Microsoft má v době vydání nových Windows 8 další tahanice s Evropskou komisí (EK). Ta mu zaslala stížnost, ve které upozorňuje na to, že firma porušovala platné nařízení o poskytování přístupu ke konkurenčním webovým prohlížečům v systému Windows. U Microsoftu se vyskytla technická chyba, která takzvaný ballot screen několik měsíců nezobrazovala.
Firma se kaje, chybu přiznala, nabídla kompenzaci a zaručila se, že už se to nebude opakovat. Komise by po Microsoftu mohla požadovat další pokutu ve výši až deseti procent jeho ročních příjmů, které činí přes 70 miliard dolarů.
Dost možná ale celý spor dospěje k tomu, že Microsoft nebude muset platit nic, nebo do rozpočtu Evropské unie přispěje pouze zlomkem možné požadované částky. Doba, kdy byl výběr prohlížečů aktuální, už totiž pominula. Prohlížeč Microsoftu Internet Explorer byl dlouhá léta jedničkou na trhu díky tomu, že byl standardně dodávaný s Windows a konkurence měla, podle rozhodnutí EK, ztíženou pozici. Microsoft byl navíc obviněn z toho, že toto dominantní postavení využívá k prosazování uzavřených standardů a odborníky a konkurenty byl označen za brzdu rozvoje webu. Komise si tedy vynutila, aby si uživatel při prvním spuštění Windows mohl výchozí prohlížeč vybrat sám.
Jenže dnes už Explorer trhu nedominuje a podle statistik StatCounter už je dokonce druhý na světě za Chrome od Googlu.
Stejně tak v mobilních zařízeních dnes jasně dominují Google s prohlížečem Android a dále Opera. Ballot screen už není potřeba, pokud vůbec někdy byl. I samotní zástupci Opery, kteří kdysi EK oslovili a ballot screen iniciovali, mi nedávno potvrdili, že v mobilním světě je situace jiná a kontroverzní funkce nehrozí.
Microsoft je dnes navíc mnohem chytřejší a ví, jak s EK jednat. „Poučili jsme se,“ řekl v Connected prezident společnosti pro Evropu Jan Mühlfeit.
Zákulisní zprávy o tom, jak šéf Microsoftu Steve Ballmer dorazil za tehdejším eurokomisařem a dnešním italským premiérem Mariem Montim a přirovnal tvorbu softwaru k magii, jsou tak ty tam.
S rostoucími otázkami eurokomisařů by naopak měly počítat Google a Facebook, zejména kvůli zpracování osobních údajů jejich uživatelů. Obě firmy každoročně navyšují své rozpočty na lobbing.
