Nový eurokomisař pro digitální ekonomiku Günther Oettinger si chce došlápnout na americké internetové firmy, jako je Google. Nelíbí se mu rostoucí síla a dominance zaoceánských gigantů na evropském trhu. Mrzí ho úpadek Nokie, Siemensu a Ericssonu v segmentu výroby mobilních telefonů a válcování trhu ze strany Applu a Googlu.
Oettinger chce více protekcionistickou Evropu, která umožní růst zdejším technologickým firmám. Inspiraci možná digitální eurokomisař hledá v Číně, která je v tomto směru dosti uzavřená a před pár dny vypustila na newyorskou burzu podnik Alibaba Group. Primární úpis za 21,8 miliardy dolarů se po uplatnění opčních práv stal největší veřejnou emisí akcií v historii.
Alibaba se tím zařadila mezi další čínské technologické firmy, na které starý kontinent pouze zírá s otevřenou pusou. Tržní hodnota Alibaby přesahuje 230 miliard dolarů (to je o nějakých 30 miliard více, než má Facebook) a velice dobře si vedou také další asijské značky. Tencent má hodnotu téměř 150 miliard dolarů a Baidu míří na 80 miliard. Zmínky o tom, jak rychle rostou jména typu Huawei, Xiaomi, Lenovo nebo ZTE, už jsou v podstatě klišé. Evropa vedle toho má Spotify, jež stále nepokrývá vlastní náklady, či rychlokvašky jako Rovio.
Čínský protekcionismus
Úvodní poukázání na protekcionismus má svou logiku. Alibaba z velké části vyrostla díky tomu, že si vzala mnoho nápadů od západních hráčů, převedla je na podmínky čínského trhu a využila jeho růstu. A zároveň mohla být v klidu, protože bylo jasné, že čínská vláda to nebude západní konkurenci usnadňovat.
Tím samozřejmě nelze říci, že kdyby zahraniční firmy měly do Číny lepší přístup, dokázaly by zásadním způsobem uspět. Čína je úplně jiný trh a vše je třeba přizpůsobit tamním specifikům. Obdoby komunikačních nástrojů typu WhatsApp jsou například nástrojem pro prodej zboží a podobně.
Alibaba je ve fázi, kdy v domovské zemi spojuje funkce Amazonu a eBay (a má větší hodnotu než obě firmy dohromady) a na to napojuje další zásadní funkce. Obrovské částky tečou třeba skrze platformu, na níž si společnosti prodávají zboží mezi sebou. Je to takové velké B2B tržiště, které i firmám v Evropě a Spojených státech nese velké peníze. V Číně je na to Alibaba. Vliv fenoménu Alibaba jde ale ještě dále. Skrze systém Alipay ovládá také velkou část internetových plateb. Kdo myslíte, že bude mít v Číně větší šanci ovládnout mobilní platby? Tamní firmy v čele s Alipay, nebo novinka v podobě Apple Pay?
Až opadne počáteční poprask, akcie Alibaby se ustálí. Současné dominantní postavení na čínském e-commerce trhu ale dává tušit, že tohle je velice solidní a stabilní investice. Podepřená hlavně rychle rostoucí čínskou střední vrstvou, která je pořád on-line, nebojí se nakupovat a už dávno není posedlá vším západním.
Čtěte také:
Jourová může působit v digitální vládě Evropy
