Na straně jedné ubezpečuji každého, že probuzením se do prvního květnového rána nenastane žádný radikální zvrat našich životů...
Co očekávají známí politici a ekonomové?
Václav Klaus, prezident České republiky
Na straně jedné ubezpečuji každého, že probuzením se do prvního květnového rána nenastane žádný radikální zvrat našich životů. Na straně druhé by měl každý vědět, že okamžikem vstupu do EU dojde k ukončení formální svrchovanosti ČR, že se staneme součástí stále se rozšiřujícího a více pravomocí získávajícího evropského nadnárodního celku a že proto o mnohém, co se nás týká, už nebudeme rozhodovat sami. Zkusme jednat s partnery v EU jako rovný s rovným. Zkusme se nekrčit a neschovávat se za druhé. Hlavně ale neočekávejme, že se o nás od 1. května začne někdo zvnějšku starat. Nezačne. I nadále se o sebe budeme muset - vlastními silami - postarat sami.
Vladimír Špidla, premiér
Pokud se podaří úspěšně uvést v život vládní reformy, měla by se ČR stát jednou z nejúspěšnějších či zcela nejúspěšnější zemí z desítky států, které v květnu 2004 vstoupí do EU. Lidé brzy poznají, že vstup do Evropské unie žádnou převratnou změnu pro jejich život nepřinese. Podniky, které kvůli malé konkurenceschopnosti zkrachují, by většinou zkrachovaly i bez vstupu do EU. Integrace nebude znamenat žádnou ránu ani pro peněženky lidí. Podle ministerstva financí porostou ceny v dalším roce o méně než tři procenta, platy lidí by se mohly zvyšovat asi dvakrát rychleji. Výhodou vstupu jsou také miliardy korun, které země může z Bruselu získat. Vše bude záviset na tom, zda ČR dokáže předložit dostatek kvalitních projektů.
Martin Jahn, generální ředitel CzechInvestu
Přes celosvětový pokles toku přímých zahraničních investic si střední a východní Evropa zachová příliv investic minimálně ve stejné výši jako v roce letošním. ČR by si měla také udržet své dominantní postavení v celkovém přílivu investic v přepočtu na jednoho obyvatele. V příštím roce můžeme očekávat částku mezi 3 až 5 miliardami amerických dolarů. Poroste podíl reinvestic zahraničních firem, protože většina z nich bude dosahovat zvýšených zisků a mnoho z nich plánuje v ČR expanzi. Posílí příliv investic v oblasti strategických služeb, zejména v oblasti informačních technologií a finančních služeb a vývoje software. Také očekáváme, že stále více firem bude umisťovat do ČR svá vývojová centra. Příliv investic bude pokračovat v tradičních sektorech, jako je automobilový a elektronický průmysl. Oživení by mohlo nastat v oblasti farmacie, leteckých komponentů, ale i v oboru velmi přesného strojírenství. Zahraniční investoři budou hledat nové možnosti nákupu komponentů od českých subdodavatelů zejména v oborech zpracování plastů, přesného strojírenství a výroby obalů. Díky vstupu do EU očekáváme větší zájem i od malých a středních firem z členských států.
Jaromír Drábek, prezident Hospodářské komory ČR
V roce 2004 se projeví především pozitivní dopady vstupu do EU na českou ekonomiku. Bude pokračovat příliv zahraničních investic, posílí se růst úspěšných tuzemských podniků díky zjednodušení obchodu se zeměmi rozšířené EU. Negativní dopady vstupu do EU se v roce 2004 ještě neprojeví, ke změnám ve struktuře průmyslu dojde až v letech 2005-2006, přitom největší negativní dopad bude mít vstup do EU posílený o vliv reformy veřejných financí na sektor malých a středních podniků. Celkový růst HDP v roce 2004 očekávám v rozmezí 2,5 až 3 %. Česká koruna bude v průběhu roku stabilní, s mírnou tendencí k posilování vůči euru, vůči dolaru česká měna postupně oslabí na cca 30 Kč/USD v závěru roku 2004.
Martin Tlapa, generální ředitel CzechTrade Export poroste zejména do zemí Evropské unie. Ovšem deficit obchodní bilance se výrazně nezmění a zůstane na letošní úrovni. Čeští exportéři budou moci nadále využívat výhodného poměru mezi cenou a kvalitou práce. Vývozci se budou muset přizpůsobit řadě nových nařízení, která vstoupí v platnost dnem našeho vstupu do EU. Dále lze očekávat posilování koruny, a to jak vůči dolaru, tak vůči euru. Očekávám, že vláda začne připravovat nové kroky ke zpříjemnění podnikatelského prostředí a k růstu ekonomiky. Rok 2004 je křižovatkou. Přestože vstupujeme do Evropské unie, úspěšné modely podnikání bychom měli hledat také v USA. Důvodem je stále se zvyšující náskok USA v produktivitě oproti EU. Věřím, že Česká republika se zařadí mezi ty země EU, které odmítají růst byrokracie a naopak vsadí na podporu těch, kteří vytvářejí prosperitu a bohatství. Stanislav Kázecký, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Jsem optimista a myslím, že rok 2004 bude dobrý, byť samozřejmě věci nejdou samy. Snížení daně z příjmů právnických osob je pozitivní věc, ale raději bychom viděli rychlejší tempo jejich snižování. Co se týče Evropské unie, nezaznamenal jsem mezi členskými firmami Svazu průmyslu a dopravy žádné velké obavy. Samozřejmě, že jsou firmy - zejména nadnárodní, které jsou na jednotný trh dobře připraveny, jiné jsou připraveny hůře, ale celkově myslím, že vstup do Evropské unie je existenčně neohrozí. Milan Šimonovský, ministr dopravy Vstup do EU přinese větší konkurenci, takže se cestující i firmy zřejmě mohou těšit na nižší ceny za přepravu. Vyšší konkurence stlačující cenu se již výrazně projevila v letecké dopravě a postupně se ukáže i na silnici a železnici. Pro cesty do zemí EU již čeští dopravci nebudou potřebovat vstupní povolení. EU bude také vyjednávat i za ČR podmínky podnikání dopravců ve třetích zemích, což bude znamenat pokrok například pro české letecké společnosti. Pokračovat budou práce na mnoha dálničních i železničních stavbách. Vstupem do EU se rozšíří možnost čerpání peněz z unijních fondů. Do roku 2006 bude ČR moci čerpat každý rok kolem čtyř miliard korun. Na takové množství projektů máme připraveno i spolufinancování. Letos si také chceme na třech pilotních projektech ověřit možnost financování výstavby infrastruktury ze soukromého kapitálu. Ladislav Macka, generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky ČMZRB jako první instituce z přistupujících zemí střední a východní Evropy získala protizáruku Evropského investičního fondu (EIF). V praxi to bude znamenat, že pokud dojde k nějakým ztrátám, tak EIF se bude podílet na jejich krytí. Díky tomu bude moci ČMZRB poskytnout více záruk, aniž by to znamenalo nějakou zátěž pro státní rozpočet. Toto navýšení je velmi významné - asi o 40 % za patnáct měsíců oproti roku 2003. ČMZRB se už také zapojila do využívání strukturálních fondů EU. Jedná se o realizaci několika programů v rámci Operačního programu průmyslu a podnikání, které umožní dlouhodobě udržitelnou podporu projektů. Jaroslav Palas, ministr zemědělství Připojení k EU bude pro agrární rezort výhodou. Zvýší se celkový objem prostředků pro podporu zemědělství přibližně o jednu třetinu. Bude možné čerpat další prostředky z Horizontálního plánu rozvoje venkova a Operačního programu Zemědělství. Jejich prioritou je zvyšování schopnosti konkurence zemědělské prvovýroby a zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova. Mezi klady našeho vstupu patří určitě i zvýšení ochrany spotřebitelů. Rizikem vstupu na společný evropský trh je ale silnější konkurence ze strany agrárně silných kandidátských zemí, které vyrábějí při srovnatelných nákladech a ceně práce a kterým po vstupu do EU odpadnou rovněž veškeré celní a kvótové bariéry. Naše potravinářské výrobky a zemědělské produkty jsou však v porovnání s EU zcela konkurenceschopné. Vlastimil Tlustý, šéf poslanců ODS**
Všichni víme, kam směřuje česká ekonomika pod taktovkou Špidlovy vlády, ale nikdo se moc nehrne do toho popsat, jaké toho budou důsledky. Ti, co bubnovali na poplach v době tzv. ekonomické krize roku 1996-97, mlčí. Mlčí Mezinárodní měnový fond, který byl tehdy znepokojen hrozícím deficitem 20 miliard pro rok 1997 a na rok 2004 naplánovaných 115 miliard jej ponechává v klidu. Mlčí Česká národní banka, která v roce 1996 bila na poplach kvůli prohlubující se záporné obchodní bilanci. A mlčí i nezávislí ekonomové. Vědí své - česká ekonomika roste jen díky astronomickému zadlužování státu a astronomickému zadlužování domácností, které si ze státu berou špatný příklad. Asi nevědí, že platit budou muset jak domácnosti, tak stát, tj. všichni. Možná doufají, že platit nebudou muset hned. Dnešní vláda reaguje tzv. „reformou“ veřejných financí. To, že to žádná reforma není, tuší nejenom ekonomičtí experti, ale i občané. Stačí si prohlédnout cenovky a účtenky, aby bylo každému zřejmé, že je to zdražování, které vytáhne lidem peníze z kapes, ale žádný pozitivní vliv na vývoj státu mít nemůže.
