První odhady hrubého domácího produktu za jednotlivé evropské země i za eurozónu jako celek za třetí čtvrtletí publikované v závěru minulého týdne nezklamaly. Dokonce skončily mírně nad tržními očekáváními. Nutno ovšem podotknout, že očekávání byla nastavena opravdu nízko. A výsledný mezičtvrtletní růst o anualizovaných 0,6 procenta kontrastuje s robustním vzestupem americké ekonomiky za stejné období, když si polepšila o 3,5 procenta.
A zatímco oživení světové ekonomické jedničky je široce založené a udržitelné, oživení v Evropě je slabé a nerovnoměrně rozprostřené. Tomu pak odpovídá odlišný postoj centrálních bank. Fed ukončil využívání nestandardního nástroje v podobě kvantitativního uvolňování, naopak ECB s využitím tohoto nástroje začíná. Důsledkem výše popsané konstelace je silnější americký dolar na globálních trzích a zejména v Evropě neatraktivní výnosy státních dluhopisů, které dolů tlačí rostoucí deflační rizika v eurozóně. Výnos německého státního dluhopisu se splatností deset let se tak nachází pod jedním procentem, výnos dvou či tříletého německého státního dluhopisu je dokonce záporný. Není divu, že se v této situaci investoři uchylují zejména k americkým akciovým titulům. Zatím se nenaplňují scénáře, že ukončení programu kvantitativního uvolňování v USA bude mít na akciové trhy negativní vliv. Ten totiž může být bohatě vykompenzován zlepšenými ekonomickými fundamenty.
A dá se očekávat, že zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech bude obezřetné s cílem důvěru investorů nepodlomit.
Autor je hlavním ekonomem Komerční banky
Čtěte také:
Americké akcie po výhře republikánů stouply na nový rekord
Růst americké ekonomiky zpomalil na 3,5 procenta, i tak předčil očekávání
