S kontrolou domácností a toho, čím se v nich topí, by to mohlo být podobné, jako když má policie podezření na to, že se v objektu stal trestný čin. Nutné by podle právničky Jany Kravčíkové z Ekologického právního servisu bylo důvodné podezření. Nynější zákony ovšem nic takového nepovolují.
Foto: archív
Jaké možnosti mají nyní úřady při snaze kontrolovat, čím topí domácnosti v případě smogové situace?
Současná právní úprava neumožňuje kontrolu kotlů či topenišť přímo v obydlích, ale veřejná diskuze k takové úpravě směřuje. Počítal s tím už návrh novely zákona o ochraně ovzduší, kterou připravil Moravskoslezský kraj. Nicméně, tento návrh nakonec přijat nebyl.
Jak by to bylo slučitelné s jednou ze svobod, kterou je nedotknutelnost obydlí?
Listina základních práv a svobod umožňuje nedotknutelnost překročit, pokud je to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, práv a svobod druhých, anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Pokud tedy existují skutečně důvodné pochybnosti o tom, že konkrétní člověk například pálením odpadů v kamnech ohrožuje zdraví osob, je dle mého názoru legitimní nedotknutelnost překročit.
Takže by nebylo možné domácnosti kontrolovat namátkově?
To rozhodně ne. Mohlo by jít o podobnou úpravu, která je v zákoně o policii, kde je nutné důvodné podezření. Norma by ovšem musela být opravdu dobře napsaná, aby se nedala zneužít. Musela by zde být jasná podmínka důvodného podezření, že je skutečně pálením odpadů ohrožováno zdraví ostatních. Tím by mohly být například opakované výpovědi sousedů. Obracejí se na nás i lidé v situaci, kdy jejich soused na zahradě skladuje odpad, který postupně během zimy mizí, a provází to zvláštně zbarvený dým vycházející z komína.
Není možné kontrolovat topeniště ani podle stavebního zákona, jak tvrdí občanské sdružení Vzduch Ostrava, které argumentuje tím, že stavební úřad povoluje i způsob vytápění?
Ze stavebního zákona výslovné povolení zásahu do nedotknutelnosti obydlí nevyplývá. Ve chvíli, kdy fyzická osoba neumožní stavebnímu úřadu kontrolu ve svém domě dobrovolně, nemůže si ji stavební úřad vynutit. Nicméně stavební úřad může po vlastnících domu požadovat podklady či vysvětlení, které ozřejmí, že stavba je skutečně používána v souladu se stavebním povolením a kolaudačním souhlasem.
Dalším znečišťovatelem, o kterém se mluví, je doprava. Mohly úřady už při situaci, která nastala v posledních týdnech, nějak zasáhnout a omezit provoz?
Zakázat vjezd do měst mohou úřady v případě, že je vyhlášen signál regulace, a to se na mnoha místech stalo. Takže ano, města to mohla udělat. To, jakým způsobem by fungoval provoz, to si každá obec či kraj stanovují samy v regulačních řádech. V nich mohou stanovit seznam oblastí s omezeným vjezdem, popis objízdných tras a popis možností náhradní hromadné dopravy. Obecně vzato ale zákon o ochraně ovzduší na mobilní zdroje příliš nemyslí. Konkrétní požadavky na maximální emise jednotlivých aut vyplývají z jiných předpisů. Na stavu ovzduší se pak bezpochyby projevuje i u nás běžné obcházení kontrol STK.
Ostrava nedávno podala žalobu na stát právě kvůli ovzduší. Jakou má šanci uspět?
Konkrétní znění žaloby neznám, nemohu to proto posoudit. Teoreticky nepochybně existuje právní základ k tomu, aby se u soudu domohli nápravy nebo odškodnění konkrétní lidé. Z Ústavy, potažmo z Listiny základních práv a svobod vyplývá, že všichni lidé mají právo na příznivé životní prostředí, mají právo na ochranu zdraví a života. A k provozu podniků, které zdraví poškozují, dal povolení stát, respektive jeho úřady.
Existuje nějaké jednoduché legislativní řešení, které by v situaci špatného ovzduší pomohlo?
Úplně jednoduché opatření asi neexistuje. V Česku hodně podceňujeme prevenci. Úřady i v místech se špatným ovzduším povolují další a další provozy, které prostředí dál zhoršují. Příkladem můžou být diskuze kolem použité technologie při rekonstrukci elektrárny Prunéřov II nebo povolení nové lakovny v obci Šlapanice u Brna, která se potýká se špatnou kvalitou ovzduší způsobenou koncentrací různých provozů v obci a okolí.
Kritická je především situace na Ostravsku. I tam je přístup úřadů laxní?
I tam jsou úřady povinny po společnosti Arcelor Mittal, která je jedním z největších znečišťovatelů v oblasti Radvanice a Bartovice požadovat používání výrazně čistších technologií. Bez ohledu na dlouhodobě kritickou situaci však k žádnému razantnímu zásahu nedošlo. Úřady mohou podmínky povolení zpřísnit i nyní, a přestože tak v důsledku tlaku veřejnosti v poslední době částečně dělají, ještě stále je zde prostor pro zlepšení.
