Česká koruna loni spala tak dlouho, že jsme skoro zapomněli, jak se dokáže hýbat. Na začátku roku ji ovšem probudila nižší inflace a nekončící propad cen ropy. Řada hráčů na trzích začíná mít strach, že centrální banka znovu zakročí, a proto česká koruna slábne již nyní, jaksi preventivně. Jak skutečná ona hrozba další akce ČNB je?
Je pravdou, že listopadová inflační prognóza, v níž centrální bankéři počítali s návratem inflace k dvouprocentnímu cíli začátkem roku 2016, je fakticky mrtvá. Inflace se bude ještě chvíli pohybovat v okolí nuly, a pokud vše dobře půjde, bude se ke konci roku 2015 přibližovat k jednomu procentu zespodu. Toto inflační překvapení je do velké míry důsledkem padajících cen ropy. I proto ho ČNB až do této chvíle interpretovala vesměs pozitivně – domácnostem i ekonomice by mělo pomoci. Sama o sobě nízká cena ropy by tedy neměla být argumentem pro další oslabení intervenčního kurzu. Problém by mohl nastat, pokud by se dovážená benzinová deflace negativně projevila na domácí poptávce a systematicky snížila inflační očekávání. Zatím ale nic takového vidět není.
Je proto pravděpodobnější, že centrální banka na svém únorovém zasedání kromě nové prognózy nic revolučního nepředstaví. Nervozita před pátým únorem ale může gradovat a koruna může dosáhnout nejslabších úrovní právě tou dobou. Kam až přitom může měnový pár EUR/CZK v následujících třech týdnech dojít? Pokud by měl brát inspiraci v posledním intervenčním cvičení z roku 2013, mohla by koruna klidně oslabit až do blízkosti 28,90 koruny za euro. Pokud ale ČNB nic neudělá, měla by po únorovém zasedání ztráty zase rychle mazat a pravděpodobně se vrátit k úrovním z konce roku 2014.
Čtěte také: Další pokles koruny nemusí odvrátit ani ČNB
Dnešní slabost koruny je totiž čistě sázkou na další akci ČNB. Fundamenty jinak ukazují spíše na posilování české měny. Česká ekonomika má podobnou inflaci jako eurozóna, ale v roce 2014 a pravděpodobně i letos poroste zhruba dvakrát rychleji. Kolaps cen ropy by navíc měl výrazně vylepšit naši vnější rovnováhu. To jsou všechno faktory, které by za normálních podmínek mimo intervenční režim hnaly korunu k silnějším úrovním. Pokud se v nejbližší době ukáže, že strach z další akce centrální banky je přehnaný, měla by koruna dobýt ztracené pozice zpět.
Hřiště by se změnilo, pouze pokud by se měly výrazně zhoršit vyhlídky našich hlavních obchodních partnerů v eurozóně. Třeba kdyby kombinace politického napětí v Řecku a slabé asijské poptávky vrátila euroklub na hranu recese. Ozvěny takového vývoje by samozřejmě byly cítit i v Česku. ČNB by pak mohla mít z nízké inflace o poznání větší strach a mohla by na ni pohlížet stejnými brýlemi jako na podzim roku 2013. Pravděpodobnost dalšího oslabení kurzu by pak mohla znovu růst.
Autor je hlavním ekonomem Ery
Čtěte také:
Rusnok: ČNB nemá důvod posunout kurzový závazek na slabší úroveň
Koruna prohloubila šestileté minimum k euru, oslabila i k dolaru
Koruna prohloubila dlouholeté minimum k dolaru, stagnovala k euru
Podnikatelům by vyhovoval kurz koruny, jaký byl před intervencí ČNB
