Metoda měření ziskovosti a vytvořené hodnoty EVA (Economic Value Added) reaguje jednak na nevyhovující standardní způsoby měření ziskovosti a jednak na požadavky vlastníků firem snažících se co nejpřesněji kvantifikovat hodnotu vytvořenou dosazeným managementem. Její podstatou je stanovení podnikem vytvořené hodnoty po odečtení všech nákladů, tedy i těch nevykazovaných standardně v účetnictví.
Demonstrujme podstatu a výhody EVA na konkrétním příkladu. Z účetních výkazů jednoho českého podniku lze dejme tomu vyčíst následující údaje: zisk 150 jednotek, vlastní kapitál 500 jednotek, cizí kapitál 1000 jednotek, z něhož úročený úvěr činí 700 při úrokové sazbě deset procent a neúročené obchodní závazky zbylých 300 jednotek, aktiva se skládají ze strojů a budov ve výši 1000 jednotek, zbytek 500 jednotek tvoří pohledávky, sklad a peníze.
Klasika selhává.
Standardní způsob měření hodnoty vychází ze dvou veličin: absolutní výše zisku a ziskovosti vyjádřené vztažením zisku k určité veličině – vlastnímu kapitálu (ukazatel ROE, v našem případě 30 procent), velikosti aktiv (ukazatel ROA, deset procent), či tržbám (zisková marže). Slabinou klasického měření ziskovosti zůstává především opomenutí takzvaných implicitních nákladů kapitálu (často se jedná o ušlý úrok z vlastních zdrojů poskytnutých vlastníky) a nevhodné stanovení poměřovací báze ziskovosti – vztažení zisku k vlastnímu kapitálu, aktivům, nebo tržbám. Všechny tyto fenomény nadhodnocují podnikem vytvořenou hodnotu, čímž zkreslují jeho ziskovost. Zmíněné nedostatky se snaží napravit metoda EVA.
Co je hodnota.
EVA mění klasické paradigma výpočtu ziskovosti podniku v dvojím smyslu. Tím, že zahrnuje veškeré vzniklé náklady, a to včetně těch, které nejsou vykázány v účetnictví. A dále tím, že jako poměřovací základnu ziskovosti používá investovaný kapitál. Ten daleko lépe vyjadřuje výši investovaných prostředků, protože právě z nich je generován zisk podniku. EVA poměřuje ziskovost z investovaného kapitálu s veškerými náklady na kapitál.
Vyjdeme-li z našeho příkladu, je nejprve nutné definovat výši investovaného kapitálu. Ta se obecně řečeno skládá ze všech investovaných prostředků, které umožňují dosažení tržeb podniku z jeho hlavní činnosti. Jsou to investice do stálých aktiv stejně jako položky umožnující výrobní či prodejní činnost podniku (včetně poskytování služeb) – suroviny, polotovary, pohledávky za zákazníky a peníze na účtech nutné pro provoz podniku, tedy takzvaný oběžný majetek. Vzhledem k tomu, že část oběžného kapitálu je financována neúročenými závazky vůči dodavatelům, nepředstavuje celá výše oběžného majektu zároveň kapitálovou investici (vybavenost) v plné výši. V praxi se proto od oběžného majetku odečítají zmíněné závazky.
Výsledná veličina – čistý pracovní kapitál – je součástí celkového investovaného kapitálu podniku. V našem případě dosahuje výše investovaného kapitálu 1200 jednotek, přičemž tisíc z nich tvoří investice do stálého kapitálu a 200 innvestice do oběžného kapitálu. Ty představují přebytek oběžného majetku ve výši 500 jednotek nad krátkodobými a neúročenými závazky ve výši 300 jednotek. Výnosnost investovaného kapitálu (poměr zisku k investovanému kapitálu) dosahuje v tomto případě 12,5 procenta.
Viditelné a neviditelné náklady.
Výnosnost investovaného kapitálu však musí být poměřena s celkovými náklady kapitálu, které jsou tvořeny jak úroky placenými z cizích zdrojů (úvěry, obligace), tak náklady vlastního neboli akcionářského kapitálu. Ty často nebývají zohledněny v kalkulaci nákladů podniku. Nákladem vlastního kapitálu je úrok, jímž by byl úročen vlastní kapitál při jiné investiční přiležitosti se stejným rizikem. Výsledná nákladovost podniku se počítá váženým průměrem, kde vahami jsou podíly vlastního a cizího úročeného kapitálu na celkovém kapitálu.
V našem případě předpokládáme patnáctiprocentní náklady vlastního kapitálu, úvěr je úročen deseti procenty, vypočtené váhy vlastního a cizího kapitálu činí 33 respektive 47 procent. Po vynásobení nákladů jednotlivých druhů kapitálu jejich vahami (0,33 x 15+0,47 x 10) dostáváme celkové náklady kapitálu ve výši 9,7 procenta. Abychom mohli odpovědět na otázku, jak velká hodnota byla vytvořena, musíme poměřit výnosnost investovaného kapitálu (12,5 procenta) s celkovými náklady kapitálu. V našem příkladě vytvořil podnik hodnotu odpovídající zhodnocení prostředků ve výši 2,8 procenta.
EVA a manažeři.
Vypočtená částka představuje čistou hodnotu vytvořenou podnikem po zohlednění rizika, které již bylo zakalkulováno do nákladů vlastního i cizího kapitálu. Podnik sice vytváří hodnotu ve výši 2,8 procenta, ale pracuje pod hranicí efektivního investování prostředků, neboť alternativní bezrizikový výnos na českém trhu (například státní dluhopisy s delší splatností s výnosem pěti procent) se pohybuje pod touto hranicí. V některých podnicích nachází EVA širší uplatnění – stává se nástrojem strategického řízení a je napojena na variabilní složky platu manažerů.
