Château Cos d´Estournel, Château Léoville-Barton, Pétrus… a další a další a další. Stovky vzácných lahví s etiketami slavných vinařských domů jsou každoročně předmětem dražeb aukční síně Christie´s již od jejího založení v roce 1766. Po dvě stě čtyřicet let se vína těší stejné přízni jako ta nejslavnější plátna i grafiky slovutných mistrů či filigránský čínský porcelán.
Existuje nějaký pádnější důkaz toho, že víno je uměleckým dílem, než uchvacující prodeje, které Christie´s každoročně pořádá na devíti místech? Zřejmě ne, i když vína bývají součástí dražeb pozůstalostí v lokálních, daleko menších síních. Vždyť na některé dražby vysílají své experty sami producenti vín, aby zaplnili ročníkové mezery ve vlastních archivech. Někdy se totiž v nabídce objeví pravé skvosty, které ve finále nemusejí být nijak astronomicky drahé. Záleží na sestavě dražitelů, jejich zájmech, zkušenostech i síle kapitálu.
Namátkou nahlédněme do katalogu jedné z posledních aukcí, konané letos 15. listopadu v ženevském hotelu Four Seasons des Berges. Šest lahví Château Mouton-Rothschild 1er cru classé (to jsou ty lahve, jejichž viněty každoročně navrhuje některý z věhlasných kumštýřů) se začalo dražit na vyvolávce v rozmezí 770 až 1000 eur. Šlo o ročník 1985, kdy viněty vytvořil Belgičan Paul Delvaux. Dražba jediné lahve Pétrus 1994 začínala na 350 eurech. „Baterie“ osmi lahví Vosne-Romanée 1988 měla vyvolávací cenu 150 eur. To jsou vzhledem k nabízené kvalitě a váze jména sklepů sumy více než akceptovatelné.
Obchodní výsledky vinařských aukcí Christie´s v loňském roce jsou velmi zajímavé. Třiatřicet dražeb konaných v Evropě přineslo částku bezmála 21 milionů eur (přesně 20 890 978 eur). Nejúspěšnější dražební výsledek dosáhla série dvanácti lahví La Chapelle Hermitage 1961, které byly prodány za 61 986,35 eura. Což, počítáno velmi přibližně, představuje 154 tisíc korun za lahev. Úctyhodná suma!
Americká sekce společnosti tržila v roce 2005 při deseti prodejích 15 628 592 dolarů, což je zhruba 12,17 milionu eur. Ternem roku v Americe byla dražba dvou tuctů lahví polovičního objemu (0,375 l) Château Cheval-Blanc ročník 1947, které vítězný dražitel získal za 88 125 dolarů. Počítáno na lahev zaplatil vítěz - v českých korunách - okolo osmdesáti tisíc za každou „dětskou porci“.
Jak jsou na tom viděno touto optikou vína české provenience? Upřímně řečeno nevalně. Především nám chybějí bohaté archivy. Na vině je jednak válka, kdy si vojska obou stran ve sklepích „zařádila“, jednak v Česku připravovaná vína nemají potenciál na dlouhé zrání. Navíc „vinařská“ ekonomika, v jiných zemích dobře zavedená a vedená, v České republice jaksi nefunguje. Několik pokusů, které byly učiněny, mělo jepičí život.
Takže nám zatím nezbývá než nahlížet do katalogů Christie´s i ostatních dražebních síní a sledovat, kam až se vyšplhá cena třeba za lahev Dom Pérignon 1964, která se začala dražit na 300 eurech. Nebo mimořádně atraktivní šestky lahví Cognac, provenant du „Paradis“ rodiny Vallantinů z roku 1830. Celkem bylo minulý týden v Ženevě draženo 788 položek…
Ještě je nezbytné zmínit se o poslední z aktivit síně Christie´s zaměřených na víno. Již podruhé povedou její licitátoři slavnou dražbu vín, v pořadí stošestačtyřicátou, stejně slavného Hospices de Beaune. Nemocnici, která funguje od roku 1452, založil Nicolas Rolin, kancléř vévody burgundského. Mezi dary, které hospic dostával, byly i vinice (první získal v roce 1459). Prodej vína z těchto vinic slouží především k získání prostředků na provoz nemocnice.
