Minulou středu nadepsal iDnes jeden z textů titulkem „Za ku..y a zloděje ve sněmovně hrozí poslanci Krátkému pokuta“. Ne snad že by kolegové napasovali socialistu Jiřího Krátkého do role mesiáše, který má vykoupit hříchy všech. Jen bude čelit mandátovému a imunitnímu výboru, protože vulgárně odmítl prodloužení schůze do večerních hodin.
Když do „kur.. zlodějské“ vynadal Miroslavu Kalouskovi jakýsi mladík, šéf státní kasy ho na místě profackoval. Další proslulý „fackovač“ Miroslav Macek mu pak doporučil „pokračovat i na půdě sněmovny“. Tam možná zfackuje Kristýna Kočí dalšího věhlasného bitkaře Michala Babáka, který o ní pronesl, že se chtěla vyspat v podstatě se všemi muži ze sněmovny, a naznačil, že má pohlavní nemoc. A to vše se minulý týden opravdu stalo mezi „ctihodnými“ poslanci parlamentu.
Není nad to, když poslanci napříč stranami musejí složitě vymýšlet, jak nedosáhnout toho, co společně slíbili. Ve sněmovně sice v prvním kole prošel návrh na přímou volbu prezidenta, jenže socialisté pro definitivní schválení požadují, aby hlava státu měla omezené pravomoci v udělování milostí či jmenování členů ČNB, byla odvolatelná či nesla trestní odpovědnost. Koalice takové návrhy odmítá, a tak se obě strany dopředu obviňují, která z nich chce přímou volbu shodit. Kdo si chce vsadit, jak to dopadne?
Plzeňáci se v rámci ODS dostali do izolace, odvolání jejich předsedy Jiřího Pospíšila z ministerstva spravedlnosti krátce po říjnovém kongresu je pokládáno za hotovou věc. Vlivná šedá eminence plzeňské ODS Roman Jurečko se může uklidňovat pohledem na dva malé kozlíky, které si pořídil a jimž prý propadl. Jeden se jmenuje Hugo a druhý Boss. Co dodat?
Část pražské ODS okolo Tomáše Hrdličky údajně naléhá na šéfa pražské ČSSD Petra Hulinského, aby primátoru Bohuslavu Svobodovi nepomáhal se sestavením rozpočtu pro příští rok. Hulinskému by to mělo hrát do karet. Už dlouho totiž usiluje o post ekonomického náměstka primátora, ale Svoboda ho do rady vzít nechce. Na druhé straně Hulinský z pozice šéfa finančního výboru magistrátu sestavuje rozpočty už léta (i když byla ČSSD v opozici) a bez jeho pomoci by měl Svoboda velké problémy. Mírným vydíráním by tedy mohl snadno dosáhnout svého. Jenže Hulinský prý tvrdí, že se cítí jako pražská obdoba Eduarda Janoty, bez něhož se neobešlo sestavování státních rozpočtů všech posledních vlád, a své angažmá bere jako stavovskou čest. Pozoruhodné.
