Jan Mládek: Babiš chce OKD poslat do konkurzu. Neřekl ale, co s horníky

Babiš se do vás pouští hlavně ve svých novinách. Proč?

Na to se musíte zeptat především v Babišových novinách. Chtějí mě nějakým způsobem dehonestovat, oslabit, ale nejsem asi sám. Babiš cítí, že pokud má být jeho politická budoucnost světlá, musí výrazně uspět v krajských a senátních volbách. Útoky v jeho médiích se pokud možno snažím nebrat osobně.

Cítíte dostatečně silnou podporu zevnitř ČSSD?

Ano, můžeme filozofovat o tom, jak dostatečně je silná.

Je tak silná, aby vedení strany vzkázalo: Pokud nepřestanete útočit na našeho ministra, shodíme vládní koalici?

Takhle bych to nedramatizoval. Tak exkluzivně se necítím. Ministr Babiš, respektive jeho hnutí – ono je to vlastně jedno, protože jak víme z jeho rozhovoru pro Financial Times, on je ta strana – bude nepochybně útočit na řadu lidí. Určitě nebudu jediným cílem, dalšími budou konkurenční kandidáti na hejtmany. Babiš se netají tím, že chce po volbách obsadit polovinu těchhle postů. Jediné, co mě mírně znechucuje, je, že do voleb máme ještě osm měsíců a už se nám rozbíhá kampaň. Mohli začít o něco později, tak v květnu.

Budete kandidovat do Senátu. Máme to chápat tak, že když zvítězíte, zůstanete na ministerstvu, když nezvítězíte, skončíte?

Stále je to dáno logikou mého současného působení, ale je i druhá logika. Před necelými šesti lety jsem se pokoušel uspět v senátních volbách a těsně prohrál s Pavlem Eybertem z ODS. Teď bych rád dostal šanci na revanš a odčinil porážku, která mě bolí dodneška. Člověk nežije jen současnými funkcemi, ale i minulými šrámy, které utrpěl.

Jedním z klíčových témat krajských voleb, minimálně v Moravskoslezském kraji, bude situace kolem NWR, respektive OKD. Vy jste v řešení tohoto problému na rozdíl od Babiše poměrně aktivní. V čem se liší vaše názory na východisko ze situace v dolech?

Nejsou tak rozdílné, jen se mi nepracuje v této záležitosti moc komfortně.

Proč?

Vláda pověřila tři ministry, mě, Babiše a ministryni Marksovou, aby jednali o OKD. Když jsme hovořili s manažery a držiteli dluhopisů NWR, požádal jsem ministra financí, ať jednání vede, protože byl z naší skupiny – jako místopředseda vlády – nejvyšší funkcionář a rokování bylo na jeho ministerstvu. Odmítl, jednání jsem vedl nakonec já. Babiš jen seděl a mlčel. Pak mi začal psát dopisy o tom, jak to dělám blbě. Ideální spolupráci si představuji jinak.

Co nejvíc kritizoval?

Mimo jiné vyčítal, že jsem měl se starosty z okolí Frenštátu projednat, co budeme dělat s tamním dolem, pokud jej koupíme. A další ne zcela důležité věci.

Spíš to vypadá tak, že Babiš chce situaci kolem OKD nechat vyhnít. Nebo vám někdy řekl, co vůbec chce?

Řekl, že chce firmu poslat do konkurzu.

A co pak udělá s propuštěnými horníky?

To už úplně nesdělil, pravděpodobně pak všechno shodí na ministerstvo práce a sociálních věcí.

A Babiš potom může tvrdit, podívejte se, já říkal, že to bude průšvih, ale ten Mládek s tím nic neudělal.

Správně argumentujete tím, že pan ministr, jelikož on je ta strana, může velmi plynule změnit názor. Pak ale řeknu, že to byl Babiš, kdo blokoval veškerá jednání.

Zdeněk Bakala přenechal své akcie v NWR samotné firmě. Novým majoritním vlastníkem je teď společnost Ad Hoc Group. Změní stát svůj současný postoj k OKD?

Nevím. Požádám nové akcionáře o důkaz, že právě oni jsou majiteli, protože bych rád rozlišoval mezi nějakým PR prohlášením a skutečným stavem věci. Transakci s akciemi NWR úplně nerozumím, protože když si veřejně obchodovatelná firma koupí zpět své akcie, pak je anihiluje, čímž zvětší podíl svých současných akcionářů, je to docela komplikovaná operace, která trvá dlouhé měsíce. Tady nám bylo manažery sděleno, že když akcie převádějí za nulu, bude proces kratší. Uvidíme. Nechám si k aktuálním událostem vypracovat zprávu, a až bude k dispozici, budu o situaci informovat vládu. Zároveň se kabinetu zeptám, jestli je mandát stále stejný. Což znamená jednat o všem, co se eventuálně týká propouštěných horníků, pomoci jim, ať již sociálními programy, podporou zaměstnanosti, průmyslovými zónami, rekvalifikací, nebo dotací dojíždění. Případně zda se náš mandát zvětšil tím, že se změnil majitel.

Společnost NWR zveřejnila dokument o hospodaření, v něm se odvolává na údajně zaručené náznaky od státu, že je ochoten se finančně podílet na záchraně OKD. Jak se na to díváte?

To je záležitost, která mě znepokojuje. Nevím, kde takové náznaky berou, protože jsem jim nedávno posílal dopis, ve kterém jsem je jasně informoval, že nemáme žádný mandát k jednání s firmou o takzvané veřejné pomoci, tedy sypání státních peněz do OKD. NWR se neustále snaží vytvořit dojem, že jednání probíhá. Ne, o něčem takovém nejednáme, i když nemohu bezpečně vyloučit, že když se změní vlastníci, změní názor i vláda.

Další problém, který na ministerstvu musíte řešit, je situace kolem odbojné šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové. Nechtěla vypsat podporu pro obnovitelné zdroje, soud ji poslal nepravomocně na osm a půl roku za mříže, do toho prosazuje nové tarify pro odběr elektřiny. Jak to s ní teď vypadá?

Snažíme se o maximálně profesionální vztah, který v případě paní Vitáskové, pokud se nerozhodne rezignovat nebo ji neodvolá prezident Zeman, skončí 31. července 2017 s jejím mandátem ve vedení regulátora. Musím fungovat a bavit se s předsedkyní úřadu, který má tak velké kompetence. Chystáme další novelu energetického zákona, kterou s regulátorem potřebujeme prodiskutovat, protože ERÚ je důležité připomínkové místo. Byť jsme odmítli, aby byli spolupředkladateli novely, protože to by bylo jako policista, který si sám vytváří zákony, podle kterých bude zavírat lidi. Bavíme se i o tarifech, i když v tomhle případě jde finální rozhodnutí za regulátorem.

Jednou se mluvilo o tom, že Mládek chce Vitáskovou odvolat, pak že změnil názor a naopak ji chce ve vedení úřadu podržet. Jak to vlastně bylo?

Nemohu ovlivnit mediální spekulace. Znovu opakuji, že se s paní předsedkyní snažím vycházet maximálně korektně, byť nepopírám, že mi moc neulehčila situaci třeba při schvalování energetického zákona. Díky tomu, co předvádělo s její podporou ve sněmovně hnutí Úsvit. Byl to neuvěřitelný proces, třeba když zabili dvě jednací hodiny parlamentu, protože požadovali zvláštní schůzi na projednání zákona, který byl aktuálně projednáván.

Co ministerstvu nejvíc vadí na tarifech?

Problém je, že v zadání pro EGÚ, což je ta soukromá firma, která zpracovávala pro regulátora kalkulace, nebyly moc zohledněny sociální dopady a bylo to vychýleno směrem k velkým firmám a domácnosti šly trochu stranou. Navíc bych očekával, že když paní předsedkyně předloží práci svého úřadu, bude za ní stát. Ne že ji pak sama zkritizuje. To je dost inovativní přístup. Pokud bych se zachoval stejně, tak mě rozškubají. Představte si, že bych přinesl nějaký zákon a pak řekl, že to moji podřízení udělali špatně a že ochráním občany před působením vlastního úřadu. Samozřejmě se stane, že moji podřízení něco občas udělají špatně, ale to si musíte vyřešit na ministerstvu a pak za svými lidmi stát.

Už máte kandidáty, kteří nahradí paní Vitáskovou?

Aktuálně nehledáme, času je dost, bavit se o kandidátech můžeme tak začátkem příštího roku.

Existuje nějaká šance, že vás Vitásková přesvědčí a budete souhlasit s tím, aby seděla na úřadě dalších pět let?

To bych v tuhle chvíli nekomentoval a radši vyčkal dalších událostí.

Vyčkávat dalších událostí ale asi nepůjde v případě čtrnáctimiliardové dotace z fondů EU na budování rychlého internetu. Jaký je současný stav? Přijde Česko o peníze?

Dohodli jsme se, že se o budování rychlého internetu postará sektor v součinnosti s naším ministerstvem a Českým telekomunikačním úřadem. Úřad zahájil práce na vytváření mapy, podle které se určí, kam mohou jít veřejné peníze a kam ne. Finance by samozřejmě neměly jít tam, kde soukromý sektor vybuduje rychlý internet bez jakýchkoli dotací. V debatě s ministerstvem vnitra se nám v zásadě podařilo uhájit naše kompetence. Sektoru se ale pořád nelíbí, co si stále osobuje vnitro, že by jednotné informační místo, registr pasivní infrastruktury, spravoval právě tenhle úřad.

Není takové dohadování o kompetencích u rychlého internetu zase věc, která může oslabovat vaši pozici uvnitř strany?

Samozřejmě že ano.

Chcete při budování sítě vysokorychlostního internetu brát ohled i na malé provozovatele Wi-Fi připojení?

Tohle je nejtěžší, proto jsou problémy s vytvářením mapy. Máme několik takových zlatých pravidel, kterým rozumím, ale problém je dodržet je všechna najednou.

Která zlatá pravidla myslíte?

Především by neměly být poškozeny investice soukromých investorů veřejnými investicemi. Zároveň musí být vybudován vysokorychlostní internet. Což nemusí jít nutně obojí najednou. V zásadě tam, kde je provozovatel „nízkorychlostního internetu“, tam se jej musí Český telekomunikační úřad zeptat, zda do tří let postaví vysokorychlostní internet. Když řekne ano, tak to není bílé místo na mapě. A když řekne ne, vzniká složitá otázka, co tedy bude, zda jej tam postaví někdo jiný, zda tím nebude znehodnocena investice toho malého provozovatele, jestli se kvůli tomu nezačne s někým soudit. S napětím čekám, až bude hotové mapování, aby náhodou nebyla bílá místa jen na Doupově a v Brdech.

A jaký je harmonogram?

Národní plán by měl být hotov do poloviny roku, všechny konzultační procesy do října. Pak by se mohly vypsat peníze.

Už zase se objevují informace o snaze odvolat šéfa ČEZ Daniela Beneše. Je to aktuální, nebo jde opět o nějaký šum?

Myslím, že je to šum, pan ministr financí se v zásadě od začátku naší koaliční vlády ani moc netajil s tímto nápadem. A tak to čas od času zkouší.

Beneš má vaši podporu?

Ano.

V jaké fázi je vyčlenění jaderných aktiv z ČEZ do samostatné firmy, kterou by ovládl stát?

Takhle to nikdy nebylo plánováno, tedy rozdělit ČEZ na dvě části, jadernou a nejadernou. Možná se o tom někdy historicky diskutovalo, ale nikoli teď. Současná debata byla pouze o tom, kdo by se postaral o výstavbu nových bloků, zda třeba dceřiná firma ČEZ, stávající zdroje by zůstaly energetické firmě. Samozřejmě rozdělení je možné i u veřejně obchodovatelné společnosti, ale je to komplikovaná operace, protože musíte každému původnímu akcionáři dát za jednu dvě akcie a udělat plno dalších úkonů.

V době, kdy je zřejmé, že se z ekonomických důvodů nevyplatí budovat nové jaderné elektrárny, ČEZ pokračuje v přípravách na výstavbu v Temelíně a Dukovanech. Není to plýtvání penězi?

Sice běží nějaká příprava v Temelíně, ale priorita se posunula směrem k Dukovanům. Z jednoduchého důvodu. Přišlo se na to, že s vysokou mírou pravděpodobnosti poslední stávající blok v Dukovanech bude zavřen v roce 2037. Vycházím z toho, že Státní úřad pro jadernou bezpečnost nerozhodne o předčasném zastavení ani o prodloužení provozu v Dukovanech o dalších deset let. A s tím je třeba počítat. Když se podíváte na dobu přípravy a výstavby nového bloku, tak už je skoro pozdě.

Myslíte si, že se na trhu změní podmínky do doby, než skončí přípravy, a výstavba nové jaderné elektrárny se vyplatí?

To je přece ten zásadní problém, proč to nejede plnou parou vpřed. Když futures kontrakty na ceny elektřiny na nejbližší léta jen mírně přesahují dvacet eur, tak je zjevné, že nový blok nemůžete financovat. Vyvstává tam znovu otázka garancí, což není jednoduché, protože naše vláda v roce 2014 rozhodla, že je nedá, konkrétně takzvaný contract for difference. Dá se to udělat i jinak, nicméně po problémech se solárními panely na polích, které nás ročně stojí několik desítek miliard, není vůle, a to ani u politiků, ani u občanů, dávat někomu nějaké garance, za které budou daňoví poplatníci platit dlouhá léta. Tenhle problém jsme navíc nedořešili, protože ministr Babiš řekl, že garance nejsou zapotřebí a že si to má vedení ČEZ rozhodnout na vlastní riziko. Což je věc z jejich hlediska poměrně riskantní, protože je to firma, jejíž činnost je vyhodnocována kapitálovými trhy. Pokud by takové rozhodnutí vyhodnotily negativně, může velmi rychle spadnout čistá hodnota firmy, zdraží se financování a takový vývoj bude mít i osobní dopad na manažery ČEZ.

Vláda před časem kritizovala polský PKN Orlen, že málo investuje v Unipetrolu. Zdá se, že se situace změnila…

Ve Varšavě jsem jednal s místopředsedou polské vlády Morawieckým, který je klíčovým mužem pro vytváření hospodářské politiky, a ministrem pro energetiku Tchórzewským. Oba potvrdili, že polská vláda skrze PKN Orlen nemá zájem prodávat aktiva v České republice, naopak je chce rozvíjet.

---

Čtěte také:

Mládek: Stovky horníků z OKD by mohl zaměstnat státní podnik Diamo

Vyřešte situaci kolem OKD, vyzývá miliardář Krúpa politiky a odboráře

Ředitel OKD účelově zakrývá rozsah propuštění, říkají odboráři