Povolební euforie na globálních trzích po amerických prezidentských volbách trvala tentokrát opravdu jen chvilku. Trhy si rychle uvědomily, že vzhledem k protisměrnému rozložení sil v Bílém domě a v Kongresu hrozí, že nepřijde dohoda o odvrácení naordinovaného utažení fiskální politiky.
Americké ekonomice tak 1. ledna reálně hrozí to, čemu se na finančních trzích říká fiskální útes. Ač takovou možnost nelze podceňovat, situace snad přece jen nebude tak horká. O tom svědčí první vstřícné povolební výroky obou stran.
Pokud jde o střednědobý horizont, je třeba se připravit na to, že staronové rozložení sil na americké politické scéně může přinést velmi podobnou makroekonomickou politiku, jakou jsme pozorovali dosud. Rozpolcený Kongres totiž těžko přinese smysluplnou rozpočtovou strategii, která by na jedné straně dokázala redukovat dluh a na straně druhé vyvolala pozitivní strukturální změny na nabídkové straně ekonomiky.
Toto fiskální trápení bude zřejmě i nadále kompenzováno velmi uvolněnou měnovou politikou, kterou bude razit Bernankeho Fed. Celá jeho politika se postupně ocitne v režii Obamou najmenovaných holubic. V globální praxi to bude znamenat, že světová ekonomika bude nadále čelit politice slabého dolaru, která v řadě rozvíjejících se trhů vyvolává stížnosti na rozpoutávání měnových válek. Tyto nářky by však mohly nakonec polevit.
Slabý dolar, který zarámoval první prezidentské období Baracka Obamy, totiž nakonec přinesl pozitivní strukturální změny generované privátním sektorem. Nešlo jen o odtučňovací kúry, jimiž prošel finanční sektor i někteří průmysloví giganti, ale také o pozitivní proměnu, již lze připsat energetickému sektoru a hospodaření s energiemi vůbec. USA jsou dnes ve srovnání s obdobím před čtyřmi lety mnohem blíže soběstačnosti v oblasti pokrytí svých energetických potřeb.
Strukturální změny dokonce zašly tak daleko, že se blíží okamžik, kdy USA budou čistým vývozcem některých energetických surovin. Kombinace růstu nabídky (tažené především novými nalezišti plynu) a šetrnějšího využívání energií by měla působit i v dalším Obamově volebním období. Závislost USA na dovozu nerostných surovin tak může být v roce 2016 skutečně výrazně nižší, což by mělo vést k fundamentálně opodstatněnému posílení dolaru v globálním měřítku.
Čtěte také:
Euforie akcií nad Obamou vydržela chvilku
Analytici: USA čekají lepší časy, ať už vyhraje kdokoli
Pád USA z fiskálního útesu může zabrzdit globální růst
Sečteno a podtrženo, americký volič v úterý stvrdil politický status quo, který se ekonomicky projeví v utvrzení dosavadních trendů z let 2009 až 2012. Zbytek planety nechť se tedy připraví na nízké americké úrokové sazby, slabší dolar, jen zvolna se vylepšující fiskální situaci a na snižující se energetickou závislost největší ekonomiky světa.
Autor je analytikem ČSOB
