Informační technologie jsou velkou bolestí tuzemské správy státu. Důvodů, proč státní IT příliš nefunguje, je několik. Korupční praktiky jsou jedna věc. Do státní správy se ale vzhledem k pověsti (a nesrovnatelným platům vůči soukromému sektoru) mnoho opravdu schopných odborníků na počítače nežene. Pověření lidé často tomu, co schvalují a co vyjednávají, nerozumějí.
Dodavatelé IT systémů tak stát sami a vědomě chytají do pasti, ze které je téměř nemožné se dostat a ze které plynou pohodlné a pravidelné platby. Proto se objevují uzavřené technologie, ke kterým má přístup pouze jedna společnost, a proto je stát schopný podepsat to, že nebude vlastnit zdrojové kódy a žádná data.
Nedávno jsem se bavil se skupinou novinářů z afrických zemí, kteří jasně říkali: pro naše vlády je IT jednou ze tří priorit. Podobný přístup je možné vidět také v dalších státech od Itálie přes Estonsko až po Singapur. V Česku se ale politici IT bojí. Je to politicky složité téma, navíc u voličů vzhledem ke zkaženým drahým projektům těžko průchodné. Zásadní výhody IT a e-governmentu je třeba vysvětlovat a všemu dát jasnou a dlouhodobou vizi.
A právě koncepce je další věcí, která nám chybí. Každý úřad a ministerstvo si IT dělají po svém. Jednotlivé systémy se tak prodražují a duplikují, navíc si spolu často „nepovídají“. To ovšem nebývá ani tak problém hraní si na svém písečku, jako spíš zákona o státních zakázkách.
Vláda si uvědomila důležitost IT
Pokud se má do budoucnosti tato zcela zásadní oblast pohnout, musí přijít silný lídr, který si IT vezme pod svá křídla. Vláda Bohuslava Sobotky sice IT dala do programového prohlášení a koaliční smlouvy, stalo se tak ovšem pod nátlakem průmyslu (zejména aktivních skupin jako Svaz průmyslu a dopravy a ICT Unie). IT se nyní objevuje také v takzvaném akčním plánu pro hospodářský růst, kde vláda dokonce mluví o tom, že oblast IT je zásadní pro ekonomiku a že u nás má nevyužitý potenciál. I to je obrovský pokrok.
Bohužel se ovšem tento akční plán soustředí především na to, jak správně čerpat 14 miliard, které do Česka pošle Evropská unie na rozvoj rychlého internetu. Ale internet má jiné problémy. Stát by se měl v Bruselu angažovat zejména v otázce síťově neutrality a doma řešit, jak providerům usnadnit přístup k výkopovým pracím a pokládání optických kabelů. Dnes je to pro ně vůbec nejnákladnější část, finančně i byrokraticky.
Snad jediným vládním politikem, který o IT začíná více a veřejně mluvit, je ministr vnitra Milan Chovanec. Ten slibuje, že se pokusí věci sjednotit a duplikující se systémy vypnout. Prozatím ale spíše analyzuje. Chovanec také bude předsedat nově vytvořené Radě vlády pro informační společnost. Její obdoba, která fungovala za Petra Nečase, však byla v podstatě zbytečný a nefunkční orgán.
Čtěte také:
