Nový první místopředseda občanských demokratů Jan Zahradil chce nastartovat ODS úspěchem ve volbách do Evropského parlamentu. V senátních volbách si dokáže představit kandidaturu nezávislých osobností, zatímco ekonomickou politiku ODS by mohl srozumitelně vysvělovat šéf středočeské ODS Jan Skopeček, uvedl Zahradil v rozhovoru pro deník E15.
To nám ukáží příští týdny a měsíce. Prvním testem budou evropské volby. A věřím, že uspějeme. Dokážeme, že ODS nepatří do starého železa.
E15: Udělala ODS v Olomouci krok ke své záchraně?
E15: Shodnete se v ODS, jaké z nadcházejících voleb jsou pro stranu nejdůležitější? Vy zmiňujete evropské, jiní ale komunální či senátní.
Komunální volby jsou samozřejmě důležitější, mají větší voličskou účast. Evropské volby jsou volbami takzvaně druhého řádu. Ale v naší situaci budou jakýmsi lakmusovým papírkem, zda jsem věrohodní a zda nám voliči věří naši novou sestavu.
E15: V čele strany nyní stanul Petr Fiala, který je politolog, prvním místopředsedou jste vy, expert na zahraničněpolitické otázky. Nepotřebuje ODS ale především ekonoma, který by na pravici uzmul od Miroslava Kalouska ekonomická témata?
Určitě ano. Proto také souhlasím s novým předsedou, aby vznikl tým odborných mluvčích či stínové vlády. Jsou tady jména, která na to mají.
E15: A která to jsou? Kdo by za ODS mohl prezentovat ekonomická témata?
Dokázal bych si představit nového předsedu středočeského regionu Jana Skopečka, který přednáší na vysoké škole, je profesionálem v tomto oboru a byl by schopen kvalifikovaně vysvětlovat naše stanoviska.
Jana Zahradila zvolilo do křesla 1. místopředsedy 294 delegátů kongresu. Jeho protikandidát Jiří Pospíšil získal 193 hlasů (foto: ČTK).
E15: Váš neúspěšný protikandidát na prvního místopředsedu Jiří Pospíšil mluvil o tom, že je potřeba se otevřít i nezávislým osobnostem a dostat je na kandidátky. Souhlasíte?
Jedna nezávislá osobnost je nyní naším předsedou, takže je vidět, že nějakou atraktivitu ODS má. Nerad bych se dostal ale do situace, kdy by ODS ze shora nasazovala na kandidátky osobnosti jako hříbky do mechu. Je to na uvážení, tato strana měla vždy silné demokratické mechanismy ze zdola a těžko by strana skousla někoho, kdo si to neprojednal s členskou základnou.
E15: Ale pokud by přišla nominace zdola, tak se tomu nebráníte?
Ne, to by bylo v pořádku. Pokud by s tím členská základna byla srozuměna, pak je to ku prospěchu věci. Především asi ve velkých městech v senátních volbách, kde jsme dominovali a pak po nás nastoupili lidé z TOP 09 či jiných stran.
E15: Pojďme z situaci na pravici, kde je TOP 09 a menší Svobodní. Kdo z nich je pro vás soupeřem a kdo případně partnerem?
Obě strany jsou pro nás do jisté míry soupeři. Především Svobodní, kteří se profilují jen negativní kritikou ODS. Jejich kritika je dost nesmiřitelná, přitom si myslím, že třeba v evropských otázkách bychom mohli najít časem nějakou shodu. Z jejich strany by to ale chtělo trochu vyzrálejší přístup.
E15: A co TOP 09?
S topkou je to možná ještě složitější. Strana nemá příliš žádné ideové vazby, mluví za ní výhradně místopředseda Miroslav Kalousek. Pan předseda je spíše jen taková dekorativní figura. Jsem velmi zvědav, kam se topka v příštích měsících a letech posune. Ale voliči TOP 09 jsou jistě ti, ke kterým bychom se mohli spíše posunout. A pak jsou zde voliči, kteří nám utekli k ANO.
E15: ANO jsme nezmiňoval, protože u hnutí není jisté, zda je to vůbec pravicová strana?
To je pravda, ale faktem je, že k ANO nám uteklo možná až 300 tisíc voličů. Zapůsobila na ně asi velmi srozumitelná a jednoduchá rétorika pana Babiše o snižování daní, proti progresivnímu zdanění, proti zvyšování korporátních daní. A nevnímají tak silně problematické aspekty typu jeho předlistopadové minulosti. Těmto voličům musíme dokázat, že co slíbíme, to ve vládách budeme opravdu dělat. Což jsme dosud nedělali ať už vlastní nedůsledností, či pod tlakem koaličního partnera.
E15: Vy jste dal ohledně evropských voleb takříkajíc hlavu na špalek. Co je pro vás úspěch? Obhájení devíti mandátů se zdá z říše snů.
Pro nás je úspěchem výsledek srovnatelný s výsledkem ostatních dnes velkých stran na české politické scéně. Tedy pokud budeme srovnatelní s výsledkem ČSSD či ANO, nepovažoval bych to za neúspěch.
E15: Takže nějaké tři mandáty s Janem Zahradilem v čele nepovažujete za neúspěch?
Nechci to takto říci. Nechceme být outsidery, chceme být po boku dnes velkých stran.
E15: Volby do Evropského parlamentu asi výrazně změní české zastoupení. Hnutí ANO chce například k frakci evropských liberálů, což žádná z velkých českých stran dosud nezkoušela. Naopak vaše reformistická frakce může zaniknout.
Vezmu to odzadu. Naše frakce nejen nezanikne, ale myslím, že posílí. Pokud jde o liberální frakci, všiml jsem si, že s ní ANO koketuje a asi to má nějakou vnitřní logiku, protože je to pole neorané. Trochu se tomu však směji, protože to, co říká předseda evropských liberálů Guy Verhofstadt, je na hony vzdálené tomu, co říká ANO.
E15: Tip na závěr: kdy uvidíme ODS zpět na podpoře v dvouciferných procentech?
Byl bych rád, kdyby to bylo už v evropských volbách.
| Jan Zahradil (50) |
|---|
| - poslanec Evropského parlamentu, první místopředseda poslanecké frakce Evropských konzervativců a reformistů, člen výboru pro mezinárodní obchod. Pražský rodák, vystudoval obor technologie vody a životního prostředí na VŠCHT. Před vstupem do politiky pracoval v letech 1987 až 1992 v Ústavu technologie vody a prostředí. - V letech 1990 až 1992 byl poslancem Federálního shromáždění, po rozpadu Československa působil mimo jiné jako vedoucí zahraničního oddělení ODS (1993-1996), poradce premiéra Václava Klause pro zahraniční politiku (1995-1997) nebo vedoucí oddělení evropské integrace Úřadu vlády ČR (1997). V červnu 1998 byl zvolen do Poslanecké sněmovny, kde byl například místopředsedou zahraničního výboru nebo výboru pro evropskou integraci. Od května 2004 je poslancem Evropského parlamentu, mandát obhájil v červnu 2009. - Členem ODS je od roku 1991. V letech 1991 až 1998 působil ve vedení oblastního sdružení v Praze 6, v listopadu 2001 byl zvolen místopředsedou strany a od prosince 2002 pak byl dva roky prvním místopředsedou. Opakovaně byl stínovým ministrem zahraničí. |
Zdroj: ČTK
Čtěte také:
ODS vyměnila celé vedení. Po Fialovi uspěli i starostové či europoslanci
Šéfem ODS se stal bývalý rektor Fiala, získal drtivou podporu sněmu
Olomoucká šance ODS. Vyřeší strana nejhlubší krizi od svého vzniku?
