Jandákova pětiletka

ČSSD má zájem o polozapomenuté penězotoky

Ne rok, ale celých pět let jakoby se chystal strávit ve funkci ministr kultury Vítězslav Jandák. S takovou vervou se loni pustil do přestavby svěřeného resortu. Nestačilo mu hasit problém peněz, krumlovské točny, dialogu s církvemi, neměnil jen náměstky a šéfy odborů, ale začal překopávat i odborné instituce. Když mu teď kvůli zemětřesení v Divadelním ústavu a Národním památkovém ústavu (NPÚ) vypukla v revíru rebelie divadelníků a památkářů, naoko přibrzdil. Ředitelem divadelnické Mekky zůstal Ondřej Černý. Vzpoura intelektuálů, navíc včetně Rathových lékařů, by byla tím posledním, co by těsně před volbami vůdce sociální demokracie Jiří Paroubek potřeboval.
Jenže další změny v resortu se chystají. Jandák uvažuje politicky a z jeho reforem jako sláma z bot trčí kromě snahy vyvolat zdání, že kulturu konečně řídí selský rozum, především vůle zabezpečit včas pro ČSSD kontrolní body, kolem kterých bude protékat miliardový majetek. Právě to je případ nejen Divadelního ústavu, který se má změnit v jakousi reprezentativní agenturu typu Goethe Institutu, ale hlavně Národního památkového ústavu, a především zamýšlené instituce s pracovním názvem Správa hradů a zámků.

Tanec kolem ústavu.

Vezměme to popořadě. Ještě před měsícem vědělo o příspěvkové organizaci jménem Divadelní ústav jen pár teatrologů a kulturologů. A to přestože funguje už od roku 1959 a v době komunismu uchovávala živé kontakty české kultury se světem. Také jméno deset let sloužícího šéfa ústavu Ondřeje Černého znali dosud spíše jen odborníci. Jandák ale vpustil průvan i do tohoto jinak klidného šuplíku ministerstva. Už loni na podzim bylo Černého křeslo nabídnuto dosavadní šéfce církevního odboru Janě Řepové, ministr totiž v té době vydal pokyn, že Řepová má být „zaříznuta“. Jenže z mráčku nezapršelo. Jandák couvl a Řepová zazářila v personálním auditu: nabídku odmítla a církevní odbor vede dodnes. Na Černého pozici bylo pak zčistajasna vypsáno výběrové řízení. Proč? Nejdřív ministr tvrdil, že konkurz je standardní a důvodem není nespokojenost s chodem ústavu, později ale řekl, že při kontrole byly nalezeny velké chyby. Ze čtyř nejúspěšnějších kandidátů tendru vybrala výběrová komise minulé pondělí jednomyslně jediného kandidáta, kterého nakonec v úterý potvrdil i ministr: je jím překvapivě Ondřej Černý. „Současný ředitel prokázal, že organizace pod jeho vedením dosahuje dobrých výsledků,“ vysvětlil Jandák.
Podivný konkurz provázely fámy a pochybnosti. Proslýchalo se, že Divadelní ústav by mohl vést šéf loňského českého Expa v Aichi Vladimír Darjanin, jeden z Jandákových rivalů z doby, kdy si premiér Paroubek vybíral nástupce po Pavlu Dostálovi. S ním má ale ministr jiné plány: Expoagendu chce převést z resortu zahraničí pod ministerstvo kultury a Darjanin ji bude mít dále na starost. Liché byly nakonec i spekulace, že se centrála ústavu přestěhuje do Brna, kde jí povede někdejší kontroverzní ředitel brněnské pobočky České televize Zdeněk Drahoš, což umožní prodej lukrativního Menhartského domu v pražské Celetné ulici.

Goethe Institut po česku.

„Brněnské“ úvahy se ovšem částečně potvrdily, protože v jihomoravské metropoli by měly vzniknout hudební a divadelní odbory ústavu. „Myslím, že si to Morava určitě zaslouží,“ zdůvodnil to Jandák lakonicky. Je ovšem otázkou, jak by se situace kolem Divadelního ústavu vyvíjela, kdyby na Černého obranu nevznikla předminulý týden petice podepsaná desítkami významných umělců včetně exprezidenta Václava Havla. „S obavami sledujeme informace, které se objevují v tisku o Divadelním ústavu, a klademe si otázku, co se skrývá za „systémovými změnami“, jež vedly ministerstvo k urychlenému vypsání výběrového řízení na obsazení místa jeho ředitele. Největší znepokojení v nás ovšem vzbuzují úvahy o tom, že by snad tato instituce, vrostlá od svého založení v roce 1959 do živého organismu pražské kultury, měla být přestěhována,“ stálo mimo jiné v petici.
Podstatné je, co Jandák s institucí dál zamýšlí. „Divadelní ústav by měl být podle mě něco jako Cervantes Centrum, Goethe Institut, British Council či něco podobného, něco skutečně reprezentativního, co bude mít jasnou koncepci,“ uvedl ministr pro týdeník EURO. „A ne dosavadní hybrid, který - abych uvedl konkrétní příklad jeho činnosti - pronajímal prostory v Nosticově paláci komerční společnosti a ještě jí za to platil,“ zdůraznil. K tomu však pouze avizovaná změna názvu na Ústav umění stačit nebude. V uměleckých kruzích koluje historka, že Jandák by rád vytvořil jakousi státní agenturu typu někdejšího Pragokoncertu, která by do zahraničí vyvážela českou kulturu. Za tímto nápadem údajně stojí šéf Jandákova kabinetu Stanislav Karabec. Ministr to ovšem popírá. „Nevím, jestli chci dělat nějakou agenturu, možná o tom začnu přemýšlet, určitě to ale nebude nic na způsob Pragokoncertu,“ uvedl. Připustil, že Karabec v devadesátých letech na Pragokoncertu pracoval, ale tato jeho profesní zkušenost prý nemá nic společného s Jandákovým názorem na chod Divadelního ústavu.

Kamarádka a švagr.

V pokročilejším stádiu jsou Jandákovy zásahy do památkové péče. Několik bývalých zaměstnanců ministerstva se shoduje, že podíl na jejím rozjezdu loni na podzim měla kromě jiných akademická malířka Zuzana Poláková. S vdovou po režisérovi Jindřichu Polákovi a spolumajitelkou restaurátorské firmy Tradice ministr kdysi spolupracoval ještě jako filmový herec. Dnes je Poláková poradkyní Jandákova prvního náměstka Františka Formánka. Snad jen shodou okolností má její společník z Tradice akademický malíř Martin Pavala adresu jen kousek od úseku pražské Hladové zdi, jehož demolice se stala listopadovým výstřelem z Aurory proti Národnímu památkovému ústavu. Jandák vliv Polákové i Pavaly důrazně popírá. Pavalu prý osobně ani nezná. Podle obchodního rejstříku byl v roce 1993 spoluzakladatelem Tradice, která mimo jiné obnovuje kostel sv. Anny pro Nadaci Vize 97 manželů Havlových, i Zdeněk Altner, advokát, který ČSSD později vysoudil Lidový dům.
Při mapování vazeb by také nemělo zapadnout, že nový šéf Národního památkového ústavu Tomáš Hájek je švagrem zastupujícího ředitele nově vzniklého odboru strukturálních fondů ministerstva kultury, Aleše Grofa. „Prošel jsem standardním výběrovým řízením, v jehož komisi zasedali špičkoví odborníci a významní zástupci politických stran. Takže okolnost, že je Aleš Grof mým švagrem, nemohla sehrát vůbec žádnou roli,“ uvedl k tomu Hájek pro týdeník EURO. Lednovou instalací Hájka do čela NPÚ obavy památkářské obce z bezkoncepční personální čistky neskončily. Další protesty vyvolal Hájek odvoláním mezinárodně uznávaného hlavního konzervátora Josefa Štulce.

Noveský opět na scéně.

Opravdu zásadní změna se ale teprve chystá. Národní památkový ústav by měl být totiž rozdělen na dvě části: na odborný památkářský dohled a na Správu státních hradů a zámků. Formálně k tomu může dojít už tento měsíc, přestože delimitace objektů je reálná až počátkem příštího roku. Zatímco Hájek by zřejmě řídil experty, po šanci vybudovat správcovskou organizaci pošilhává zkušený nestraník a ekonom ve službách ČSSD Ivan Noveský. Co se dlouhých patnáct let nepovedlo zrestituovat potomkům české šlechty, by tak možná už v březnu mohlo spadnout právě do jeho správcovského klína. Eventuální komerční využívání nebo i privatizace památkových nemovitostí přitom může být zlatým dolem.
Má to zatím háček: Noveského minulost. Někdejší vedoucí kanceláře Energetického regulačního úřadu, ředitel kanceláře bývalého ministra dopravy Jaromíra Schlinga, šéf Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (EURO 42/2002) a loni i zastupující šéf odboru financování a správy majetku odboru na ministerstvu práce a sociálních věcí totiž působil na NPÚ už dvakrát a jeho odchody provázely rozpaky. Poprvé na podzim 2004 odešel Noveský na vlastní žádost z funkce hlavního ekonoma poté, co musel čelit kritice za uzavření údajně nevýhodné smlouvy s firmou Protocol Service na nájem palácových zahrad pod Pražským Hradem. Druhý díl této kauzy se odehrál letos zimě. Už během výběrového řízení na ředitele NPÚ prosakovaly zvěsti, že se Noveský dostane do vedení ústavu. Což se pak skutečně stalo, když si jej ředitel Hájek vybral za ekonomického náměstka. Noveský týdeníku EURO přiznal, že byl Hájkovi doporučen lidmi kolem ministra Jandáka, konkrétní jména prý však neví. Je však skutečností, že v minulosti byl Noveského poradcem současný šéf odboru lidských zdrojů ministerstva Petr Miller.
Hájkova sázka na Noveského překvapila například poslance Petra Plevu z ODS, člena komise, která ředitele vybrala: „Spíš na něj měl podat trestní oznámení kvůli zahradám,“ připomněl Pleva starou kauzu. Týden nato nový náměstek právě kvůli dva roky staré záležitosti zahrad rezignoval. „Byl od Hájka velký tlak, že prý je to politikum. Nechtěl slyšet mé argumenty a já mu nechtěl dělat problém. Raději jsem až do vyřešení celé záležitosti rezignoval na funkci,“ popisuje důvod Noveský. Věc považuje za pomluvu od bývalého ministrova prvního náměstka Zdeňka Nováka. Hájek se podle Noveského vymkl ministerstvu z rukou.

Očista před nástupem.

Noveský by teď rád rychle očistil své jméno. Má důvod. „Domníváte se, že bych z tohoto pána, dokud se nevysvětlí věci a podezření, která na něj padla, udělal šéfa Správy hradů a zámků?“ reagoval ministr Jandák otázkou na dotaz týdeníku EURO, zda má v úmyslu Noveského jmenovat. Zatím ovšem není ani jasné, jestli by měl šéfa Správy vybírat Jandák nebo Hájek. „Záleží na tom, jestli půjde o samostatnou příspěvkovou organizaci, nebo zda dojde v rámci NPÚ pouze k účetnímu oddělení,“ vysvětlil Hájek.
Noveského argumentace v kauze zahrad nepostrádá přesvědčivost. Hájí se tím (a předkládá i dokumenty), že smlouva s Protocol Service byla jedinou možností, jak změnit každoroční více než milionovou ztrátu NPÚ v zisk a jak zamezit dalšímu tunelování ústavu předchozí nevýhodnou smlouvou s firmou Unica. Jejím prokuristou a společníkem byl v té době mimo jiné místostarosta Prahy 1 Petr Burgr z KDU-ČSL. Bývalý hlavní ekonom je přesvědčen, že jedině předčasným zrušením staré smlouvy a uzavřením nové s firmou vzešlou z výběrového řízení (do finále se dostaly firmy Unica a Protocol Services) zabránil mnohamilionovým přesunům státních prostředků do soukromé společnosti. Noveský teď vyzývá svého nástupce na NPÚ Petra Kusnierze, aby pokračoval v jeho cestě a k nevýhodným smlouvám se nevracel.

Kdo zraje pro reformu?

Jandákova snaha rozmístit po resortu co nejvíce spřízněných duší nebere konce. Když nedávno z ministerstva odešel lidovecký náměstek Petr Koutný, v jehož sekci živého umění ministr provedl nejvíce změn, ihned jej nahradila dosavadní Jandákova tajemnice Kateřina Mazáčová. Oba kdysi působili v nadaci Lvíče, která posílala peníze na Jandákův dětský filmový festival ve Zlíně.
Která instituce bude zralá pro reformu příště? Mezi umělci kolují spekulace, že na řadě je ředitel Národního divadla Daniel Dvořák. Už loni na podzim údajně Jandáka rozladila informace, že ředitelna ND má být vybavena luxusní koupelnou, navíc si Jandák dobře rozumí s šéfem plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla Janem Burianem, kterému v roce 2001 chyběl k nástupu do Zlaté kapličky jen hlas Pavla Dostála. „Otázku výměny ředitele Národního divadla mi podsouvají média a někteří divadelníci, kteří kritizují nejen dramaturgii ND a její mnohdy netradiční umělecké počiny, ale i, řekněme, značnou obchodní obratnost pana ředitele Dvořáka,“ uvedl k tomu Jandák. Dvořák spekulace odmítl komentovat s tím, že od ministra je neslyšel ani nečetl. S Jandákem má prý navíc 13. března jednat o dlouhodobém konceptu provozu ND. Také Burian týdeníku EURO sdělil, že o žádné chystané změně neví.
Kromě toho se také mluví i o tom, že ředitele Národní galerie Milana Knížáka by mohl nahradit galerista Miro Smolák. K tomu zřejmě přispěla i účast politiků (Paroubek, Jandák a jiní) na lednovém předávání výtvarnických cen Trebbia, organizovaném Smolákem. „Pan doktor Smolák, byť je v tomto oboru vzdělán, by předpokládám ani takovou funkci nevzal, protože jak sám říká, je podnikatelem v oboru umění,“ domnívá se Jandák. Smolák chtěl reagovat pouze na písemnou otázku týdeníku EURO, přes urgence ovšem neodpověděl.

Milan Knížák Cítím atmosféru strachu EURO: Nemáte pocit, že se v současnosti na ministerstvu kultury příliš personálně prosazuje vliv ČSSD? Neovládá resort předvolební atmosféra? KNÍŽÁK: Neumím posoudit, zda se na Ministerstvu kultury ČR prosazuje vliv ČSSD. Vím jen, že dochází k řadě změn, jejichž logiku neumím pochopit, a to jsem přitom člověk, který umí změny ocenit, sám jsem jich na svých působištích řadu vykonal. Nevím také, zda resort ovládla předvolební atmosféra, spíš bych se přikláněl k atmosféře strachu. Ze střípků zpráv, které ke mně z ministerstva prosákly, vyzařuje především obava o ztrátu místa, což nevytváří dobré pracovní ovzduší. Připadá mi, že víc než strukturovaná každodenní práce převládá touha po velkých viditelných činech. A to je vždycky špatně.

EURO: Jaké jsou vaše osobní vztahy s Vítězslavem Jandákem? Vnímáte coby příznivec ODS jako pozitivum jeho pravicovou minulost? KNÍŽÁK: Mé vztahy s Vítězslavem Jandákem jsou, doufám, normální. Snažím se s ním věcně jednat o potřebách Národní galerie, ale mám pocit, že jeho zájem je upřen zatím někam jinam, a to přináší Národní galerii určité potíže. Jeho putování po různých politických stranách mě příliš nezajímá. Bylo-li pravicové či levicové, je asi jedno.

EURO: Premiér i ministr kultury v lednu podpořili svou přítomností při předávání cen Trebbia pro výtvarníky majitele soukromé galerie Miro pana Miro Smoláka. Jak to hodnotíte? KNÍŽÁK: Podporu akcí pana Smoláka považuji za to nejhorší, co může vláda a především ministr kultury udělat. Miro Smolák a lidé kolem něj nemají s kulturou nic společného a dělají naší společnosti ostudu.

EURO: Právě galerista Smolák se ale stal jakýmsi výtvarným „arbitrem elegantiae“ nového vedení ministerstva. Říká se, že by vás mohl v čele galerie nahradit. KNÍŽÁK: Slyšel jsem o tom a považuji to za zlovolný drb. Kdyby to měla být pravda, tak to znamená konec české výtvarné kultury.