Jako supi

Česká firma si myslí, že umí víc než Němci

V Hannoveru začíná ve čtvrtek osmnáctého března veletrh informačních technologií, telekomunikací, softwaru a služeb CEBIT 2004. Pražská firma Princip tam vystaví novou elektronickou palubní jednotku do automobilů. Má několik funkcí. Vedle pro Princip tradičního řízení vozového parku na základě navigačního systému GPS (Global Positioning System) a zabezpečení vozidla proti odcizení je určena i pro elektronický systém výběru dálničních poplatků. Michal Kubát z obchodního oddělení firmy Princip tvrdí, že jde o zcela novou generaci mobilní jednotky, která umí to, co se zatím nepodařilo zahraniční konkurenci zastoupené nadnárodními německými firmami. Jejich jednotky jsou prý určené jen pro výběr mýtného a další funkce nemají.
Na základě GPS, jištěného ještě inerciálním navigačním systémem, a s použitím přenosu dat GSM je schopna spolehlivě zaznamenat pohyb vozidla pro účely výběru mýtného. Michal Kubát klade důraz na slovo spolehlivě. Mobilní jednotky vyvíjené pro systém elektronického mýtného v Německu se ukázaly jako nespolehlivé. To byl jeden z důvodů, i když ne jediný, proč bylo zavádění elektronického mýtného v Německu, jehož vývoj stál několik miliard eur, prozatím odloženo.

Na množství nehleďte.

Pokud slovům Michala Kubáta dá za pravdu praxe, bylo by to potvrzení zásady, že inovační schopnost firmy není lineárně závislá na její velikosti nebo finančních možnostech. Nebo, přesněji řečeno, že tato závislost neplatí bez výjimek. Přesné náklady na vývoj mobilních jednotek pro elektronické mýtné Německu nejsou známy. Hovoří se dokonce o stovkách milionů eur. Princip vyčísluje přímé náklady v milionech korun. Do toho ale nepočítá hodnotu dosud shromážděného know-how.
„Sedíme jako supi na stromě a čekáme na kořist,“ říká Michal Kubát. „Pořád vyhodnocujeme trendy a hádáme, jak to dopadne. Mýtné je kšeft desetiletí a nechtěli bychom u toho chybět. Tím spíš, když si myslíme, že k tomu máme co říct. Samozřejmě kdyby se začínalo na zelené louce, byly by náklady na vývoj mobilní jednotky nesrovnatelně vyšší. Navazujeme ale na sedmiletou zkušenost s přístroji pro sledování vozidel. Teď jsme udělali zkratku a logicky k tomu přidali i funkce potřebné pro výběr mýtného, a tím pádem i vyšší přidanou hodnotu.“

Rakouské mikrovlny.

Myšlenky na zavedení mýtného za použití silnic souvisejí s poznáním, že dopravní infrastrukturu nelze financovat z veřejných prostředků. Existují dva základní systémy elektronického výběru mýtného – GPS/GSM a mikrovlnný. Jejich zastánci spolu energicky a poměrně ostře bojují. Není divu, když jde o podnikatelské projekty a také dodatečné výnosy do veřejných rozpočtů v řádech miliard eur, v Česku miliard korun. Pomineme-li dílčí zkušenosti z uplatňování mikrovlnného (Skandinávie) nebo GPS (Švýcarsko) mýtného, v Evropě se teď rozhoduje mezi dvěma variantami: rakouskou a německou.
V Rakousku zavedli výběr mýtného na mikrovlnném principu. Ten, velmi zjednodušeně, potřebuje jednoduché mobilní jednotky ve vozidlech (nákladních, především kvůli nim se mýtné zavádí – pozn. red.), ale nákladnou infrastrukturu. Tu tvoří především brány se zařízením zaznamenávajícím průjezd aut. Systém je ale obtížně uplatnitelný na silnicích první třídy a níž. Aby se zabránilo „černému“ nezpoplatněnému využívání takových komunikací, musely by být brány nejen na každém vjezdu na dálnici nebo výjezdu z ní, ale na všech odbočkách silnic první, druhé, třetí třídy… V Rakousku ale dodnes není dobudována infrastruktura ani na dálnicích.

V Německu odloženo.

Německo chce zavést, ale dosud kvůli vážným problémům s fungováním nezavedlo, mýtné založené na GPS/GSM. Zde je levná infrastruktura, ale dražší elektronické jednotky ve vozidlech, využívající americký vojenský navigační systém GPS (ten má být perspektivně nahrazen civilním evropským systémem Galileo), a komunikujících na bázi GSM. Když to bude dobře fungovat, bude možné přesně zachytit a hlavně zpoplatnit průjezd vozidla kdekoliv. Už dnes na tomto principu fungují systémy fleet management, zachycující pohyb vozidel. Evropská unie dospěla k názoru, že perspektivnější bude systém elektronického mýtného, a proto vydala direktivu, podle níž lze mikrovlnné systémy výběru mýtného zavádět do roku 2008 a využívat do roku 2012.

Štědrý stát.

V Česku zatím o způsobu zavedení mýtného rozhodnuto nebylo. Dočasný kolaps německých plánů nás tedy zachraňuje před katastrofou, která podle odborníků nastane, až na české, už nyní zbídačené komunikace zamíří kamiony chtivé vyhnout se zpoplatněným německým dálnicím. V současné době jsou instituce, které mají do zavedení mýtného v Česku co mluvit, cílem lobbistických tlaků dodavatelů německého a rakouského systému. Zároveň ale v Česku funguje neformální společenství domácích firem prosazujících vlastní systém zavedení elektronického mýtného tvořené především mobilními operátory a též firmou Princip.
Ta měla loni obrat asi 75 milionů korun a pracuje v ní dvacet lidí. Uplatnění nové mobilní jednotky by obrat znásobilo. Automobilovou elektronickou jednotku ETC OBU 2332 začala firma vyvíjet v říjnu 2002 v rámci mezinárodního projektu zaměřeného na služby založené na informaci o pohybu vozidel. Přímé náklady na vývoj činily dvanáct milionů korun, z toho necelých pět milionů poskytl stát. Stojí za povšimnutí, že ministerstvo dopravy štědřeji financuje projekty, které s konkrétním, ba dokonce pro praktickou aplikaci zralým výsledkem nepočítají. V rámci národního programu výzkumu na letošní rok byla například přiznána účelová podpora téměř sedmi milionů korun Výzkumu účinnosti telematických systémů v dopravě. Za skoro čtyři státní miliony bude probíhat Konkretizace záměrů dopravní politiky v oblasti dopravní obsluhy území s důrazem na integrované dopraví systémy. Za více než pět milionů se bude zkoumat zavádění mýta ve městech v podmínkách České republiky.