PRÁVNÍ FORMY PRACOVNÍHO VZTAHU Existuje několik druhů pracovních poměrů. Liší se zejména povinnostmi, které z nich pro zaměstnavatele vyplývají. Odlišný je také rozsah pracovní doby.
Podle předpokládané vytíženosti pracovníka lze zvolit pracovní smlouvu na hlavní nebo vedlejší pracovní poměr. V některých případech ale může být výhodnější místo pracovní smlouvy dohodu o provedení práce nebo dohodu o provedení činnosti. Alternativou je i mandátní smlouva, obvyklá například u obchodních zástupců.
Jak správně sepsat pracovní smlouvu – na dobu určitou a neurčitou, vzor, prodloužení, dodatek
HLAVNÍ PRACOVNÍ POMĚR
Hlavní pracovní poměr (HPP) na dobu určitou se uzavírá na předem známou dobu. Pokud však zaměstnanec pokračuje ve sjednané práci i po původně stanoveném datu ukončení tohoto poměru, mění se vztah zaměstnance a zaměstnavatele automaticky na pracovní poměr na dobu neurčitou. Pracovní poměr na dobu určitou nelze sjednat u určitých skupin osob, které obtížněji hledají pracovní uplatnění: * mladiství do 18. roku života * fyzická osoba se změněnou pracovní schopností (ZPS) a ZPS s TZP (s těžším zdravotním postižením) * absolventi středních a vysokých škol, odborných učilišť a učilišť, kteří uzavírají pracovní smlouvu na práci odpovídající jejich kvalifikaci Pokud o to však výše zmíněné skupiny osobně požádají, lze pracovní poměr na dobu určitou sjednat i s nimi. Nesmí se tak ale stát v důsledku nátlaku ze strany případného zaměstnavatele. HPP na dobu neurčitou vzniká tehdy, jestliže v pracovní smlouvě není uveden termín ukončení pracovního poměru. Takový pracovní poměr trvá až do té doby, než jedna ze stran pracovní poměr ukončí, například výpovědí nebo dohodou.
VEDLEJŠÍ PRACOVNÍ POMĚR
Vedlejší pracovní poměr se sjednává se zaměstnancem, který již má hlavní pracovní poměr. Zaměstnanec totiž nemůže mít dva hlavní pracovní poměry. Vedlejší pracovní poměr je obdoba hlavního pracovního poměru s menšími omezeními. Také on se uzavírá formou pracovní smlouvy. Lze jej sjednat na dobu určitou i na dobu neurčitou. Oproti hlavnímu poměru je však tato možnost téměř nepodstatná, protože výpověď u vedlejšího pracovního poměru lze podat snadněji – z jakéhokoliv důvodu (nebo i bez udání důvodu), také výpovědní doba je mnohem kratší. Délka pracovní doby musí u vedlejšího pracovního poměru činit méně, než je pracovní doba určená pro hlavní pracovní poměr. I v tomto pracovním poměru má zaměstnanec nárok na dovolenou. Vedlejší pracovní poměr není možné sjednat s mladistvými.
ZKUŠEBNÍ DOBA
Hlavní i vedlejší pracovní poměr na dobu určitou i neurčitou může být uzavřen s podmínkou zkušební doby. Během ní si zaměstnanec i zaměstnavatel mohou vyzkoušet, jak jim společná práce bude vyhovovat. Zkušební dobu lze sjednat maximálně na tři měsíce, přičemž musí být sjednána písemně. Zaměstnanec i zaměstnavatel se mohou dohodnout i na kratší zkušební době. Pracovní poměr se zkušební dobou nelze uzavřít se stejnými kategoriemi, se kterými nelze uzavřít pracovní poměr na dobu určitou (absolventi, mladiství, fyzické osoby se ZPS a ZPS s TZP).
PRÁCE NA DOHODU
Do mimopracovního poměru patří dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tyto dohody se uzavírají s fyzickými osobami, pokud pravidelný výkon dané činnosti nemůže zaměstnavatel zajistit zaměstnancem v pracovním poměru nebo v případech, kdy fyzická osoba nechce uzavřít pracovní poměr. Také u dohod existují některá omezení: například nelze uzavřít dohodu, v níž by se jednalo o činnosti, které jsou předmětem ochrany autorských práv (např. vytvoření počítačového programu) – zde by měla být uzavřena smlouva o dílo. Dohodu o provedení práce je možné uzavřít na předpokládaný rozsah práce do 100 hodin za kalendářní rok. Do doby 100 hodin se započítává jakákoliv další dohoda o provedení práce u téhož zaměstnavatele. Dohoda o provedení práce nezakládá účast (ani dobrovolnou) na sociálním a na zdravotním pojištění. Podnikatel tedy neplatí žádné pojistné. Vyhne se také registracím na správě sociálního zabezpečení a na zdravotní pojišťovně. Dohoda o provedení práce musí mít zákonné náležitosti – vymezení pracovního úkolu, výše sjednané odměny a doba, za kterou má být zadaný pracovní úkol splněn. Není nutné uzavírat ji písemně. Dohoda o pracovní činnosti je složitější formou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Uzavírá se tam, kde předpokládaný rozsah práce překročí 100 hodin za kalendářní rok (může se však použít i na dobu kratší než 100 hodin), nemůže však překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Na rozdíl od dohody o provedení práce zakládá dohoda o pracovní činnosti účast na sociálním i zdravotním pojištění. Podnikateli tedy vzniká povinnost zaregistrovat zaměstnance a platit pojistné. Dohoda o pracovní činnosti má podle zákona obsahovat druh sjednané práce, výši odměny, rozsah pracovní doby a dobu, na kterou se dohoda o pracovní činnosti uzavírá. Je nutná písemná forma. n
UŽITEČNÉ KONTAKTY:
Portál veřejné správy http://portal.gov.cz Státní správa www.statnisprava.cz Sbírka zákonů www.mvcr.cz/sbirka
