z odborového svazu potravinářství a gastronomie v regionu Oldenburska.

Němci tlačí na české dopravce:

Němci zvyšují tlak na české dopravce: Plaťte řidičům naši minimální mzdu

V sektoru zpracování masa panuje velká konkurence, a proto se firmy uchylují k těmto často brutálním praktikám, které odnášejí nejvíce lidé, kteří se nemohou bránit, míní poslankyně Müller-Gemmekeová.

Například pokud někdo onemocní na delší čas, musí počítat s tím, že o práci přijde. Podle organizací, které pomáhají lidem z Východu na německém trhu práce, v tomto sektoru působí „mafiánské struktury“.

Německý odborový svaz eviduje stále více stížností. Například loni v červnu se bulharský pracovník poranil při bourání elektrickou pilou a nebylo mu poskytnuto lékařské ošetření. Teprve po protestech odborů byla nehoda nahlášena.

Samotní němečtí politici přiznávají, že změna zákona nedokáže nekalým praktikám v masném průmyslu úplně zamezit, ale může to být alespoň dobrý začátek pro nápravu.