Počátek týdne přinesl z české ekonomiky dubnové indikátory inflace a nezaměstnanosti. Obě tyto statistiky jsou citlivě vnímány domácnostmi, což se odráží ve spotřebitelském sentimentu a ochotě domácností zvyšovat spotřebitelské výdaje. Samotná čísla za duben nepřekvapila.
Meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil z 0,2 procenta zaznamenaných v lednu až březnu na 0,1 procenta, což bylo o pouhou desetinu procentního bodu pod prognózou centrální banky. Míra nezaměstnanosti měřená podílem nezaměstnaných se v dubnu snížila na 7,9 procenta z březnových 8,3 procenta, což byl plně očekávaný výsledek.
Pro posouzení vlivu obou faktorů, tedy inflace a nezaměstnanosti, se začal původně v USA konstruovat takzvaný Misery Index, což se do češtiny překládá jako index bídy. Nejde o nic jiného než o prostý součet obou veličin. Jak se v tomto směru v posledním období vyvinula situace u nás? Nejhorší byla na počátku roku 2012 a i v jeho průběhu se index držel v blízkosti lokálních maxim. Zlom přišel až s koncem roku 2012 a od té doby se situace prakticky nepřetržitě zlepšuje. V letošním dubnu tak bylo dosaženo nejnižší hodnoty od října 2009. A jak se snížení indexu bídy projevilo v náladě spotřebitelů?
Spotřebitelská důvěra, jak ji reportuje konjunkturální průzkum ČSÚ, se v dubnu vyšplhala na nejvyšší hodnotu od dubna 2008. Radost z toho mohou mít maloobchodníci, jejichž tržby v posledních měsících silně rostou navzdory původním obavám, že na ně intervence ČNB a s tím související oslabení koruny dopadne negativně.
Autor je hlavním ekonomem Komerční banky
