Spojené státy americké, Francie a Švýcarsko - tři sudičky, které stály u zrodu moderního českého státu. Zatímco v USA mají čistě prezidentský systém, ve Francii se prezident dělí o svou moc s parlamentem a ve Švýcarsku je pouze nejvyšším úředníkem.
Spory o míru vlivu, ať již faktického či ústavního, které byly dány českému prezidentskému úřadu do vínku v roce 1918, ho provázejí dodnes. Je zřejmé, že Havlem končí éra prezidentů, vznášejících se na obláčku nad Hradčany, éra prezidentských dalajlámů, k nimž má obyčejný smrtelník stejně tak daleko jako oni k němu. Éra pokleslých dělnických prezidentů se, doufejme, již nikdy opakovat nebude. Nastává éra hlav státu z řad obyčejných smrtelníků. Adepti mají stejné hříchy jako většina populace. Někteří z nich se musí červenat za někdejší členství v komunistické straně, jiní za usnutí za volantem, další se občas rádi napijou a ještě další nejsou imunní vůči dívkám, s nimiž je nepojí oddací list. Sestoupí díky nim prezidentská funkce z piedestalu? Těžko říci. Rozhodně však začne platit, že národ má takového prezidenta, jakého si zaslouží.
