Přesun globálního bohatství a ekonomické moci ze Západu na Východ nemá v historii obdoby
Jak si představujete, že bude vypadat svět za necelých dvacet let? Jestli vám před očima vyvstalo idylické místo, kde je chudoba marginálním jevem, automobily jezdí na ekologická paliva a standardní formou státního zřízení je demokracie západního typu, tak byste mohli být nepříjemně překvapeni. Podle studie Globální trendy 2025: transformovaný svět, kterou nedávno vypracoval National Intelligence Council, což je think-tank americké tajné služby, začíná být totiž svět celkem nebezpečným a ne právě hezkým místem. Systém mezinárodních společenství, který se tvořil po druhé světové válce a zahrnuje organizace typu Mezinárodního měnového fondu nebo Světové banky, zřejmě výrazně ztratí na významu. Světu již také nebude dominovat Severní Amerika a Evropa, ale těžiště moci se výrazně posune. Pravděpodobně se zvýší počet válečných konfliktů, ubude fosilních paliv a enormně rostoucí světová populace začne mít zásadní problém s tím, jak se uživit a kde vzít pitnou vodu. Příštích patnáct až dvacet let bude podle studie „jedním z velkých historických bodů obratu“, které znamenají výrazný dějinný posun, o kterém se možná jednou bude psát v učebnicích.
Moc se přesune na Východ „Přesun globálního bohatství a ekonomické moci ze Západu na Východ, který již probíhá, nemá v moderní historii obdoby,“ dočteme se ve studii. Tento přesun má dva základní důvody. Prvním je zvyšování cen ropy a komodit související s postupným vyčerpáváním jejich zdrojů. Růst těchto cen přinese obrovské zisky především státům na Blízkém východě a Rusku. Dalším faktorem je výrazný nárůst počtu obyvatelstva v asijských zemích a s tím přetrvávající levná pracovní síla kombinovaná s nárůstem vzdělanosti. V některých východních státech se tak při zachování systému státem řízeného kapitalismu zakonzervují nižší náklady na výrobu a podnikání. Firmy tak přesunou do Asie nejen výrobu, ale i sektor služeb. Pokud budou i nadále pokračovat současné ekonomické trendy, stane se v roce 2025 Čína druhou největší ekonomikou světa a k tomu výraznou vojenskou mocností. Navzdory našemu eurocentrickému vnímání historie a ekonomiky tento vývoj znamená pouze návrat do minulosti. V 18. století totiž Čína produkovala asi 30 a Indie kolem 15 procent světového bohatství. Ještě o pár století dříve byla nejbohatším kontinentem světa Jižní Amerika. A stejně jako v minulosti bude mít bohatství asijských regionů dualistický charakter. Na jedné straně mocné a bohaté státy, na druhé straně řada jejich obyvatel nadále žijící v relativní chudobě.
První USA, druhá Čína
Zhruba za 35 let se dá očekávat, že země takzvaného BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) budou mít na světovém hospodářství stejný podíl, jaký má dnes skupina nejbohatších zemí světa G7. Vzestup jiných zemí na úroveň Číny, Indie a Ruska se ale považuje za nepravděpodobný. Podle týchž prognóz bude osm největších ekonomik světa seřazených od největší k nejmenší vypadat takto: USA, Čína, Indie, Japonsko, Německo, Velká Británie, Francie a Rusko. Vzestup bohatství jednotlivých zemí ale kupodivu může přinést i zvyšující se míru frustrace pro část jejich obyvatelstva. Jak země typu Číny bohatnou, začínají jejich obyvatelé očekávat, že všichni brzy dosáhnou spotřební úrovně běžné na Západě. Pokud se jim tyto sny nesplní, což je vzhledem k omezeným zdrojům planety možné, budou reagovat velmi nespokojeně.
Nové pořadí nejbohatších zemí ale neukazuje pouze na výrazný přesun majetku ze západu směrem na východ, ale také na jeho pohyb z rukou soukromých majitelů pod kontrolu státu. S výjimkou Indie totiž všechny země, které budou nejvíce profitovat z přesunu bohatství (Čína, Rusko a státy Blízkého východu), patří mezi země se silnou kontrolou státu, kde jsou hranice mezi soukromým a státem řízeným podnikáním téměř latentní.
Populační exploze Obyvatelstvo planety bude z hlediska svého počtu, národnostního a etnického složení a poměru jednotlivých věkových kategorií za patnáct let vypadat výrazně jinak než dnes. „Mezi lety 2009 a 2025 se předpokládá růst světové populace o zhruba 1,2 miliardy lidí, tedy z 6,8 miliardy asi na 8 miliard.“ I když se jedná o ohromující číslo, ve skutečnosti míra růstu populace o něco klesá. Pro srovnání: mezi rokem 1980 a dneškem přibyly na Zemi 2,4 miliardy lidí. Prakticky veškerý populační růst, který na Zemi v příštích dvaceti letech nastane, bude probíhat v Africe, Asii a Latinské Americe. Západní státy se budou na zvýšení populace podílet méně než třemi procenty. Největší nárůst se očekává v beztak přelidněné Indii, která má přispět celou pětinou navýšení světové populace. Počet obyvatel tohoto subkontinentu by v roce 2025 měl dosáhnout asi 1,45 miliardy lidí, čímž se Indie vyrovná Číně, u které se očekává populační skok mnohem menší. Dalších 350 milionů lidí zřejmě přibude v subsaharské Africe a o sto milionů duší bude bohatší i Střední a Jižní Amerika. Opačně tomu bude v rozvinutých zemích. Přestože Evropa a Japonsko budou i nadále výrazně dominovat nad Indií nebo Čínou v bohatství na jednoho obyvatele, udržet si tuto míru a zachovat ekonomický růst státu pro ně bude stále těžší. Je to především kvůli klesajícímu počtu obyvatel v produktivním věku. Zde se USA stanou výjimkou; mají vyšší míru porodnosti než starý kontinent a také vyšší míru imigrace. To vše bude mít dalekosáhlé ekonomické důsledky.
Afrika mládne, rozvinuté země stárnou Vedle obrovského ekonomického a politického vzestupu některých zemí nastane v příštích dekádách prohloubení potíží jiných regionů. Jedná se především o subsaharskou Afriku, která zůstane oblastí nejvíce ohroženou politickou nestabilitou, občanskými válkami a ekonomickými zvraty. Znepokojivým prvkem je v této souvislosti fakt, že v Africe se budou nacházet prakticky všechny „nejmladší“ země, tedy ty, v nichž více než 60 procent populace budou reprezentovat lidé pod 30 let věku. Je přitom prokázáno, že právě chudé a politicky nestabilní země s vysokým procentem mladých mužů jsou ideálním podhoubím pro vznik ozbrojených konfliktů všeho druhu. Pravý opak přitom nastane v rozvinutých zemích Severu. Kolem roku 2010 má být v Evropě, USA a Japonsku v průměru jeden důchodce na čtyři lidi v produktivním věku. V roce 2025 již poměr bude jedna ku třem. Nejhůře dopadne Japonsko, kde budou na penzi jednoho důchodce vydělávat pouze dva mladí lidé.
Dochází voda a potraviny Bezprecedentní ekonomický růst přináší obrovský tlak na využívání strategických surovin. Získávat zdroje energie jako ropu nebo zemní plyn bude stále těžší a zejména producenti mimo OPEC již nebudou zvládat navyšovat produkci v souladu s poptávkou. Možnosti získávání energie z neobnovitelných zdrojů se tak pravděpodobně výrazně zredukují. O zbytky těchto strategických surovin nastanou tvrdé boje, ať již obchodního či vojenského charakteru. Ještě závažnějším problémem bude zvýšení poptávky po potravinách a vodě související s populační explozí. „Světová banka odhaduje, že poptávka po potravinách k roku 2030 stoupne o 50 procent v důsledku rostoucí světové populace a přechodu na západní styl stravování u stále vyššího procenta lidí. Nedostatečný přístup ke stabilním zdrojům pitné vody začíná dosahovat kritických rozměrů. Tento problém se ještě zhoršuje v důsledku rychlé urbanizace a pravděpodobného přírůstku více než jedné miliardy lidí v příštích dvaceti letech,“ uvádí studie. Již dnes je podle expertů 21 zemí s populací dosahující 600 milionů lidí zasaženo nedostatkem vody. V roce 2025 již bude do této kategorie patřit 36 zemí a nedostatek vody tak pocítí až 1,4 miliardy lidí. Jednou z příčin budou i globální klimatické změny, které lidstvo pociťuje už dnes. Další oteplování, a tím také snížení množství pitné vody a následný pokles zemědělské produkce, budou opět pociťovat především africké země. Mezi státy, které nebudou mít dostatek vody, bude například Burundi, Etiopie, Eritrea, Malawi, Sýrie nebo Pákistán.
Pokles státní moci, nárůst válek V některých regionech bude možné pozorovat výrazný úpadek státní moci. Naopak vzroste vliv nejrůznějších nestátních institucí, jako jsou velké společnosti, kmeny, náboženské organizace nebo skupiny organizovaného zločinu. Několik zemí může být podobnými paramilitárními skupinami dokonce přímo „převzato“. V některých oblastech Afriky nebo jižní Asie tak státy, jak je známe, mohou postupně nabýt pouze formálního významu, především kvůli neschopnosti vlád zajistit obyvatelům základní životní potřeby a bezpečnost. To bude podle studie National Intelligence Council znamenat také větší riziko ozbrojených konfliktů. Nejvíce ohrožena je oblast takzvaného „oblouku nestability“, který začíná v subsaharské Africe a pokračuje severní Afrikou dále na Balkán, Blízký východ a Kavkaz, kde začne opět klesat ke střední Asii a skončí v jihovýchodní Asii.
V Evropě přibude muslimů Současná muslimská populace v zemích západní Evropy se odhaduje na 15 až 18 milionů lidí. Z toho šest až osm procent žije ve Francii, Nizozemsku a Německu. Velké množství muslimů absorbovala Velká Británie a Itálie. Pokud si tyto menšiny uchovají vysokou porodnost a stejná zůstane i míra imigrace, bude v době kolem roku 2025 v Evropě žít asi 30 milionů muslimů. Země, ve kterých se tento trend projeví nejvíce, zaznamenají razantní změny v etnickém složení obyvatelstva, zejména ve městech. To může vyostřit sociální problémy muslimů, zejména proto, že v důsledku nižší míry vzdělání a jazykové bariéry bude řada z nich odkázána na hůře placené zaměstnání. Z toho bude pramenit i zvyšování sociální frustrace; pocity odcizení, nepochopení a nespravedlnosti, což by zřejmě vedlo k dalším sociálním bouřím na evropské půdě.
