Smartphone od Nokie by potřeboval ještě nějaký čas na vývoj
Intuitivní ovládání, konzervativnější design a spolehlivost byly vždy hlavními přednostmi a důvodem široké obliby telefonů od Nokie. Podobně se Nokia vyprofilovala i v kategorii smartphonů, před časem testovaná symbianová pecka N70 byla opravdu skvělá. Do rukou se mi nyní dostala multimediální verze smartphonu se Symbianem, telefon N91. Nemá sice vyložená negativa, ale ve spoustě drobností jí onen drobek k dokonalosti chybí.
Převážná část konstrukce N91 je z broušené matné nerezové oceli. Vyvolává dojem exkluzivity a ve spojení s lesklým čelním panelem působí elegantně. Čelní straně dominuje displej. Nerozumím tomu, proč Nokia použila do špičkového telefonu velmi podprůměrný LCD, který snese srovnání s modely téže značky v cenové kategorii pěti tisíc korun. Displej je málo kontrastní, lze u něj rozpoznat viditelný rastr a na slunci toho na něm příliš neuvidíte.
Pod ním se nachází modul s ovladači nabídky. Čtyřsměrný joystick s potvrzovacím středovým tlačítkem, kontextové klávesy a klávesy pro ovládání hovorů příjemně padnou pod prsty. Jejich odezva je na solidní úrovni a práce s nimi poměrně pohodlná, trošku cviku vyžaduje jen práce s joystickem, což vás ale čeká u každého tímto prvkem ovládaného telefonu. Kryt klávesnice nemá mechanickou podporu otevírání, ale otevírá se hladce. Po otevření zjistíte, že z jeho spodní strany na vás bezostyšně koukají „tišťáky“, což je buďto velmi obskurní prvek designu, nebo značné faux pas vývojářů. Sama klávesnice na mě prvním dojmem působila nepoužitelně, ale mýlil jsem se. Protáhlá miniaturní tlačítka velmi intuitivně padnou do ruky a ani „zemědělské prsty“ nebudou mít s pohodlným psaním potíže.
Po obvodu telefonu se nacházejí další ovládací prvky a rozhraní. Vlevo miniUSB konektor pro připojení k počítači, nad ním mřížka hlasitého reproduktoru a kolébkový ovladač hlasitosti. Horní plocha obsahuje vypínač a manuální zámek klávesnice. Ten je opravdu dobrým vylepšením: pro odemčení telefonu stačí posunout jezdce zámku a jednadevadesátka je připravena přijímat rozkazy. Vedle zámku se nachází další praktická zajímavost - klasický tříapůlmilimetrový jack pro připojení sluchátek. Součástí audiokonektoru je také zásuvka pro připojení dálkového ovladače. Na pravé straně se nachází jediné tlačítko, jímž je klávesa pro vstup do menu telefonu. Nejsem zrovna přírodní talent hry na piano a má fyzická omezení v tomto směru by tlačítko uvítala poněkud níž, aby nebylo nutné pro každé stisknutí telefon v ruce popostrčit.
Hlavní nabídku tvoří tradiční položky - čas, datum, název operátora a indikátory baterie a signálu - o řádek níže se nacházejí dvě aplikace přiřazené tlačítkům pod displejem, které lze přizpůsobit vlastním preferencím. Zhruba uprostřed displeje leží šest ikon pro rychlé spuštění nejpoužívanějších programů. Vespod jsou pak události aktuálního dne z kalendáře nebo nejbližší událost následujících dnů.
Jako všechny chytré telefony je i jednadevadesátka trošku pomalejší než běžné mobily. Opravdu nepříjemné prodlevy se ale objeví pouze při práci s vestavěným diskem. Nokia totiž prezentuje N91 jako hudební mobil, což znamená, že velká kapacita paměti je podmínkou použitelnosti. Disk o kapacitě čtyř gigabytů je veskrze skvělý, ale… Proč do mobilního telefonu výrobce raději neimplementuje flash? Disky jsou přežité, náročné na spotřebu, velmi citlivé na mechanické zacházení. Přitom flash paměti, použité třeba v iPodu Nano, by Nokii velmi slušely jak po stránce odolnosti, tak i zvýšenou výdrží baterie. Všechny minusy ale N91 vyrovnává excelentní kvalitou přehrávače. Zde se Finové vytáhli, jednadevadesátka opravdu hraje skvěle. Umí pracovat s ID3 tagy, umožňuje vytvářet množství playlistů a seřazuje skladby podle interpretů i podle alb. Není nutné používat speciální software pro přenos hudby, pomocí Mass Storage do N91 naládujete skladby přes USB kabel přímo z operačního systému počítače. Přehrávač lze ovládat jak telefonem, tak i dálkovým ovladačem, který je ve spojení se sluchátky použitelný jako handsfree sada. Právě sluchátka přiložená v balení stojí za zmínku. Tradiční chrčivé pecky se v tomto případě nekonají, dle vyjádření Nokie jde o přebrandované špunty Koss. Přestože s klasickými Porta Pro se srovnat příliš nedají, na obvyklé poměry hrají dobře.
Telefon podporuje všechny u smartphonů povinné technologie, od Bluetooth, přes celkem slušný fotoaparát a rádio až po Wi-Fi, kterým se lze pohodlně připojit k síti. Symbianových aplikací pro verzi 9.1 je zatím poskrovnu, to se ale časem změní. Celkově je jednadevadesátka velmi rozporuplný stroj. Tak, jak ho Nokia prezentuje, tedy jako hudební mobil, plní svou roli excelentně, v jiných oblastech ale kulhá. Každopádně za cenu, za kterou se prodává, to bude mít na trhu těžké.
Klady
+ konstrukce těla
+ fotoaparát s rozlišením 2 Mpx
+ kapacita paměti
+ klasický 3,5mm jack
+ Wi-Fi
+ vestavěné rádio
+ USB Mass Storage
Zápory
- rozměry a vysoká hmotnost
- displej
- nižší rychlost ve srovnání s běžnými telefony
- pevný disk
Nokia N91
rozměry: 113,1 x 55,2 x 22 mm
hmotnost: 164 g
displej: 176 x 208, 262000 barev
podporované hudební formáty: MP3, AAC, AAC+, eAAC+, Real, WAV, WMA, M4A, AMR-WB, True Tones, AMR-NB
paměť: 4GB HDD
fotoaparát: 2 Mpx
rozhraní: USB, Bluetooth, Wi-Fi
cena (s DPH): 18 275 Kč
