Současný neklid na světových burzách v mnohém připomíná bouřlivé měsíce roku 2008, po nichž přišla ekonomická recese. Podle profesora Michiganské univerzity Jana Švejnara to ale tentokrát tak špatně skončit nemusí.
Foto: Jakub Stadler
V USA se zhoršují všechny ekonomické ukazatele, evropské země se potýkají s dluhy i ztrátou ratingu. Míříme do další recese?
Míra nejistoty je ohromná a v ní se odráží i míra paniky. Netvrdil bych, že jdeme nezbytně do další recese, ale její pravděpodobnost se za posledních pár měsíců notně zvýšila. Ukazuje se, že americká i evropská ekonomika je mnohem zranitelnější a hůře se dostává z potíží. Daleko obtížněji, než se očekávalo. Podle některých ekonomů by navíc mohly začít zpomalovat i rychle rostoucí trhy, jako je Čína.
Co nás tedy čeká, když se vyhneme recesi?
Může jít o delší období pomalého růstu, v případě některých zemí o stagnaci. Ovšem je třeba mít na paměti, že i pomalé tempo růstu může mít negativní důsledky, jako je růst nezaměstnanosti. To proto, že ekonomiky potřebují určité tempo růstu čistě proto, aby absorbovaly nově příchozí lidi, kteří se snaží najít práci.
Jaká je dlouhodobá cesta ven z této krize?
Jsem přesvědčen o tom, že celosvětová ekonomika, nebo řekněme velké ekonomiky USA a Evropy, stále potřebuje dodat stimul. Už se sice zadlužila, když se snažila dostat z krize, podle mne by ale receptem bylo další krátkodobé zadlužení, a tím i stimul z vládního sektoru. Jeho součástí by ale musel být i pevný plán na zmenšení dluhu ve střednědobém horizontu.
Vždyť právě zadlužování zemí finanční trhy zneklidnilo.
To je pravda, ale velké celky, jako jsou USA nebo v Evropě například Německo, si stále mohou půjčovat za velmi nízký úrok. Trhy jim půjčují a zadlužení je velmi levné. Pokud by dokázaly najít takové investiční projekty, ve kterých je vysoká návratnost, mohou stimulovat ekonomiku, podpořit spotřebu i zaměstnanost, a přitom bez větších potíží peníze s nízkým úrokem vrátit.
Jak ale přesvědčit trhy, že tentokrát bude zadlužení krátkodobé a nemají je brát jako další negativní indikátor?
To je právě velmi kontroverzní. Takový přístup vlády a politiků by musel být pro trhy věrohodný. Příkladem může být nedávné zvýšení stropu dluhu ve Spojených státech. Jakkoliv složité to politicky bylo, je zde jasně řečeno, že se musí X miliard dolarů ve střednědobém horizontu ušetřit. A že v případě nedohody tu existuje pojistný mechanismus, kterým by bylo plošné škrtání. Mám tím na mysli, že pokud půjde o jasnou dohodu, která se bude těžko vypovídat, tak to pozitivní efekt na trzích může mít.
Jak k neklidu trhů přispívají sami politici, například v Evropě?
Rozhodně není prospěšné, pokud všechna řešení, která nyní v Evropě vidíme, jsou pokusy ad hoc, kterým trhy nevěří. Politici nejsou schopni a ochotni se dohodnout na něčem střednědobém, či dokonce dlouhodobém. Cestou ze současného patu by byly například celoevropské dluhopisy. S transparentní dlouhodobou fiskální strategií útlumu
dluhů by se celoevropské dluhopisy mohly několik let s velmi nízkou úrokovou mírou vydávat. Evropa by si tudíž mohla půjčit výhodně. Oproti tomu, pokud si půjčují jednotlivé státy, jako je Řecko nebo Španělsko, úroková míra je velmi vysoká. Toto ad hoc řešení je nákladné, přitom existuje mnohem levnější.
Američtí politici se chovají odpovědněji?
Na rozdíl od Evropy, která má strukturální problém, má USA problém politicko-komunikační. Situaci tam komplikuje Tea Party, křídlo republikánské strany, které je ideologicky velice zatvrzelé. Sami starší ostřílení republikáni přesně nevědí, jak si s tím poradit. Na druhé straně tamní ekonomika je sice poškozena krizí, ale na úrovni jednotlivých podniků si vede poměrně dobře. Reálná ekonomika tam na tom tedy není tak zle, jak se to zdá, pokud člověk naslouchá politikům, kteří se dohadují. Očekávám, že i přes současné problémy z toho všeho vyjde americká ekonomika v horizontu tří až pěti let poměrně silná.
Jak se současné zemětřesení na trzích projeví v Česku?
Dál bude záležet na vývoji exportu, na kterém jsme závislí. Pokud půjdou ekonomiky EU a hlavně Německa dolů, pocítíme to velmi rychle. Bude to ale jiné oproti krizi z roku 2008. Tehdy jsme pocítili první efekt se zpožděním, navíc první úspory si lidé mohou dovolit s tím, že je to ještě tolik nebolí. Jakmile přijde druhá vlna, kdy se řeže takříkajíc „do živého“, tam už to lidé pocítí velmi silně. Navíc i Česká republika má regiony, jako je severní Morava a severní Čechy, kde je vysoká míra nezaměstnanosti už nyní. Pro řadu rodin tam může být další omezování se velmi složité.
