V Česku nejspíše začne od příštího roku platit zákon o kybernetické bezpečnosti. Tento týden ho schválila Poslanecká sněmovna a už se čeká pouze na stvrzení Senátem a podpis prezidenta. Premiér Bohuslav Sobotka to prezentuje jako důkaz, že jeho vláda bere celou digitální agendu vážně.
Ve skutečnosti se jí ale kabinet z vlastní vůle nevěnuje téměř vůbec. Bezpečnostní kybernetické aktivity jsou především něčím, co po nás mimo jiné požadují EU a NATO a na čem už se pracovalo za předchozí vlády. V každém případě zákon díky Sobotkově podpoře sněmovnou prošel a zdejšímu prostředí dá konečně jasný rámec.
Rozhodně nelze říci, že by ochrana proti kybernetickým útokům v naší zemi dosud vůbec nefungovala. Ve skutečnosti existuje na mnoha úrovních. Schválený zákon bude dobrý zejména k tomu, že již fungujícím aktivitám dodá jasnější pravidla a jakýsi manuál. Tuzemská státní správa například doposud neznala pojem pro „kybernetické bojovníky“. Všichni prostě spadají do kolonky „IT specialista“. Nyní už budou moci být role bezpečnostních auditorů, manažerů a podobně jasněji vymezeny.
Česko dostalo také další důležitý aparát – Národní centrum kybernetické bezpečnosti. To už několik měsíců funguje jako součást Národního bezpečnostního úřadu a před pár týdny se přestěhovalo do nového sídla v Brně. NCKB nicméně operuje s omezeným ročním rozpočtem kolem 60 milionů korun, z čehož rozhodně nelze platit špičkové zaměstnance s velkými zkušenostmi v počítačové bezpečnosti. Úřad tedy přijímá především absolventy. Vedení je spokojeno, mladí lidé údajně odborné nedostatky dohánějí tím, že „chtějí“. Uvidíme. Příští rok se mají rozšířit tabulky a NCKB plánuje přijmout další lidi.
Tyto státní složky mají za úkol především chránit takzvanou kritickou infrastrukturu země – elektrárny, ministerstva a tak dále. To je v dnešní době skutečně zcela zásadní. Kybernetická špionáž je na denním pořádku a zdaleka v ní nejede pouze americká NSA, ta se jenom nechala pěkně nachytat na švestkách. Hackery si najímají vlády v Číně, v Rusku, v Íránu a v mnoha dalších zemích. Na pozadí internetu, datových center a všemožných sítí se dnes zcela běžně a denně vede válka, která jen není příliš vidět.
Soukromé společnosti se o počítačovou bezpečnost starají vlastními silami. Uvnitř firem se proto formují samostatné bezpečnostní týmy, které ale zároveň spolupracují i se státem, jemuž hlásí závažné útoky. Kybernetický zákon část těchto dobrovolných a běžně fungujících praktik zakotvuje v právní rovině. Vlastní bezpečnostní týmy mají v Seznamu, Telefónice a mnoha dalších významných firmách. Tyto společnosti navíc po loňských masivních útocích typu DDoS na weby médií, operátorů a bank utvořily krizovou skupinu. Velice rychle se formuje také projekt nazvaný Fenix. Inicioval jej tuzemský internetový uzel NIX. CZ a své členy si pečlivě vybírá.
Čtěte také:
Hackerům kvete byznys s DDos útoky. Nejlevnější vyjde už na deset tisíc
Seznam denně čelí hackerům. Založil kybernetický bezpečnostní tým
