Nehorázně drahá nafta a benzin svádějí stále více řidičů k jízdě na vlastnoručně namíchaná paliva. Ušetří, když natural zředí o deset korun levnější etanolovou směsí E85. Nebo když do nádrže natankují v libovolném poměru motorovou naftu a cenově půvabnější bionaftu. Kdo si takto mixuje úsporu, nemusí se kromě technických potíží u svého vozu ničeho bát. Žádný předpis svévolné receptury u pohonných hmot motoristům nezakazuje. A stát pro ně bude nadále daňovými úlevami sponzorovat vybraná biopaliva, aby byla cenově atraktivní.
Daňové extrabuřty
Lákavá jsou ale také pro podvodníky. Daňové „extrabuřty“ v tomto případě Kalouskovu ministerstvu na rozdíl od jiných nevadí. Česko se totiž upsalo Bruselu, že do roku 2020 splní závazky v biopalivech. Jejich producenti mají díky tomu vystaráno a odbyt jim jen kvete. Na ziscích to poznávají zejména hlavní hráči – lovosický Preol ze skupiny Agrofert a dobrovický lihovar z francouzského koncernu Tereos.
Na oltář biopaliv věnovala státní pokladna v minulém roce přes miliardu korun. Předloni to bylo téměř 760 milionů. Údaje, které dosud nebyly zveřejněny, poskytlo týdeníku Euro ministerstvo financí. Osvobození od spotřební daně nebo její nižší sazbu dopřává takzvaným čistým a vysokoobsažným biopalivům, která mají Česko posunout k cíli projezdit v roce 2020 deset procent biopaliv. K tomu by dle státních plánovačů nestačilo ze zákona povinné obohacování téměř veškeré nafty a benzinu o několik procent biosložky, které se daňové zvýhodnění netýká. Stát proto ulevuje na daních palivu E85, čisté bionaftě (stoprocentní metylester řepkového oleje) a směsné naftě s třicetiprocentním podílem biosložky.
Vykoupená popularita
Směsná nafta je stále populárnější a vrací se na výsluní, kterého si užívala již před vstupem země do EU. V roce 2009 se jí v tuzemsku vyrobilo necelých 24 tisíc tun. Předloni, kdy se směsná nafta po několikaleté přestávce opět těšila daňovému zvýhodnění, její produkce stoupla na 101 tisíc tun. V minulém roce se už vyšvihla na bezmála 150 tisíc tun. Z miliardového koláče veřejné podpory biopaliv si ukousne nejvíc – loni téměř 600 milionů korun, tedy zhruba o třetinu víc než rok předtím. Čistá bionafta, což je stoprocentní metylester vyráběný z řepkového oleje, si loni získala podporu 365 milionů korun, meziročně asi o šedesát milionů víc. Na dvojnásobek se z roku na rok zvedla výroba etanolové směsi E85 určené pro speciálně uzpůsobené automobily. Zatímco předloni dosáhla necelých tří milionů tun, v uplynulém roce překročila šest milionů. Téměř dvojnásobně – na loňských téměř osmdesát milionů korun – narostla i její podpora od státu.
Když ministerstvo zemědělství (MZe) daňové výjimky předloni prosazovalo, nejprve odhadovalo, že během šesti let ochudí státní rozpočet o čtyři a půl miliardy korun. Pak propočet upravilo na 3,1 miliardy. Tehdejší ministr financí Eduard Janota upozorňoval, že jde pouze o odhady. „K relativně nové problematice neexistuje v oblasti nabídky a využití biopaliv dostatečná datová základna. Dopady budou výrazně záviset také na vývoji světových trhů s ropou, které se v minulosti ukázaly nestálé,“ varoval tehdy Janota. Na jeho slova brzy došlo. Po dvou letech se ukazuje, že protežovaná biopaliva ujídají z eráru mnohem víc, než předpokládalo MZe. Tři miliardy pravděpodobně spolykají za tři roky místo předpokládaných šesti let.
Nafta pokřivená více a méně
„Čas od času daňové výjimky aktualizujeme. Vyhodnocujeme, které uzrály k tomu, abychom navrhli jejich odstranění. Biopaliva mezi nimi zatím nejsou,“ říká první náměstek ministra financí Ladislav Minčič. Vnímá sice, že jde o pokřivení, mnohem očividnější ale spatřuje u takzvané zelené nafty pro zemědělce, kterou chce ministerstvo financí (MF) zrušit od příštího roku. A tím ročně ušetřit 1,6 miliardy. „Tady je odstranění obhajitelné. Není důvod, proč by jedna skupina podnikatelů měla mít výrazně nižší náklady na pohonné hmoty než všichni ostatní,“ vysvětluje Minčič. Tvrdí, že záměru ukončit daňové úlevy u biopaliv by musela předcházet široká debata. Nižší daň či plné osvobození by zastánci biopaliv obhajovali hlavně závazkem státu vůči EU. Výhrady ministra Miroslava Kalouska (Top 09) k zelené naftě přitom pasují i na biopaliva. V obou případech platí, že výjimka je nesystémová a dává prostor k daňovým únikům. Jaké se objevují u zelené nafty?
„Řádově jde o desítky subjektů a desítky milionů korun, kterým se za rok doměřuje spotřební daň,“ uvádí mluvčí Generálního ředitelství cel Jiří Barták. Upřesňuje, že loni stát přes vratku spotřební daně pomohl zemědělcům sumou 1,8 miliardy korun. „Nárok na vratku může uplatnit osm tisíc podnikatelů v zemědělství,“ doplnil Barták. Stát jim vrací šedesát procent spotřební daně, kterou zaplatili při nákupu nafty. Když jezdí na směsnou naftu, dostanou nazpátek 85 procent daně.
Přestože vratku mohou zemědělci dostat pouze za naftu spotřebovanou v rostlinné výrobě, někdy ji požadují i za jiné činnosti, tvrdí MF. „Je velmi problematické až nemožné určit skutečnou spotřebu nafty v zemědělství. Na strojích totiž nejsou žádná měřidla a většinou ani tachometry,“ poukazuje Radek Ležatka z tiskového oddělení MF. Poznamenává, že spotřebu významně ovlivňuje i kvalita půdy, počasí, způsob obdělávání či počet pěstebních zásahů. „Zpětně se pak zpravidla nedá objektivně prokázat, zda zemědělec některé činnosti skutečně provedl opakovaně či nikoli,“ dodává Ležatka.
Agrární organizace zelenou naftu pochopitelně brání. Argumentují i tím, že ji uplatňuje řada členských zemí unie. S loňským více než šestnáctimiliardovým ziskem českého zemědělství se bude lobby hůř hájit zachování výhody, když ministr Kalousek hledá úspory, kde se dá, mimo jiné u důchodců.
S řepkou k maxiprofitu
Na rekordním zisku zemědělství se hodně podílela řepka mířící z velké části do bionafty. Majitel Agrofertu Andrej Babiš má za to, že tvořila polovinu zisku. „Přispěli jsme k tomu tím, že jsme postavili Preol,“ zdůrazňuje. Loni se v tuzemsku urodilo přes milion tun řepky a lovosická chemička zpracovala 400 tisíc tun na 109 tisíc tun metylesteru. Dalších 25 tisíc tun metylesteru dodal na trh menší provoz Agrofertu v Milíně. Babišovy firmy se tím na tuzemské produkci bionafty podílely 64 procenty, nejvíc si tudíž užívají i státní podpory biopaliv. Daňové úlevy jsou vítanou třešničkou, stěžejní je pro výrobce zákonem dané přimíchávání šesti procent metylesteru do veškeré motorové nafty. Biosložka v tomto případě nemá žádnou daňovou úlevu a naftu na pumpách prodražuje o několik desítek haléřů.
„S rozšiřováním biopaliv přibývá i daňových podvodů. Obecně patří jejich přimíchávání k nejčastějšímu druhu podvodů v oblasti pohonných hmot,“ říká za celní správu mluvčí Barták. K nekalému jednání svádějí právě daňově zvýhodněná biopaliva. Na Kalouskově úřadu mají přehled o tom, že nejběžnější je nelegální obohacování motorové nafty čistým metylesterem osvobozeným od daně. Nebo se do běžné nafty zatížené daní 10 950 korun na tisíc litrů přidává směsná nafta, ze které se odvádí jen 7665 korun. Vychytralci používají metylestery osvobozené od daně pro výrobu tepla, mají informace na MF.
Nafta je pro podvodníky zajímavější už jen proto, že oproti benzinu představuje větší trh. Zatímco spotřeba nafty stagnuje na čtyřech milionech tun, u benzinu dál klesla na loňských 1,78 milionu tun. Ale i benzin může být pančovaný. Česká obchodní inspekce narazila na natural naředěný daňově zvýhodněným etanolem. V benzinu ho bylo padesát procent, přípustných je pět.
