Závody tahačů patří v Česku mezi nejsledovanější motoristická odvětví. Lví podíl na tom má privátní stáj Buggyra International Racing systém, která dvanáct sezon pravidelně sbírá body a vavříny v Evropském poháru. V posledních letech pronikla i do tak specifického prostředí, jakým je Rallye Dakar. Tým sídlící v Roudnici nad Labem řídí manažer Jan Kalivoda, s jehož jménem jsou spojeny největší úspěchy Buggyry. „Mým manažerským krédem je, že čísla nelžou,“ říká.
Vždycky máme ty největší cíle. Prostředí dobře známe a máme důvod věřit, že se nám stejně jako v předchozích letech podaří zase o něco stáhnout technologickou dominanci značky MAN. Jsem optimista v tom, že spolupráce našich dvou rovnocenných jezdců přinese odpovídající výsledek. Já osobně se na sezonu moc těším. Truck racing je boj a Buggyra má boj v krvi. Věřím, že se budeme statečně rvát.
* E15: Koncem května odstartoval Evropský pohár tahačů. S jakými cíli do něho vstupujete?
* E15: Poslední titul jste získali v roce 2009, pak byl David Vršecký čtyřikrát pátý. Nepřišel čas vrátit se na vyšší příčky?
Šanci rozhodně máme, nicméně ještě lépe na tom budeme v příští sezoně. Automobilky se totiž začaly stavět k Evropskému poháru trochu zády. Loni skončil s tovární podporou Renault, od příštího roku bude chybět i MAN. Přijde čas, kdy se týmy budou muset spoléhat na vlastní síly a technologie. V tom může být naše výhoda, protože nic jiného celou dobu neděláme. Pravděpodobně by měl existovat jediný dodavatel motorů a není vyloučeno, že tuto roli převezme Buggyra.
Víme, že každé vítězství něco stojí. A také máme jasno v tom, že cesta k velkým vítězstvím vede přes dílčí prohry
* E15: Před sezonou tým posílil Adam Lacko, co od něj očekáváte?
Je to vynikající jezdec, řadí se k absolutní špičce. Za léta, co v šampionátu tahačů působí, se vyjezdil a vyzrál. S Davidem jsou na srovnatelné úrovni. Jsme letos nejsilnější od roku 2008, kdy David v interním týmovém souboji o titul porazil Švýcara Markuse Bösigera.
* E15: Lacko startoval v předchozích třech sezonách s renaultem, na svém kontě má tři třetí místa v celkovém hodnocení. Jak se vůbec zrodil tento přestup?
Adam za nás závodil už v minulosti a i v konkurenčních dobách jsme spolu měli vysoce nadstandardní vztahy. Po loňské sezoně se rýsovalo odstoupení Renaultu, takže byl důvod začít jednat. Obě strany se bez větších problémů dohodly. Máme radost už proto, že poprvé v historii závodů tahačů vznikl zcela český tým. Fanoušci si to zaslouží.
* E15: Do loňska byli Lacko a Vršecký soupeři, nyní budou parťáci. Budete mít nějakou týmovou strategii, nebo necháte šampionátu volný průběh v duchu, ať si to rozdají na okruzích?
Týmová strategie je v řádech Evropského poháru oficiálně zakázaná, a tak tomu bude i u nás. Vyhraje lepší. Pokud bude mít v závěru sezony jeden z nich větší šanci na lepší celkové umístění, začneme dumat nad tím, jak mu pomoci.
* E15: Buggyra se neangažuje jen v truck racingu, ale David Vršecký se úspěšně pokouší i o světové rychlostní rekordy. Co tím Buggyra sleduje?
Je to jednak výzva, jednak nevšední marketingový produkt, který má zajímavý potenciál a mediální dopad. Je to trochu něco jiného než klasické okruhové závodění, rekordy nám umožňují zaměřit se na odlišnou cílovou skupinu. Mají v sobě moment něčeho nepřekonaného i určitého rizika. Při rekordech testujeme nové technologie a díky tomu se můžeme posouvat i v klasickém závodění. Kvůli rekordům má Buggyra pověst týmu s největším vývojovým potenciálem.
* E15: Jak to, že se během posledních čtyř let vaše pozornost obrátila i k maratonským soutěžím a dokázali jste se v nich uchytit?
Nejsme zvyklí dělat věci napůl, ale v tomto případě jsme do rychle jedoucího vlaku skočili po hlavě. Původním cílem ani nebylo pustit se do závodění, protože respektujeme, že na Rallye Dakar rozhodují jiné věci než na okruzích a velkou roli hrají zkušenosti. První dakarskou vlaštovkou byla v roce 2011 Davidova účast v tatře řízené Markem Spáčilem. Cílem bylo nasát specifickou atmosféru. Potom jsme začali připravovat motory Gyrtech pro české stáje a pochopili, jak neskutečný potenciál Dakar představuje. Řekli jsme si, že by byla škoda toho nevyužít. Navíc byla omezena kubatura motorů na 13 000 ccm, a to je přesně obsah, jaký používáme na okruzích. V roce 2013 jely Dakar tři kamiony s našimi motory, letos jich už bylo šest včetně vlastního vozu s pilotem Martinem Kolomým.
* E15: Jak svou první účast na Dakaru hodnotíte?
Martin sice závod nedokončil, ale na to, že jel s prototypem Tatra, podal vynikající výkon. Vždyť se během čtyř etap zlepšil o 28 míst. Rallye Dakar je běh na dlouhou trať. Začátek jsme zvládli a pevně věříme, že se dál budeme zrychlovat. Tak už to u dlouhodobých projektů chodí. Máme na čem stavět.
* E15: Nedávno se nečekaně spojila Buggyra a tým momentálně nejúspěšnějšího českého pilota Aleše Lopraise. Co lze za tímto krokem – jehož výsledkem je spojenectví nazvané Loprais Buggyra Dakar Forces – vysledovat?
Aleš měl v první řadě zájem o náš motor Gyrtech. A stejně jako my měl jasno v tom, že šance sebelepšího jednotlivce na vítězství proti početně silným týmům, jako jsou ruský Kamaz nebo Iveco Nizozemce de Rooye, jsou mizivé. Naše ambice jsou shodné – rozhodně nejdeme na Dakar s tím, že si tam chceme odkroutit třináct etap, pak se poplácávat po zádech a klábosit, jak krásné bylo dojet. Proto se spojily týmy, které chtějí vyhrávat.
* E15: Máte představu, jak by tato aliance měla v ostré soutěži fungovat?
Nemáme radost z toho, že Rusové nedávno zrušili červencovou Silk Way Rally, protože to měl být první test spolupráce. Důležité je říct, že jde o alianci, a nikoli o jeden tým. Každý budeme plnit závazky vůči svým partnerům a dodavatelům, nicméně žádný z jezdců nepojede jen sám na sebe. Díky tomu budeme schopni pružně reagovat na vývoj situace. Zatím bych odpověděl spíš v obecné rovině. Na trati může nastat mnoho nepředvídatelných situací a věřím, že díky spojenectví na ně budeme patřičně připraveni. Další přínos bude spočívat v unifikaci mediálních výstupů a ostatních aktivit.
Buggyra má možnosti, jak dakarský start finančně zajistit, ale nejsou neomezené
* E15: Podobná aliance mezi jinými českými týmy tu už nedávno byla, ale přežila jen jeden dakarský ročník.
Nemám ve zvyku komentovat dění v jiných týmech. Snad jen tolik, že nás spojuje sportovní cíl, nikoli finanční propojení.
* E15: Řady Buggyry rozšířil i ambiciózní Jaroslav Valtr, který Rallye Dakar s liazem dvakrát za sebou nedokončil. Počítáte s ním pro příští ročník?
Jarda má předpoklady být jedním z top jezdců. Přišel s tím, jestli by za nás mohl závodit. Neměli jsme důvod odmítnout. Ovšem v Dakaru jde o peníze, přesněji řečeno o velké peníze, a co se financí týče, nelze srovnávat Buggyru a Kamaz.
* E15: Musejí tedy piloti přijít s určitým obnosem, aby mohli ve vašich vozech na Dakaru startovat?
Buggyra má možnosti, jak dakarský start finančně zajistit, ale nejsou neomezené. Při práci s jezdci hraje roli spousta faktorů. V každém případě druhé auto pro Jardu stavíme. Jsme rádi, že to je profesionál, který chce nejprve nový kamion otestovat, a pak se uvidí. Pokud to vyjde, mohou se v alianci Loprais Buggyra Dakar Forces příští rok v lednu na startu v Buenos Aires objevit Aleš, Martin i Jarda v plné síle a se špičkovou technikou. Ostatně takový je i náš cíl.
* E15: Ještě než jste uzavřeli tuto alianci, měli jste namířeno přímo ke kopřivnickému výrobci nákladní vozů, Tatře. O co šlo?
Do automobilky vstoupili investoři a spolu s novým vedením se začali zajímat o sportovní program, který továrna v minulosti podporovala. Rozhodli se vybrat pro exkluzivní spolupráci jediný tým, a to zcela průhlednou formou výběrového řízení. Toho se vedle jiných zájemců zúčastnil i Loprais Instaforex Team, ale tendr nakonec vyhrála Buggyra. Momentálně se dolaďuje smlouva. Na letošní rok včetně Dakaru 2015 jsme získali podporu Tatry. Jde o technologickou spolupráci, finanční plnění a další věci.
* E15: Buggyra je soukromá společnost. Jak početný personál je nezbytný k udržení chodu truckracingového týmu a dakarských aktivit?
S nástupem Dakaru jsme naše řady museli posílit, respektive jsme vytvořili dakarskou divizi. Náš technologický tým je rozdělen čistě na okruhovou a soutěžní část. Byl to podstatný zásah do struktury týmu, ale jedna parta by prostě veškeré aktivity neutáhla. Máme kolem padesáti kmenových lidí, kteří se podílejí na vývoji a marketingu, s další padesátkou spolupracujeme externě.
* E15: Jak je to s pravomocemi, stačíte vy sám jako týmový manažer všechno řídit a koordinovat?
Aby se problémy dařilo řešit co nejefektivněji, máme kompetence rozdělené. Řadu věcí ale zvládáme společně a za chodu. Hodně si pomáháme a vzájemně se podporujeme. V tom je výhoda malého privátního týmu proti továrním gigantům. U nás je spolupráce hodně úzká. Takže častokrát někdo dělá něco, co nemá přímo v popisu práce, ale v daný okamžik je to nejlepší řešení. Víme, že každé vítězství něco stojí. A také máme jasno v tom, že cesta k velkým vítězstvím vede přes dílčí prohry.
* E15: Závody na okruzích a motoristické maratony spolu na první pohled moc nesouvisejí, co mají pro vás společného?
Z našeho hlediska to jsou hlavně agregáty Gyrtech, které vyvíjíme přes dvanáct let. Zatímco na okruhu jdeme s motorem do extrému, na samou hranu jeho životnosti, v maratonech se musí najít kompromis mezi životností a výkonem. Jak ukazují výsledky, zatím se nám daří s úspěchem bojovat jak na okruzích, tak i v terénu.
* E15: Jak důležitý je pro vás technický ředitel Robin Dolejš, tvůrce motorů Gyrtech pro okruhové závody i dálkové soutěže?
Robin pracuje na motorech od prvopočátků týmu. K postu technického ředitele se propracoval doslova od píky. Co k tomu víc dodat? Dále se podílí na vývoji a testování nových komponentů, sleduje počínání a technické novinky konkurence, ale i z jiných disciplín motorsportu. Jeho záběr je neskutečný. Spolu s Davidem Vršeckým, který zastává i roli testovacího jezdce a konstruktéra, vytvořili sehranou a úspěšnou dvojici.
* E15: Vaším stěžejním podnikem na okruzích je každoročně Czech Truck Prix v Mostě. Co při závodním víkendu na konci srpna musíte dělat jinak, než je tomu při zahraničních startech?
Je to jediná možnost, jak poděkovat fanouškům a všem partnerům, bez kterých bychom nemohli závodit. Mohu prozradit, že na tom, jak bude vypadat následující domácí závod, začínáme vždycky pracovat už pár dnů po Mostě. Vyhodnocujeme, analyzujeme, hádáme se, co se povedlo a co ne. Ale pokud mohu hovořit za sebe, baví mě to!
* E15: Při šíři vašeho záběru mě napadá, jak to vše dokáže privátní tým financovat?
Rozpočet se pohybuje v řádech desítek milionů a hlavním zdrojem jsou pochopitelně příjmy z reklamy. Bohužel partneři chtějí kromě bodů také marketingové a mediální zviditelnění. Takže se snažíme. Není třeba zdůrazňovat, jak je těžké v konkurenci fotbalu, hokeje, tenisu nebo závodů formule 1 udržet náš sport v podvědomí lidí a budovat jeho věrný mediální obraz. Naštěstí máme hodně podpůrných argumentů. Truck racing je po závodech F1 druhou nejsledovanější okruhovou disciplínou. Na německém Nürburgringu chodí na tahače dokonce víc lidí než na formuli 1. Mým manažerským krédem je, že čísla nelžou.
Jan Kalivoda (34) |
---|
Vystudoval obchodní akademii Dr. Edvarda Beneše v Praze a v roce 2003 nastoupil do stáje Buggyra. Postupně se vypracoval na pozici manažera a za dobu jeho působení získal tým z Roudnice nad Labem v Evropském poháru pět individuálních titulů a dosud jako jediný triumfoval třikrát v řadě v Poháru konstruktérů. David Vršecký se stal v barvách Buggyry nejúspěšnějším truckerem české historie, kromě dvou prvenství (2008–2009) byl třikrát třetí (2003, 2004 a 2007). Je také držitelem pěti světových rychlostních rekordů. Za působení Jana Kalivody se tým prosadil i v Rallye Dakar. Buggyra má za sebou první plnohodnotnou účast. Na příští rok plánuje účast dvou kamionů, navíc pojede v alianci s týmem Aleše Lopraise. |