Menu Zavřít

Jako spolujezdci se Praze pojede líp

18. 1. 2016
Autor: Euro.cz

Raději bychom se dohodli, než abychom řinčeli zbraněmi, vzkazuje minoritní akcionář Pražských služeb tomu majoritnímu, tedy Praze

Kolem Pražských služeb (PS) se ještě budou dít věci. Smírčí řízení mezi hlavním akcionářem firmy – městem Prahou – a společností AVE z impéria Daniela Křetínského, který drží ve firmě zhruba pětinový podíl, skončilo. A AVE se rozhodla promluvit o tom, jaké má další plány. Z pražské radnice totiž začínají prosakovat zprávy, které dávají tušit, že se schyluje k boji. „Zatím to chápeme jako řinčení zbraněmi. Pojďme se ještě zkusit domluvit,“ říká Jiří Nováček, šéf společnosti EP Industries, pod kterou AVE v Křetínského holdingu spadá. Hraje se o hodně – o zakázku na svoz odpadu za 13 miliard a především o malešickou spalovnu. Pro Prahu je podíl AVE v Pražských službách velmi důležitý – dokud ho nezíská, nemůže firmě zadat svoz odpadu napřímo. A pro AVE, které podniká v odpadech i teple, je zase důležitá spalovna.

* Proč jste se rozhodli promluvit o tom, jaké máte plány s Pražskými službami?

My jsme se třeba dříve z médií dozvěděli, že by politici chtěli nechat fúzovat Pražské služby s dopravním podnikem, aby nás mohli vytěsnit. To bylo neprojednané a kontroverzní téma. Hned ze začátku smírčího jednání jsme si proto řekli, že se budeme bavit u stolu, a ne testovat reakce přes noviny. S koncem roku ale smírčí řízení uplynulo, proto se pro nás otevřel prostor pro vysvětlení nebo korekci polofám.

* Výsledek několikaměsíčního smírčího řízení bylo, že si chcete spalovnu propachtovat na 25 let a nechat si živnostenské odpady – a za to dáte Praze svých necelých 20 procent Pražských služeb.

Ano, je ale dobré znát kontext.

* Není divu, že na to radní nekývli.

Vraťme se na začátek. Po volbách jsme se přišli představit novým radním. Řekli jsme jim, že si myslíme, že Pražské služby by mohly fungovat lépe a my bychom k tomu mohli přispět. Především kvůli synergiím. PS mají surovinu a na druhé straně výstup – elektriku a teplo. V obou těchto segmentech fungujeme, navíc v širším regionu, než je město Praha. Umíme lépe balancovat s výstupy.

* Spalovna je ale i pro vás důležitá především proto, že likviduje odpadky… To je hlavní byznys AVE.

Výnosově stojí spalovny na třech pilířích: elektřina, teplo, pálení. Elektřinu využívají z větší části pro vlastní provoz, odpadky tvoří přes 50 procent výnosů, teplo 35 procent. V teple a elektřině má hodnotu především předvídatelnost, a to větší než výkon. Když vím, kolik jsem v kterém čase schopen dodat – to má obrovskou cenu. A pokud jako výrobce mám jen smluvní vztah s dodavatelem tepla, není ten potenciál využit (Křetínský majoritně vlastní Pražskou teplárenskou, která teplo ze spalovny odebírá – pozn. red.). Mít jeden dispečink a řídit si tyhle vztahy z jednoho místa skýtá obrovský prostor. Druhý pohled, který tady zdomácněl – a ten já nesdílím –, říká, že spalovna je sama o sobě zlaté vejce.

* A vy ji chcete Praze vzít… AVE žádnou spalovnu nemá a bude ji potřebovat.

Pořád máme projekt spalovny v Komořanech.

* Ten vám ale nedává bez dotací ekonomický smysl…

Dotace jsou jednou možností, jak mu dát smysl. Především ale ten projekt nedává smysl v prostředí, kdy není jasné, že bude mít dost paliva.

* Přestože v zákoně o odpadech prošlo, že se od roku 2024 už nebude moci skládkovat?

To je zjednodušující tvrzení. V zákoně je zakotven zákaz skládkování neupraveného odpadu. A definice neupraveného odpadu ještě není hotova. Do toho vstupuje Brusel, kde byly v prosinci představeny milníky třídění odpadů: nemá se třídit jen separovaný odpad, jako je papír, plasty, sklo a kov, kde to má smysl, ale i obsah černých popelnic.

* To je ale přece hloupost třídit…

Podle mě je to úplný nesmysl. Ale je to Brusel… A pak je tu ta naše definice neupraveného odpadu. Pořád je tu ještě možnost, že se budou stavět tzv. mechanicko-biologické úpravny, lidově třasáky. Na obřích sítech se odpad přesype a je otázkou, jaká frakce by se mohla skládkovat. Není vyloučeno, že tu budou vznikat Potěmkinovy vesnice, kde se velká část takto „přetřesených“ odpadů uloží. A je tu ještě jedna věc. Ve středočeském Plánu odpadového hospodářství se objevuje spalovna ČEZ v Mělníce, která by byla v dojezdové vzdálenosti Prahy. Malešická spalovna má přitom teď odpadů tak akorát. Když budeme mít z popudu Bruselu povinnost víc třídit, poklesne množství pálených odpadů a vedle toho vznikne spalovna v Mělníce, ze zlatého pražského vejce se stane rázem něco, co nebude mít dost paliva. Vedle toho ještě existuje plán na rozšíření kapacity malešické spalovny…

* Pražská spalovna se má rozšiřovat?

Pražské služby mají plán utratit miliardu za výměnu kotlů. Ty by měly zároveň zvýšit kapacitu o 15 procent, zhruba. Vážně se může stát to, co v Německu nebo v Rakousku, kde odpadky shánějí i za hranicemi. Spalovna nemusí být ten korunovační klenot, o který se budou všichni prát. Je dobré to vnímat v těchto souvislostech. Zároveň Pražské služby působí na trhu, kde jsou nadnárodní firmy jako SITA, FCC, Marius Pedersen, my (AVE)… A PS zůstávají jako kůl v plotě. Dávalo by smysl, aby se staly součástí většího celku.

* Ty předpoklady, o kterých mluvíte, jsou ale v tuto chvíli trochu hypotetické. Kdyby spalovna nebyla tak zajímavá, nervali byste se o ni…

My se o ni rveme, protože by dávalo smysl se spojit.

* To už ale mluvíme o nějakém společném podniku… Proč tedy pacht?

My jsme si definovali smírčí řízení jako strukturovanou debatu, ovšem poznamenanou od začátku pohledem zástupce města, že soukromé vlastnictví je něco zlého… Pražské služby jsou přitom v situaci, kdy mají kotle prožrané od chloru, zároveň nemají peníze na nové. Mohou si půjčit, ale pozor, ve chvíli, kdy nemají zakázku na svoz odpadu, budou bance těžko dokládat budoucí příjmy. Navíc v roce 2017 končí zakázka na čištění ulic (zhruba třetina tržeb PS) a o další se budou muset Pražské služby pobít. A kdyby si Pražské služby tak věřily v té odpadkové soutěži, tak by se s námi nikdo nebavil… Ví se, že je tam určitá míra neefektivity.

* Politici se bojí, že cenu v soutěži podrazíte…

Ano. To je stejný argument, jaký používají správy krajských silnic, když mají začít soutěžit údržbu, kterou si dosud dělaly samy. Samozřejmě že jsme o dvacet procent levnější, ale ne proto, že bychom to řezali. Na druhé straně je chápu. Co na to mají říci?

* A nemají Pražské služby i tak velkou šanci tendr vyhrát, když je koncipován tak, že smlouva jde po třech letech vypovědět?

Když jednou otevřete Pandořinu skříňku, řeknete, že tahle cena je ta správná. Myslíte si, že za tři roky dá město zakázku své firmě, pokud se mu podaří získat sto procent, za cenu vyšší? Jak by to vysvětlovalo? Pak už není cesta zpět. Je to hlava XXII…

* Podle smírčího řízení by vám zůstal živnostenský odpad a po 25 letech byste Praze vrátili spalovnu, které přesně v tu dobu vyprší životnost?

Ale já přece nejsem příznivec těch 25 let pachtu. To byla chyba zadání, které v podstatě vycházelo z toho, že soukromý vlastník je zlo. Já si nechci na 25 let něco půjčit a zavázat se, že nezvýším cenu likvidace odpadků. Na konci budeme my ti špatní, kdo spalovnu vybydlel. Jenomže takový výsledek smírčího řízení vyprodukovalo zadání.

* Je soutěž riziko?

Pokud bude soutěž, určitě vzbudí zájem. Určitě se objeví třeba Veolia.

* Stejně ale budou muset radní soutěž vyhlásit. Jinak se nevyhnou pozornosti policie.

Minulý týden jsme odeslali všem současným radním dopis s návrhem, aby se ta práce, kterou jsme při hledání dohody udělali, nezahodila. Aby se ještě probrala varianta společného podniku. Tendr znamená boj. Já nemám zájem o boj. Dohoda je blízko. Umím si představit, že během měsíce nebo dvou by mohla být finalizována. Stihla by se dřív než dotáhnout takto velký tendr.

* Co byste udělali, kdyby vás chtěla Praha vytěsnit?

V každém jednání strany řinčí zbraněmi a snaží se tu druhou umravnit. Pořád to beru jako to řinčení. My se vážně chceme věnovat každodennímu provozu firmy. Strategické kroky můžeme jen navrhovat, ať je klidně schvaluje Praha. Když se Praha spokojí s místem spolujezdce – a mohla by i navigovat –, to auto pojede líp. l

MM25_AI

My se vážně chceme věnovat každodennímu provozu firmy. Strategické kroky můžeme jen navrhovat, ať je klidně schvaluje Praha. Když se Praha spokojí s místem spolujezdce – a mohla by i navigovat –, to auto pojede líp.

O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?