V pražských Holešovicích už pár týdnů funguje prostor nazvaný Paralelní Polis. Za pravidelného přispívání bohatých lidí ho provozuje uskupení Ztohoven. Podle nich to má být mimo jiné reakce na rostoucí sledovací aktivity států spojené s internetem a technologiemi. V Paralelní Polis vás třeba naučí, jak anonymně surfovat pomocí Toru, a můžete si zde směnit peníze za bitcoiny.
Na hodnocení tohoto pokusného „státu ve státě“ je ještě brzy. První pohledy ale spíše naznačují, že ač se média kauzám kolem digitálního špehování věnují, běžný lid tento problém zase tolik „netankuje“. Postěžují si, ale to je v podstatě vše. Dodnes jsme se nedokázali v širší míře naučit ani používat kvalitní hesla. Zájem o Polis projevují lidé, kteří by se o anonymitu na internetu zajímali tak jako tak.
Dohled nad našimi činy je v mnoha ohledech stále větší. Příklad pouličních kamer naznačuje, že lidé si prostě zvyknou, ba naopak ocení, když taková kamera tu a tam pomůže odhalit zloděje. Problematika není ani zdaleka černobílá a vynášení rázných soudů je víc než obtížné.
Aktuálním příkladem je britský premiér David Cameron. Ten by v návaznosti na útok proti Charlie Hebdo ve své zemi rád blokoval šifrovanou komunikaci, ke které nemají přístup tajné služby. Tedy žádný WhatsApp, žádný iMessage či Snapchat. Cameron je podporovatelem sledování už delší dobu a pařížský masakr může být dalším střípkem (spíše střepem), který jeho krokům dodá všeobecnou podporu a auru legitimity.
Dvě strany mince
Londýn je všemožnými sledovacími technologiemi bez nadsázky prošpikovaný. Británie k těmto opatřením přistoupila hlavně po teroristických útocích na Londýn v roce 2005. V britské metropoli jsem vedl na toto téma s tamními obyvateli mnoho diskuzí. Pro našince možná až překvapivě často se objevují různé variace na názor: „Ano, jsme sledováni. A když vláda bude chtít, zjistí si o nás skoro všechno. Ale za to bezpečí to stojí.“
Podobně k problému přistupují Spojené státy. Ty by rády tvrdě ztrestaly Edwarda Snowdena, ale praktiky NSA státní představitelé vesměs neodsuzují. Pro Američany jsou data jednou z cest, jak reagovat na možné hrozby. Tato mince má samozřejmě i druhou stranu. Známý aktivista Aaron Schwartz, spoluautor RSS a Redditu a velký bojovník za otevřenost technologií a informací, spáchal pod nátlakem vlastní vlády sebevraždu. Jeho příběh ukazuje, že stát chce občanům také předhazovat jasné ukázky toho, co je čeká, když se v záležitostech budou příliš vrtat.
Podobně nejednoznačně je možné dívat se i na byznys. Nové špehovací aféry a technologie stimulují poptávku po nových kyberbezpečnostních produktech a vznikají nové úspěšné firmy. Z hlediska ekonomiky plus pro stát. Minusem je další ztížení jeho sledovacích aktivit.
Čtěte také:
Ministři chtějí kvůli teroristům kontroly hranic a extremistických webů
Twitter zažaloval vládu USA kvůli údajům o sledování uživatelů
