Pohled na vývoj veřejných financí či platební bilance ukazuje, že makroekonomické nerovnováhy se dále snižují, což přispívá k chápání české ekonomiky jako regionálního bezpečného přístavu. Finální výsledek loňské bilance veřejných financí ukázal na (opět) mnohem lepší výsledek.
Schodek v metodice ESA95 činil 4,4 procenta HDP. Po očištění o jednorázový vliv církevních restitucí a peníze z evropských fondů byl vykázán schodek pouhých 2,5 procenta. A pozitivní trendy pokračují i letos.
Státní rozpočet skončil poprvé od roku 2000 za první tři měsíce v přebytku. Vývoj ve veřejných financích tak jasně ukazuje, že negativní fiskální impulz do ekonomiky je mnohem výraznější, než se předpokládalo. To se projevilo ve slabé domácí poptávce a následně i zlepšení běžného účtu platební bilance díky rostoucímu přebytku zahraničního obchodu. Spíše než vyššími vývozy je ovšem zlepšování v poslední době dáno právě slabšími dovozy.
Loňský deficit běžného účtu platební bilance činil pouhých 1,4 procenta HDP, za první dva měsíce je v poměrně výrazném přebytku.
To dává velkou naději, že v přebytku by běžný účet mohl skončit i za celý letošní rok. Poprvé od roku 1993 by tak byla externí makroekonomická nerovnováha úplně eliminována. Česká ekonomika je tedy bezpečná, což se projevuje v současném zvýšení poptávky po českých státních dluhopisech.
Český stát si půjčuje historicky nejlevněji. Ekonomika ovšem neroste, je v recesi, kumulují se protiinflační rizika. Při nulových úrokových sazbách to ústí ve slabou korunu. Akciový index pražské burzy pak letos ztrácí deset procent.
Čtěte také:
Školácká chyba v Excelu zpochybnila evropskou politiku škrtů
Bankovní asociace: Ekonomika letos zbrzdí pád a příští rok poroste
Autor je hlavním ekonomem Komerční banky
