Oživování visegrádské spolupráce se nějak zadrhlo. Z politických výšin do reálného života zatím moc nesestoupila. Posuďte sami. Před cestou do Maďarska přijde natěšený turista do jedné z pražských poboček GE Money Bank. Přistoupí k přepážce směnárny a bezelstně požádá o pár tisíc forintů. „Ehm, co jsou to forinty,“ ozve se zpoza přepážky překvapený hlas. „To jsou maďarské peníze,“ nedá se turista, jehož nadšení z cesty začíná opadat.
„Aha, počkejte prosím, zeptám se kolegy,“ odpovídá pracovnice banky. Bohužel ani kolega se ve středoevropských měnách necítí příliš silný v kramflecích. Forinty prostě nejsou. Ale abychom byli spravedliví. Na valutovém kurzovním lístku maďarskou měnu nevede ani ČSOB či Komerční banka. Inu doba, kdy Češi vyráželi hromadně na Balaton, je zjevně dávno ta tam.
Přesto na některé Čechy udělalo Maďarsko a jeho premiér Viktor Orbán slušný dojem.Statečně se postavil „diktátu“ Bruselu i Berlína. Plotem proti uprchlíkům mluví z duše všem národovcům v celé střední Evropě. I majiteli auta, které pravidelně parkuje v centru Prahy.
Jeho zadní kufr je oblepený výmluvnými samolepkami. Česká vlajka, vedle škrtnutá mešita a k tomu přečmáraná vlajka Evropské unie. A na nárazníku se skví velký černožlutý nápis Thank you, Hungary. Alespoň že tak, když už ty forinty nevedeme.
Čtěte další zápisníky redaktorů E15:
