Tolerance pozůstatků socialistického rozkrádání přichází draho nám všem
Už „za bolševika“ připadalo leckomu vtipné různým rozkrádáním pouštět státu žilou, přestože to ani tehdy nemohlo být jinak než na úkor všech. Někteří si tyto „malé domů“ svérázně ospravedlňovali „bojem proti režimu“. Nedůstojná rezidua tohoto jevu, projevující se tolerováním různého „přikrádání“, se udržují podnes. „Potrestaným“ ale ani dnes není „zločinný“ stát, monopol či dodavatel, ale škody jdou opět na úkor všech.
Velmi podobných praktik se používá u černých odběrů elektřiny, plynu i vody, a to v měřítku, které začíná budit zaslouženou pozornost. Všichni nespokojení s jejich cenami by se měli pomalu začít zajímat, jak velké jsou tyto „netechnické“ ztráty, které se promítají do cen všem odběratelům.
Severomoravský počátek
Jedna společnost, distribuující elektrickou energii domácnostem a firmám, nabyla loni na podzim z různých indicií podezření, že je některými odběrateli podváděna. Obecně řečeno, jak jinak vysvětlit, když stále hučící hospoda začne vykazovat spotřebu elektrické energie téměř jako garsonka, aniž by přešla alespoň na oko na provoz při svíčkách. A přitom měřicí soustavy elektrické energie vypadaly netknuté.
Čísla však mluvila jasně, proto se firma obrátila na policii. Výsledkem šetření bylo obvinění dvou mužů, že na Opavsku a Karvinsku opakovaně zasáhli do měřicích soustav elektrické energie. Po domluvě s odběrateli jim „stočili“ elektroměry podobně, jako se stáčením tachometrů „omlazují“ ojeté vozy.
U pilnějšího z obou obviněných šlo o 30 případů, v nichž podle znaleckých posudků způsobil škodu přes sedm milionů korun. Trestní stíhání však bylo pro úmrtí obviněného zastaveno. Druhý obviněný je stíhán pro 20 takových skutků, se škodou přes pět milionů korun. Tato suma pochopitelně není totožná s částkou, o niž se obviněný obohatil. „Sazebník“ se pohyboval v rozmezí jedna až dvě koruny za „stočenou“ kilowathodinu, v průměru si obvinění přišli při každém skutku zhruba na pět tisíc korun.
Škůdci Pachatelé byli odborníky z branže. Policisté u nich zajistili jak speciální nářadí na demontáž části elektroměru s číselníkem, tak i speciální raznice. Ty pachatelům sloužily k označování cejchovních plomb krytů měřicích soustav falešnými úředními značkami a byly od originálních téměř nerozeznatelné. To odečitatelům v terénu v podstatě znemožnilo zjistit, že s elektroměry bylo manipulováno. Samozřejmě kromě případů, kdy bylo zjevné poškození měřicí soustavy. Nebo kromě případů, kdy pachatelům „ujela ruka“ a elektroměr stočili ještě pod naposledy odečtenou hodnotu.
Hamouni
Podle zákona je za stav měřicí soustavy odpovědný odběratel. Zde je kritické místo důkazního řízení. Klienti, jimž bylo stáčení číselníků ku prospěchu, se často vymlouvají, že měřicí soustava je na veřejně přístupném místě a že elektroměr byl stočen bez jejich vědomí. Tato výmluva by přestala vypadat komicky v případě, že by někdo chtěl úmyslně manipulovat s cizím elektroměrem a věc následně ohlásit s předpokladem, že šetření poškodí odběratele (třeba konkurenta). Zde se snad jako jediné řešení nabízí nákladnější systém „dvou klíčů“, kdy by k dobře zabezpečené měřicí soustavě byl umožněn přístup pouze za přítomnosti odběratele i dodavatele.
Nikoli ve všech případech si s pachateli domluvil stočení elektroměru majitel. Zde se dostáváme k dalšímu charakteristickému rysu tohoto případu. Klienty těchto pachatelů, kromě několika domácností, byla převážně pohostinství, jejichž provozovatelé si kontakty na pachatele osobně předávali. V takovém případě pak byl klientem pachatelů nájemce, právní důsledky však jdou i na vrub majitele. Co se pak sociální potřebnosti týče, většina klientů nepatřila mezi ty, pro něž by snížení úhrad za spotřebovanou elektrickou energii bylo existenční záležitostí. V mnoha případech tomu bylo výrazně naopak. Tvrdý dopad ruky zákona by tedy dozajista přišel k duhu nám všem.