Doba, kdy si volva kupovali pouze postarší movití zákazníci, je zřejmě minulostí. Švédská automobilka se novým vzhledem svých automobilů vydala na lov mladých lidí, kterým ultrakonzervativní tvary předchozích modelů příliš mnoho neříkaly. A že jde o změny poměrně dramatické, je zřejmé už při prvním pohledu na vlajkovou loď Volva, model S80.
Tradiční hodnoty značky samozřejmě zůstávají nezměněné, akcent na design, bezpečnost a vyspělou techniku, která ovšem nezatěžuje uživatele, je znát z celého vozu. Ať už na systémech aktivní bezpečnosti, tedy na množství senzorů, které hlídají řidičovu pozornost při řízení, a když zjistí problém, okamžitě vydají akustické varování, tak i na detailech typu vyhřívání sedaček, fungující pár okamžiků po zapnutí, nebo překladu menu počítače vozu do češtiny. Nemyslím si, že by kdokoliv, kdo si S80 koupí, nebyl schopen pochopit deset nebo patnáct anglických, případně německých slov, přesto ale překlad do češtiny potěší.
Fandové severského designu mohou zajásat. Po letech krabicoidních tvarů se Švédové přiměli udělat vůz s dynamickým vzhledem a docela se jim to povedlo. Obzvlášť přední část vozu je velmi příjemná na pohled a má co nabídnout i ve srovnání s německou „velkou trojkou“. Boční linie pokračují ve stejném duchu až k lichoběžníkové zádi, o níž však soudím, že je jak vzhledem, tak i funkčně poněkud sporná. Chybí jí dynamika, patrná z celého vozu. Působí to, jako by někdo přišel do opery v saku šitém na míru, ale doplněném bermudami. Funkční problém spočívá v horším přístupu do zavazadlového prostoru, který je ve srovnání s německou konkurencí o dobrých padesát litrů menší. To je ale na celém vozu v podstatě jediné negativum.
Až na zmíněný mírný úlet severský design kraluje i uvnitř vozu. Perfektní lícování, špičkové materiály, použité na obklad palubní desky, středového panelu i dveří, a velmi pohodlné sedačky, to vše působí dojmem luxusního obýváku. Prostoru je v S80 dostatek, přesto je interiér vozu útulný. Posadit se za volant S80 je stejné jako sednout si večer do křesla před krb se sklenkou dobré whisky, nebo v tomto případě spíše brännvinu.
A stejně dobře, jak volvo vypadá, i jezdí. Benzinový motor má dostatek výkonu k ostrému předjíždění, zdařilá je i automatická převodovka. Přestože osobně preferuji spíše manuální řazení, na dlouhé trasy je automat v podání švédské automobilky dobrou volbou. Přestože S80 umí jezdit opravdu svižně, nemá sportovní ambice. Na vymetání okresek je vůz příliš těžký, jeho jízdní vlastnosti při běžném použití ale excelují. Hodně tomu napomáhá i vydařený podvozek, který je velmi těžké utrhnout, nebo i jen dostat na hranu možností. Výkony S80 v oblasti trakce zvedly obočí i obsluze depa na maďarském Hungaroringu, kde jsem měl možnost řídit dieselovou verzi vozu. Auto sice kvůli váze nedosahovalo nějak excelentních časů, přesto se při jízdě na hraně možností chovalo čitelně a předvídavě. Podstatně se na tom podílela víceprvková zadní náprava a elektronicky řízené tlumiče, které S80 dostávají, například co se týče absorbování nerovností, téměř na dosah absolutní špičky v podání BMW řady 5. Řízení volva je čitelné, přes volant lze dobře vnímat povrch silnice, po níž se vůz pohybuje. Když pošlete automobil poněkud vyšší nájezdovou rychlostí do ostré zatáčky, projeví se to pouze lehkým neklidem v řízení. Žádné tance s utrženou zádí se nekonají, až v naprosto limitní situaci se do smyku dostanou obě nápravy. Lze diskutovat o tom, zda je to správně, nebo ne, ovšem tam, kde S80 jezdí zatáčku mírným smykem, se už v příkopě hromadí pěkná řada konkurenčních vozů. Stejně tak jsou na vysoké úrovni brzdy, zpomalení na cílové rovince maďarského okruhu z rychlosti hodně nad dvě stě kilometrů za hodinu do první vracečky bylo dílem okamžiku a brzdy ani při tak extrémním zacházení nevadly.
Volvo s inovací svých vozů rozhodně udělalo dobrý krok směrem k vyšším prodejům. S80 zatím nelze považovat za švédskou odpověď na německou otázku, ovšem i ze statistik registrací v Česku, kde si S80 držela šestou příčku z dvaceti, je vidět, že nakročeno správným směrem rozhodně má. Před ní se totiž s výjimkou Peugeotu 607 a šampiona třídy Superbu tísní právě už jen německá konkurence. A vzhledem k důrazu na detail, precizní zpracování a velmi dobré jízdní vlastnosti čeká S80 ještě úspěšnější budoucnost.
Klady
zajímavá cena
design přídě a interiéru
podvozek
brzdy
zápory
menší kufr
design zadní části vozu
tabulka
Volvo S80
Motor: zážehový šestiválec
Objem: 3192cm3
Maximální výkon: 175 kW (238 PS)
Převodovka: automatická šestistupňová
Nejvyšší rychlost: 235 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 8,2s
Spotřeba (město/mimo/kombi): 15,9/ 7,7 / 10,7(l/100 km)
Cena: 1 332 000 Kč, testovaný vůz 1 615 000 Kč
