Proč se vlastně velmoci jako USA, Francie a Rusko míchají do tendru na dostavbu jaderné elektrárny v jihočeském Temelíně? Vysvětlení, že podporují své domácí firmy, je samozřejmě pravdivé. Ale zdaleka ne vyčerpávající. I temelínský tendr za stovky miliard korun se stal součástí širší bitvy o vliv v evropské i světové energetice. A pro někoho určitě také o vliv v globální politice.
Paradoxní je z tohoto pohledu situace společnosti Westinghouse, která má v temelínském tendru podporu Washingtonu. Americkou firmu ovládá japonská Toshiba, menší účast na vlastnictví mají Kazaši, ale hlavně se ukazuje, že významný podíl v uchazeči o rozšíření české elektrárny chce Toshiba prodat. Komu asi?
Dostaví se třetí a čtvrtý blok Temelína do roku 2025?
Čtěte také:S dostavbou Temelína nesmí ČEZ otálet, radí experti KuboviČEZ otevřel nabídky na Temelín, musí prostudovat desetitisíce stran
Nejdříve se ale podívejme na situaci konkurentů. O Temelín usiluje i ruský Rosatom a francouzská Areva. Oba se od Westinghouse výrazně liší. V ruském případě je to jasné – firma a stát, rozuměj Kreml, jedno jsou. Případný úspěch Rosatomu v zahraničí znamená rozvoj jednoho z nejnadějnějších ruských odvětví. Ve Francii pochopitelně „vertikála moci“ není tak silná, ale i tam stát drží v Arevě kontrolní podíl. Rusko i Francie, většina tamních politiků v jednom šiku s byznysmeny, míří k dalšímu rozvoji jádra, od nějž jiné země odcházejí či utíkají. Ale co chtějí Američané? Opravdu má Washington takovou péči o firmu Westinghouse, když rozhodování o jejím osudu dávno přenechal jiným? Zřejmě ano. Jde i o pracovní místa v Americe. Z Washingtonu jsme už ale zaznamenali i jiné signály. V době, kdy by Rusové mohli (nebo chtěli) přes energetiku dobývat zpět ztracené globální pozice, se v USA zdvihají varovné prsty odborníků na energetickou bezpečnost. Jejich pohled ostatně souzní s postoji části českých politiků. Porážka Rusů může být pro leckoho mnohem důležitější než samotné americké vítězství.
