„Mít dobrý internetový obchod je mnohem větší dřina, než si původně představovalo třicet tři a půl tisíce z celkových třiceti sedmi tisíc e-shopů,“ říká v rozhovoru šéf Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška.
Loni jsme v internetových obchodech nakoupili zboží za 67 miliard korun a letos by to podle odhadů výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky mělo být ještě o dvacet procent víc. Počet českých e-shopů přesáhl 37 tisíc a dál roste. Za rostoucími čísly je kromě obří kategorie elektroniky i rozmach webů obchodujících s oblečením, módními doplňky a designem.
A pak ještě to, že jsme tak trochu patrioti a neutíkáme moc nakupovat jinam. Někomu vadí jazyková bariéra, někomu obtíže spojené s případným vracením zboží a reklamováním. A případně také celní řízení. Internet sice nezná hranice – ty ale pro pohyb zboží pořád ještě platí. Vyhnula se nám v podstatě i horečka nákupů na čínských portálech, které útočí někdy až neuvěřitelně nízkými cenami.
„Na čínských e-shopech lidi nakupují většinou zbytečnosti, za které jim nevadí utratit peníze. Prostě zboží, které můžou bez výčitek za chvíli hodit do koše. Je to sice extrémně levné a taky doprava bývá zdarma, doručení ale trvá dost dlouho. Největší problém je však v otázce reklamací. Posílat zboží zpátky do Číny a řešit tam reklamační řízení se prostě nevyplatí,“ upozorňuje v úvodu našeho povídání Jan Vetyška.
Podle statistik je v Česku zhruba 37 tisíc e-shopů. To je hodně. Kde se vzaly?
Záleží na tom, co všechno považujete za e-shop. Když tu mluvíme o tak velkém čísle, tak do něho započítáváme každý transakční web, na kterém se dá koupit nějaké zboží. Tedy i weby, na kterých se za měsíc prodá třeba jen jedna věc.
I tak – v přepočtu na obyvatele je tu snad nejvíc takových webů z celé Evropské unie. Čím to?
E-shopy ve svém nejširším pojetí představují jednoduché podnikání s nízkými náklady a relativně nízkým rizikem. A podnikat tímhle způsobem může skoro každý živnostník, který má přístup k nějakému zajímavému zboží. Jste například instalatér a napadne vás, že byste mohl na internetu prodávat nářadí, vodovodní kohoutky nebo měřáky na vodu. Proč ne. A takových příkladů je nespočet. V Česku je spousta podnikavců, kteří to zkrátka budou neustále zkoušet. Oproti východní Evropě máme v téhle oblasti náskok, na Západě se do prodejů na internetu zase tolik lidí nežene. A navíc statistiky bývají různé – třeba ve Velké Británii definují e-shop až od určitého obratu.
Myslíte, že se trh někdy aspoň trochu pročistí?
To se děje neustále. Není to tak, že by tady před pár lety bylo třicet tisíc internetových obchodů, které tu jsou i dnes, a jen k nim každý rok dalších pár tisíc přibylo. Na trhu je velká fluktuace. Každý měsíc vznikají stovky e-shopů, ale zároveň jich i stovky zanikají.
Tak to ale přece nemůže jít věčně.
Myslím, že jestli někde dojde ke konsolidaci, tak spíš mezi velkými a středně velkými e-shopy, které přestávají stíhat špičku trhu. To jsou ale desítky obchodů, takže to s celkovým počtem ve statistikách nijak nezamává. E-shop, který prodává měsíčně zboží za tisíce či desetitisíce korun, navíc ho ani nedrží na skladě a jen odebírá od nějakého obchodního partnera, nemá důvod končit. Pro jeho provozovatele to často není hlavní příjem.
Jaké e-shopy má tedy smysl sledovat?
Takové, které tvoří jejich provozovateli důležitý byznys a uživí minimálně jeho a spíš i ještě další zaměstnance. Takových u nás bude přibližně patnáct set. Ale to je jen můj odhad.
A největší hráči asi ukusují čím dál větší kus koláče…
Rozhodně. Top třicet portálů teď tvoří zhruba pětaosmdesát procent celého trhu
Celý rozhovor naleznete na webu Peníze.cz
Čtěte také:
Útraty Čechů na internetu letos překonají osmdesát miliard korun
