Vladimir Putin chce vedle postupného budování státního ruského „internetu“, které odstartovalo spuštěním webového vyhledávače Sputnik, v následujících několika letech výrazně technologicky modernizovat ruské podniky. Mluví o největší modernizaci za posledních 50 let. Nepůjde pouze o IT technologie, ale také věci kolem plynovodů, emisí a podobně.
Tato modernizace má jednoho společného jmenovatele – stát. Ten bude analyzovat současný stav, připravovat reformy, zařídí financování tekoucí přes státní banky a tak dále. Na místě jsou obavy, aby projekt nedopadl tak, jako třeba ruské „Silicon Valley“ nazvané Skolkovo. Jeho vizi a koncepci lze přirovnat k mnohem většímu a mnohem nákladnějšímu Jihomoravskému inovačnímu centru v Brně.
S nápadem rozjet technologické centrum nedaleko Moskvy přišel v roce 2009 tehdejší prezident Dimitrij Medveděv a dokonce se kvůli tomu setkal se Stevem Jobsem a dalšími velikány z oboru. Chtěl, aby Rusko nebylo živo pouze z plynu, ropy a těžkého průmyslu a chtěl do země přivést více inovací a takzvané znalostní ekonomiky. Státem vybudovaná obdoba Silicon Valley měla rovněž začít přeměňovat hodně dobrých domácích technologických patentů a vynálezů do fungujících společností.
Zpronevěra čtyř miliard dolarů
Je rok 2014 a za Moskvou už skutečně stojí několik pěkných baráků s dobrým vybavením, kde na výzkumu pracují také firmy jako Cisco, Samsung, Siemens, Tieto nebo IBM. Rusko zavedlo vlastní „startupová víza“ umožňující lepší začlenění začínajících podnikatelů ze zahraničí. Vedle IT, se pracuje také na jaderných, vesmírných či energetických technologiích.
Do roku 2020 by na celý projekt mělo padnout celkem 15 miliard dolarů s tím, že část peněz vedle státu uvolňují také soukromí investoři. Už teď se ale objevují zásadní pochyby o financování. Respektive, korupční podezření a skandály výstavbu Skolkova doprovázejí od počátku a běžně na ně upozorňují ruská média jako The Moscow Times či Kommersant. Až teď ale padají první konkrétní částky a jména.
Vedení fondu Skolkovo Fund, který byl ruskou vládou pověřen dohledem nad celým projektem, nyní čelí obvinění, že zpronevěřil 3,9 miliardy dolarů. Jsou to tradiční cesty – utrácení za nesmyslné konzultace neprůhledným firmám, podvodné udělování grantů, investice do nastrčených společností, špatně vedené dokumenty, podivné investice do finančních nástrojů a tak dále. Tedy podpora výzkumu a podnikání za všechny prachy.
Otázkou je, co bude s dalšími zahraničními investicemi během současné politické situace mezi Ruskem a západem. Budování uzavřeného ruského internetu naznačuje spíše to, že se Putin bude chtít vydat čínským směrem a namísto toho, aby umožnil růst zahraničním internetovým značkám, bude preferovat domovské a lépe kontrolovatelné subjekty.
Kultivované uplácení
Na druhou stranu, zahraniční internetové firmy v Rusku nehrají prim ani teď. Tamním sociálním sítím nevládne Facebook, ale Vkontakte, vyhledávání jasně dominuje Yandex oproti Googlu a tak dále. Ani tradiční IT firmy se z Ruska jen tak rychle stahovat chtít nebudou, pořád je tam veliký byznys.
Mnoho ruských techniků a technologických podnikatelů, se kterými jsem měl možnost v průběhu času mluvit, poukazují na to, že i tato oblast podléhá tradičním ruským vlivům a podnikatelským poměrům. Navíc v zemi kvůli velké korupci a právní nejistotě mnoho domácích firem přímo nekotví a raději firmu zakládá v bezpečnějších zemích.
„Korupce je v Rusku obrovská a prakticky všudypřítomná. Postupně se ale kultivovala a už se na jednání peníze nenosí v igelitkách. Investoři tam s nutností uplácet počítají a berou to jako součást rozpočtu. Těch peněz je v Rusku každopádně tolik, že se neustále něco děje a technologický vývoj jde rychle dopředu,“ popsal mi například jeden z vysoce postavených manažerů působících v ruském IT byznysu.
Čtěte také: Putin chce technologickou revoluci, hotovo má být za čtyři roky
