Zdražování, inflace a energetická krize tvrdě dopadají na mnoho evropských spotřebitelů. Téměř tři čtvrtiny z nich už nyní omezují výdaje za zboží denní spotřeby, a to včetně jídla. Tímto způsobem se snaží bojovat se zvyšujícími se životními náklady. Například průzkum společnosti IRI ukázal, že způsob nakupování už změnilo 71 procent zákazníků na šesti klíčových trzích Evropy.
Ze zprávy, která se zabývá analýzou dat a průzkumem trhu, dále vyplývá, že 58 procent dotazovaných již omezilo nákupy pouze na základní potraviny a další více než třetina spotřebitelů pak byla nucena sáhnout do svých úspor nebo si vzít půjčku, jen aby zaplatila své účty.
„Je zřejmé, že ochota spotřebitelů utrácet trpí a směr vývoje se bude vzhledem ke zdražování a nejistým cenám energií pravděpodobně zhoršovat,“ uvádí pro agenturu Bloomberg Ananda Roy ze společnosti IRI.
Prudce rostoucí ceny potravin, pohonných hmot a energií snižují rozpočty domácností po celé Evropě a nutí lidi k opatřením, ke kterým takto hromadně přistupovali naposledy v 70. a 80. letech minulého století. Stále více spotřebitelů tak kvůli nedostatku financí například vynechává jídlo, řada domácností navíc opět přechází k výhradně diskontním řetězcům a s cílem ušetřit vyhledává zlevněné výrobky. Mnohdy i ty na hraně data spotřeby.
Mimosezónní produkty, jež za normálních okolností bývají k dispozici valné většině zákazníků, se pomalu, ale jistě stávají výsadou bohatých domácností. Sortiment vyhledávaný střední a nižší třídou se zatím výrazně zužuje. Ke změnám přitom nedochází jen v rámci nákupů potravin a potřebného zboží přímo v prodejně. Více než polovina z tří tisíc Evropanů ve studii IRI přiznala, že plánuje omezit také donášku potravin. Zhruba 47 procent z nich pak uvedlo, že sníží frekvenci návštěv restaurací, barů a kaváren.
Na diskontní řetězce si potrpí i Češi
Vzhledem k tomu, že inflace podle informací agentury Bloomberg v blízké budoucnosti neklesne, budou se muset prodejci a spotřebitelé staronové situaci přizpůsobovat i nadále. „Zákazníky čeká několik obtížných rozhodnutí. Maloobchodníci a značky zase udělají dobře, když se dlouze a důkladně zamyslí nad tím, jak budou reagovat na potřeby nakupujících,“ vysvětluje Roy.
Jen v Česku se inflace v září meziročně vyšplhala na 18 procent. Kromě toho o čtvrtinu zdražily i náklady na bydlení, v průměru o 21 procent pak rostly ceny potravin. Například cukr zdražil podle Českého statistického úřadu během posledního měsíce o více než 60 procent na 35,5 koruny. Přibývá proto těch, kteří nakupují převážně v akčních nabídkách a diskontních prodejnách. Ty podle říjnového průzkumu řetězce Penny momentálně navštěvuje 85 procent zákazníků, přičemž minimálně dvě třetiny z nich takto nakupují alespoň jednou týdně.
„Stále více lidí nakupuje v rámci speciálních akcí. Akční nabídky využívá 69 procent respondentů a jejich počet stále narůstá. Mezi nejoblíbenější produkty nakupované v akci patří trvanlivé potraviny, mléko, mléčné výrobky, pochutiny, nápoje nebo ovoce a zelenina,“ tvrdí v říjnovém průzkumu vedoucí strategického marketingu Penny Vít Vojtěch.
Jeho slova pak potvrzují i data společnosti GfK, podle kterých zaznamenal diskontní trh v letech 2019 až 2021 růst 28,3 procenta, zatímco trh bez diskontů za stejné období narostl jen o 8,7 procenta. Zdražování potravin se podle interního průzkumu skupiny REWE provozující nadnárodní síť maloobchodních supermarketů momentálně obává devět z deseti spotřebitelů. Větší strach mají už jen z rostoucích cen bydlení a energií.
