Stále více investorů na trzích vnímá měnové riziko spojené s investicemi v zahraničí jako nedílnou součást money managementu. Stejně tak firmy stále více přepočítávají náklady nebo zisky deponované v cizí měně jako nedílnou součást kalkulace při vytváření business plánů. V době, kdy se začíná spekulovat o ukončení měnových intervencí České národní banky, se výrazně zvyšuje zájem těchto dvou skupin vyhnout se měnovému riziku.
Možností ochrany před nečekanými kroky ČNB se nabízí hned několik. Jendou z nich je tzv. forward. Tím se rozumí dohoda mezi dvěma obchodníky na nákupu nebo prodeji podkladového aktiva v budoucnosti za předem stanovenou cenu. Tento závazek dvou protistran je standardně využíván jako jedna z forem spekulace nebo jako jednoduchá forma zajištění. Další možností zajištění proti pohybu měny je využití úvěru.
Například pokud by investor dlouhodobě držící dividendové akcie v Česku viděl investiční příležitost v zahraničí, použil by akcie nakoupené v Česku jako zajištění pro načerpání úvěru v cizí měně. Půjčené prostředky by následně zainvestoval do akcií v zahraničí. V budoucnu s uzavřením pozice by došlo k pokrytí čerpaného úvěru a to zcela nezávisle na vývoji měnového kurzu.
Podobně se mohou zachovat také společnosti, které mají výrobní náklady nebo naopak prodeje spojené s cizí měnou. Využití úvěru v cizí měně pokryjí náklady a z následného prodeje vyrovnají čerpaný úvěr. I když nejsou tyto formy zajištění zadarmo, je třeba uvážit, zda zajištění proti vývoji české koruny není levnější a jistější alternativou v době, kdy může centrální banka překvapit.
Autor je vedoucí Patria Forexu
Čtěte také:
