Nic není horšího než se předčasně namlsat představou, že jsme vlastně šťastná země. Předpoklady jsou, ale teprve se ukáže.
V zemi, která dala světu nezapomenutelného překonatele kanálu La Manche Františka Venclovského, víme dobře, jaké je správné pořadí mezi větami „já su tak šťastné“ a „medúzy štípou“. Nelze nás ošálit ani tím, že oficiální Mezinárodní den štěstí se letos potkal s tím momentem, kdy se střed slunečního kotouče ocitne přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana, tedy astronomickým příchodem jara. Polozmrzlé Čechy nezahřála informace, že Íránci, Kurdové, Tádžici a pár dalších národů oslavilo 20. března příchod perského nového roku s barvenými vajíčky, mladým osením a lidovými tanci. Přejme jim to.
Kde jsou lidé šťastni
Když už skutečný příchod jara u nás zůstává v nedohlednu, zahřát u srdce by nás mohlo, že na slovo vzatí odborníci na lidské štěstí, vybavení velmi sofistikovanou metodikou, dospěli k závěru, že zrovna tady, v srdci Evropy, jsme v letošním žebříčku štěstí World Happiness Report poskočili o další dva stupně, na hezké 21. místo.
Jak se dá měřit tak obtížně měřitelná, protože povýtce subjektivní věc? Není těžké se shodnout na tom, že hrubý domácí produkt nezachycuje přesvědčivým způsobem ani ekonomickou vyspělost země, natožpak abychom jeho prostřednictvím dokázali podchytit, kde jsou lidé šťastni.
Jistě nejsem sám, kdo při toulkách světem dospěl k závěru, že nekašírovaný úsměv má s příjmovou situací svého nositele máloco společného; jeden by řekl, že je to přesně naopak a nejčastěji se vyskytuje v zemích zpravidla označovaných za málo rozvinuté.
Od začátku uveřejňování žebříčku si Česko polepšilo o 15 míst, v roce 2012 bylo až na 36. místě, přičemž jak pořadí samotné, tak i jeho posuny v čase nejsou tak divné, jak vypadají. V absolutním pořadí tradičně obsazují horní příčky severské země, mezi něž se vklínilo Švýcarsko, přičemž rozdíly v první pětce jsou ve skutečnosti minimální. Letos vyšlo jako nejšťastnější Finsko, které se přitom sotva vynořilo z dlouhotrvající hospodářské recese. Kromě tvrdých dat typu HDP se měří i měkké parametry získávané z odpovědí respondentů v rámci šetření Gallup World Poll.
Země studených ksichtů
Jak se poměry změnily v čase ve srovnání s lety 2008 až 2010 a roky 2015 až 2017? Obyvatelé Česka si nepochybně polepšili (0,461 bodu), což stačilo v pořadí skokanů na 28. místo. V první desítce „skokanů“ najdete docela dost zemí z regionu, třeba Maďarsko, Srbsko, Makedonii, Bulharsko, Rumunsko nebo Lotyšsko. Všechny do jedné si prošly v tomhle období větším očistcem a logicky také spolu s oživením a stabilizací mají vyšší hodnotu zlepšení bodového hodnocení v žebříčku (třeba druhý nejlepší skokan Lotyšsko se zlepšil o 1,026 bodu nebo třetí Bulharsko o 1,021 bodu).
| World Happiness Report |
|---|
| Žebříček je dílem Sustainable Development Solutions Network (SDSN) pro OSN, jednotlivé okruhy zpracovává tým akademiků, z nichž v Česku nejznámějším je Jeffrey D. Sachs z Kolumbijské univerzity, který SDSN také řediteluje. My jej spojujeme spíše se „šokovou terapií“ v Polsku, už dávno ale přesedlal na ekonomii rozvoje a je v daném oboru respektován. |
Asi nepřekvapuje, že k největším propadákům na žebříčku štěstí patří Venezuela, Sýrie nebo Ukrajina, takže nějaký soulad hodnot vypočtených všelijakými složitými regresemi a reality by se našel.
Ale hledat nějakou pozitivní korelaci mezi pozicí v letošním žebříčku World Happiness Report a frekvencí culících se obličejů v ulicích, to nejde. Nemusíme dojít do Bhútánu, kde se oficiálně rozhodli, že je zajímá více „hrubé domácí štěstí“, a v žebříčku přitom obsadili letos „hezké“ 97. místo. Tradiční „země studených ksichtů“ skončily bez výjimky všechny vysoko nad ním. Nám by pro začátek pomohl opravdový, nikoli astronomický příchod jara. Koneckonců, co v životě doprovází větší pocit zatrpklosti než se předčasně namlsat; v tomto případě jedním teplým víkendem?
Přečtěte si další komentáře Miroslava Zámečníka:
