Březnový meziměsíční pokles cen
Březnový meziměsíční pokles spotřebitelských cen o desetinu procenta není nic šokujícího. V posledních pěti letech vychází na březen v průměru nulová inflace, společně se zářím nejnižší dynamika z dvanácti měsíců roku. Na to byla také nastavena předpověď ekonomických expertů – konsenzuálně předpokládali v březnu desetinový růst, takže se od skutečnosti příliš neodchýlili. Potraviny nezlobí, zdražení ropy se do cen dopravy začne teprve promítat, protiinflačním faktorem je i silná koruna. To spolu s meziročním statistickým efektem (loni výrazně stouply ceny zahraničních zájezdů, k čemuž letos není důvod) vede k očekávání, že snižování inflace bude pokračovat po celé první pololetí. Na jeho konci by se tedy meziroční inflace mohla dostat zhruba na 2,5 procenta (v březnu to bylo 3,7), což je úroveň roku 1999. Jenomže tehdy byla ekonomika v recesi, zatímco teď poměrně výrazně roste. Nynější období je prostě divné. Hospodářství jako by nebralo v úvahu pokles konjunktury v západní Evropě (alespoň údaje Českého statistického úřadu o tom svědčí). A inflace jako by nevěděla, že když ekonomika roste, mají stoupat i ceny. Čistě teoreticky by to pro národní banku – spolu se sílící korunou - mohl být důvod ke snížení úrokových sazeb. To je ovšem čirá spekulace. Setrvačnost posouvá účinek případných měnových opatření na počátek příštího roku, a to by se podle všeobecného očekávání měla meziroční inflace vrátit ke čtyřem procentům.