Česká republika podle OSN, Světového ekonomického fóra, zprávy Evropské komise, A. T. Kearney a několika dalších žebříčků a ukazatelů výrazně zaostává v oblasti informačních a komunikačních technologií za průměrem ostatních evropských zemí. V některých ohledech jsme horší třeba než Kazachstán, jinde jsme zase lepší pouze než Rumunsko či Řecko.
To všechno v době, kdy je naopak nutné vliv ICT technologií a služeb posilovat k nastartování ekonomického růstu a budování konkurenceschopnosti země. Hlavními důvody toho všeho jsou především korupce a nezájem vlády. Vládní představitelé se svými exportními a podpůrnými strategiemi vývozem ICT a služeb s tzv. přidanou hodnotou i přes mnohá doporučení prakticky vůbec nezaobírají.
I když bruselský dokument Evropa 2020 jasně definuje, že by země Evropské unie měly ICT strategicky podporovat, u nás se to neděje. Česko je stále raději montovnou automobilů a strojírenských součástek.
I takový Foxconn, který u nás má dvě továrny a vyváží z nich servery a počítače do celého světa, slouží pouze jako montovna jednotlivých komponent dohromady a ne jako inovační a výzkumné centrum. V Národním programu reforem, který letos odcházel do Bruselu, bylo ICT zohledněno pouze minimálně.
Situaci by chtěl změnit nový spis nazvaný Digitální Česko verze 2.0. Navrhuje, jak by se měl podporovat vysokorychlostní internet, jak by měl vypadat eGoverment, co by měl dělat ČTÚ, jaké stanovit právní zázemí pro éru internetu a digitálního obsahu, jak podporovat inovace a mnohé další.
Dokument je to dobrý, to ovšem neznamená, že se jím někdo bude řídit. První verze Digitálního Česka si totiž prakticky nikdo nevšímal a naplněna byla pouze malá část obsažených doporučení.
Čtěte také:
Pětina Čechů nikdy nepoužila počítač
Počítačová gramotnost je nízká
Většina Čechů je počítačově negramotná
Česko má výrazné problémy s eGovermentem, což ukazují například projekty jako IZIP, datové schránky nebo naposledy systém registru vozidel. Důvodem je prodražení, korupce a nedostatek kvalifikovaných odborníků. Důsledkem toho je mimo jiné klesající důvěra občanů k elektronizaci státní správy.
