V pátek bude zveřejněno, jak si ve třetím čtvrtletí vedly ekonomiky zemí EU. Oživení v eurozóně je stále křehké a fragmentované, nicméně určité vylepšení si ekonomika eurozóny zřejmě připíše. Ve druhém čtvrtletí její růst v meziročním srovnání dosáhl 1,5 procenta, ve třetím čtvrtletí by se mělo jednat o 1,6 procenta.
Dobrou zprávou je, že oživení je taženo především domácí poptávkou, čímž se snižuje závislost na vývoji vnějšího prostředí. I země středoevropského regionu si ve třetím čtvrtletí zřejmě vedly dobře. Česká ekonomika sice ve srovnání s minulým čtvrtletím zpomalí, nicméně s meziročním růstem, který odhadujeme na úrovni čtyř procent, si své místo mezi nejrychleji rostoucími zeměmi eurozóny udrží.
Mezikvartální pokles na úrovni 0,1 procentního bodu, který předpokládáme, je spíše korekcí mimořádného růstu v první polovině roku. Ten byl do značné míry způsoben změnami ve zdanění tabákových výrobků.
Za celý rok 2015 by si česká ekonomika měla připsat vysoká 4,2 procenta. Vzhledem k vyčerpání pozitivního vlivu daňových změn a také nižšímu čerpání peněz z fondů EU se však tento výsledek nebude příští rok opakovat. Náš odhad počítá s růstem pouze o 2,8 procenta. Dobře si ve třetím čtvrtletí zřejmě vedlo i Polsko, kde by HDP měl meziročně přidat 3,3 procenta a Slovensko s 3,2 procenta. Na chvostu se drží Maďarsko s očekávanými 2,5 procenta.
Autorka je ekonomka Komerční banky
Čtěte také:
OECD zvýšila předpověď českého růstu o 1,2 procenta, příští rok ale zpomalí
Nezaměstnanost v Česku klesla pod šest procent, je nejnižší za sedm let
