Je nejvyšší manažerkou v byznysu, který jinak v Česku ovládají muži. Její televize denně svádí boj o diváky s léta zavedenými stanicemi. TV Barrandov i přesto už prokázala svou životaschopnost. Generální ředitelka Janka Vozárová na ni ale dál klade vysoké cíle.
Foto: Jakub Stadler
Kdysi jste se orientovala na chemický a metalurgický průmysl. Dá se s tím srovnat mediální byznys, kterému se věnujete dnes?
Prošla jsem víc oborů, to je pravda, ale moje vzdělání je ekonomické. To zevšeobecňuje všechny obory. Když funguje ekonomika, většinou funguje celá firma. Byznys je pak stále stejný. Je jednoduše důležité, aby fungoval.
Máte nějaký recept na přechody mezi odvětvími?
Přechody mezi obory jsou vždy složitější. Člověk se musí zorientovat, zjistit, kdo jsou hlavní hráči na tom kterém trhu. Platí to ve všech oblastech, i v médiích. Skupina, která určitý trh ovládá, je poměrně úzká. Tito lidé mezi sebe těžko pouští nové tváře. Pak vždy platí, že byznys stojí na kontaktech. Člověk musí mít schopnost komunikovat, seznámit se. Musí se spřátelit, a pak to začne fungovat.
Lídry v byznysu jsou převážně muži, jak se vám mezi nimi daří prosadit?
Žen ve vrcholných funkcích je málo. Prakticky po celou mou kariéru jsou mými partnery pro jednání muži, a tak jsem to postupně přestala rozlišovat. Snažím se to brát jako svou výhodu. Vždyť žena do byznysu vždy vnáší jiný nový prvek, snaží se ta ostří zmírnit. Důležitější než pohlaví ale je, zda před vámi sedí partner pro jednání a rovnocenný hráč, nebo jen figurka. To se pozná už z hovoru, jak vás berou. Doufám, že mě jako partnera berou.
Se svými zkušenostmi můžete porovnávat. Takže jaký je český mediální trh?
Je pravda, že tohle je totálně jiný obor. Jsem navíc předsedkyní představenstva a generální ředitelkou ve dvou firmách. Tedy v Barrandov Studio, což je filmový průmysl, a v TV Barrandov, což je nový plnoformátový kanál, který se po 15 letech trošku snaží zvýšit konkurenci na českém televizním trhu. Poznávám tedy tento průmysl z obou stran a musím říct, že má svá specifika. Celý funguje víc emotivně. Víc převládají subjektivní než objektivní názory. Většinu času zabere řešení mezilidských vztahů, protože lidé jsou tu více senzitivní.
Jak vypadá tým vašich spolupracovníků? Je tam víc mužů, nebo žen?
Osobně si myslím, že patřím k náročnému typu šéfů. Vyžaduji pracovitost a loajálnost. K pracovitým lidem umím být tolerantní. Jinak nekompromisní a tvrdá. Ale rozhodně nejde o způsob řízení ve stylu one woman show. Okolo sebe chci vždy tvořivý tým, kde se lidé doplňují. Proto jsou tam jak ženy, tak muži. Každý z nich se totiž hodí na jinou práci. Zatímco ženy jsou pečlivější, jdou do detailu, muži jsou stratégové a vizionáři. Dohromady pak tvoří ideální tandem.
Máte v týmu i ženy, čerstvé matky, které třeba pracují na částečný úvazek nebo z domu? Je po takové možnosti v tomto oboru poptávka?
V minulosti jsem se setkala s řadou žen, které nechtěly odejít na mateřskou, protože se bály o ztrátu pozice, a často za mnou přišly s malou dušičkou, že jsou těhotné. Ale já to vždy brala s úsměvem a řekla jsem jim, že posláním ženy je přece rodit. To je naše hlavní úloha na tomto světě. A jak to skloubit s prací, to už je druhá věc. Takže určitě se snažím být v tomto ohledu tolerantní a snažím se ženám vyjít vstříc. Víte, před časem mi odešla na neočekávanou mateřskou zkušená finanční ředitelka. Kdyby přišla ona, že chce pracovat, i dvě hodiny týdně, určitě jí to umožním. Přesně vím, jaký úkol bych jí dala. Jsem si jistá, že ona by to za ty dvě hodiny zvládla a byla by mi větší oporou než někdo, kdo je v práci osm hodin.
Takže záleží vždy na konkrétním případu?
Ano, schopné lidi by si člověk měl udržet. Jestliže mají zájem pracovat, je potřeba jim to umožnit i na zkrácený úvazek. Protože starosti s mateřstvím časem pominou a vy máte při sobě nadále schopného pracovníka. Ale teď se nebavíme jen o ženách. V posledních dvou letech už jsem se setkala i s tím, že na mateřskou odešli dva muži. Jejich ženy dostaly lepší pracovní nabídky, takže zůstali doma oni. A to byli vysokoškolsky vzdělaní a jazykově vybavení, a přesto se tak rozhodli.
Toto číslo Profitu je věnované ženám manažerkám, tomu, jaké jsou, jak se změnily. Co o nich říkají peoplemetry?
Na to se nedá odpovědět úplně jednoduše. Řekla bych, že česká žena je nesmírně vnímavá a dává přednost tématům, která jsou jí blízká. Těm, která jí otvírají určité obzory, i těm, která jí někdy nahrazují romantiku, jež se v běžném životě ztrácí. V televizi někdy hledá i náhradu koníčků, to když už má děti, které ji trošku omezují, a ona nemá možnost volného rozletu.
Mění se nějak vkus žen v posledních letech?
Co mě mrzí, je, že dávají víc přednost bulváru. Stále je láká a táhne a to je svým způsobem pro televize záruka, že pokud nějakou událost dobře bulvárně podchytí, bude mít sledovanost. Je to trend posledních let, který mě docela mrzí. Bylo by smutné, kdyby bulvár převálcoval všechno ostatní. To by byla devalvace kulturních hodnot a umění. Ať si bulvár každý přečte, ale neměl by být většinovým měřítkem.
Jak oslovuje ženy TV Barrandov?
Na trhu působíme třetím rokem, po Nově a Primě jsme třetí plnoformátová televize. Naší cílovou skupinou je 15 plus, takže se soustředíme na celou rodinu diváků. Každé skupině věnujeme ve vysílacím čase určitou část. Třeba proti večerním zprávám jsme nasadili animované pohádky – pořad Animáček. Jde o hodinu a půl dlouhý pravidelný blok. V domácnosti to pak může vypadat tak, že muž sleduje televizní noviny, matka něco dělá a dítě se v jiné místnosti ještě před spaním dívá na pohádky. S TV Barrandov tak usíná a s TV Barrandov také vstává, protože Animáček vysíláme i ráno. Vychováváme si tak vlastního nového diváka, který s námi roste. Večer pak často dáváme do programu komedie, které cílí na muže. Na Nově jde proti tomu Ordinace v růžové zahradě, což je doména žen.
Každá televize má určitou nálepku. Vás mnozí označují jako televizi návratů. Tahle škatulka vám nevadí?
Každá televize by měla mít jasnou profilaci. Věrný divák pak ví, co od ní může čekat. Na druhou stranu, my jsme mladá televize, do vínku jsme dostali jméno Barrandov. Ateliéry, kde sídlíme, letos slaví 80. narozeniny a to nás svým způsobem zavazuje. Marketingově je to jedna z nejstarších značek a toho je třeba si vážit. Na druhé straně jde také o devízu. Vždyť s Barrandovem je spjata tak úžasná filmová historie a skvělé herecké výkony, které vracíme na obrazovky. To diváci oceňují. Mají rádi původní klasickou tvorbu. Oblíbila si ji i mladá generace a to je pro nás dobrou zpětnou vazbou. Druhou věcí je fakt, že v době krize se lidé vždy obraceli nostalgicky k retru.
Janka Vozárová (58)
Vystudovala Fakultu ekonomiky a řízení výrobních odvětví VšE v Bratislavě. Mezi lety 1977 a 1990 působila na různých ekonomických funkcích v Chemko Strážské. V letech 1991 až 1995 byla finanční ředitelkou VSŽ ZOS Košice, poté 10 let místopředsedkyní představenstva společnosti Metalimex. V roce 2008 ji dozorčí rada společností Barrandov Studio a TV Barrandov jmenovala do funkce předsedkyně představenstva a generální ředitelky obou organizací. Je vdaná a má dvě děti. Jak se díváte na vznik kanálů pro ženy? Uvažujete o něčem podobném? Je to přirozená cesta, televize vědí, že trendy jsou neúprosné. Divák je náročný, pokud na obrazovce nenajde, co hledá, tak odchází. Proto mu dávají možnost většího výběru a snaží se tak udržet si svůj podíl na trhu. Náklady na provoz dalšího kanálu přitom nejsou extrémně velké. I Barrandov se časem musí vydat touto cestou. Nejprve to dítě, které se před třemi lety narodilo, musíme dovést do nějaké dospělosti a prokázat jeho životaschopnost. Když to dokážeme, můžeme přemýšlet o další strategii. Zatím jste životaschopnost neprokázali? Podle odborné veřejnosti se to už podařilo. Například časopis Marketing a Media nás loni zařadil mezi 10 největších úspěchů v mediálním a marketingovém světě v Česku. Dokázali jsme i to, že třetí stanici je tento trh schopný přijmout. A že jsme našli svého diváka. Pozitivní ohlasy máme i z Media research, kteří provozují peoplemetry. Byli sami překvapení. V prvním roce nám předpovídali jedno procento, dosáhli jsme tří. Loni jsme sáhli i na šest procent. Letos bychom na konci roku chtěli osm procent. To není malý úkol, protože s osmi procenty už bychom dýchali na záda velkým televizím. Ale nemůžeme si dávat malé cíle. Velké cíle ale většinou znamenají i málo času na rodinu či koníčky. Jak se vám daří zvládnout obojí? Každý manažer, a to i žena, musí být dobrý organizátor, takže je to o organizačních schopnostech. Při obou dětech jsem šla do práce v jejich půlroce. Tehdy jsem ale pracovala v továrnách a provozech, kde se dělá od šesti do dvou. To je pro matku nejefektivnější čas, protože dítě dvakrát spí a vy se mu můžete věnovat celé odpoledne. Myslím ale, že dnes, navíc v Praze, už to tak není možné. Nemůžete pracovat na plný úvazek a ještě se starat intenzivně o dítě. Skloubit práci i domácnost je náročné, ale na druhou stranu je velkou pomocí technika. Díky notebookům, internetu a mobilům můžete pracovat i z domu. A koníčky? Dostanete se k nim?**
Tím, že působím v řídicích pozicích ve dvou velkých společnostech, na koníčky už opravdu moc času nezbývá. Jsem nicméně sportovně založená a ráda lyžuji, takže se snažím na hory vyrazit alespoň na víkendy a prodloužené víkendy. A dopřeji si i dovolenou, protože hřbitovy jsou dnes plné nenahraditelných. Už jsem se poučila, že nic se nemá přehánět.I
