Stát může prodávat lidem státní dluhopisy nejdříve v roce 2012. Vyplývá to z návrhu zákonů, které se týkají projektu retailových dluhopisů a které poslanci ve třetím čtení schválili na své schůzi 16. dubna. Bondy, určené výhradně fyzickým osobám, navíc budou oproti původním plánům méně výhodné. Zákonodárci totiž odsouhlasili, že jejich výnos podléhá patnáctiprocentnímu zdanění a stát je nebude předčasně odkupovat.
Ministr financí Eduard Janota využil předposlední možnost, jak přes Poslaneckou sněmovnou protlačit projekt ještě do voleb. Pokud by se k nim poslanci do konce května nevyjádřili, musel by projekt zpět do prvního čtení. Nyní návrh posoudí senátoři. Ministr s retailovými dluhopisy spěchal, neboť je chtěl co nejdříve využít jako další zdroj pro financování státního dluhu. Potíž je ovšem v tom, že změna systému financování, který nakonec poslanci prosadili, plány výrazně zpozdí. Původně totiž ministerstvo financí (MF) chtělo lidem strhávat deset procent jako poplatek za investování do dluhopisů. Tím by pokrývalo náklady na systém, jenže zároveň by byly tyto dluhopisy pro investory méně výhodné. „Vzhledem ke zrušení návrhu na samofinancování projektu i jeho provozu vznikla rozhodnutím sněmovny nutnost, aby náklady na projekt i jeho provoz byly řádně narozpočtovány v rámci nejbližšího budoucího státního rozpočtu v kapitole Státní dluh. To projekt nutně zpozdí,“ vysvětlil Jiří Franta, šéf odboru řízení státního dluhu MF. Nebližším budoucím státním rozpočtem je v tomto případě myšlen ten pro rok 2012, protože pro rok 2011 se legislativní změny týkající se retailových dluhopisů nestihnou dokončit. Odhady celkových nákladů projektu zatím MF nemá.
Pošta ne, burza ano?
Zpětný odkup, jejž sněmovna smetla ze stolu, kritizovali poslanci kvůli tomu, že nahrával spekulantům. Ti by mohli bondy skupovat na krátkou dobu, což by ve velkém objemu znamenalo i po případné srážce za předčasný odkup slušný výdělek na úkor státu. Ze stejného důvodu Janota rovněž prosadil, aby každý občan mohl mít jen jeden účet, na který bude státní bondy kupovat, a to maximálně za deset milionů korun.
Stále ovšem není jasné, kdo bude dluhopisy fyzicky prodávat. Zákon totiž mluví pouze o administrátorovi, a to jen velmi obecně. Tím může být jak soukromý, tak také státní subjekt. Středisko cenných papírů (SCP), na nějž mnozí experti ukazovali jako na nejvhodnějšího adepta a které úředníci dle některých kritiků zatím při plánování opomíjeli, tak zůstává ve hře. SCP přitom spadá pod ministerstvo financí a má nezbytné technické vybavení pro jednoduché a hlavně levné uskutečnění celého projektu. Navíc Češi už nyní mají u SCP otevřeno zhruba 1,8 milionu majetkových účtů. Ministerstvo financí tvrdí, že zákon nemůže řešit, jak bude konkrétní způsob realizace prodeje státních dluhopisů vypadat. Pouze vymezuje kompetence a pravomoci při prodeji bondů fyzickým osobám. Výběr administrátora ale i prodejce tak bude následovat až po podpisu novely prezidentem, říká MF.
Spekuluje se, že prodávat by retailové bondy mohla Česká pošta, jež má velmi silnou pobočkovou síť. Jenže takový plán by mohl ministerstvo vyjít poměrně draho, tvrdí někteří experti. Zejména pokud jde o vytvoření technického zázemí anebo i školení personálu. Internetový prodej, o kterém se rovněž diskutovalo, by zase byl velmi náročný na software a jeho zabezpečení. Vyloučena však z pozice administrátora ani možného prodejce zatím není Burza cenných papírů Praha (BCPP), přestože se už dřív kvůli projektu s ministerstvem financí nepohodla. Když totiž ministerstvo financí po vlně kritiky za výběr neznámé šumperské firmy ASD Software coby administrátora nakonec vypsalo nové výběrové řízení, burza se do něj nepřihlásila. Janota za to BCPP velmi kritizoval. Dle informací týdeníku EURO burza svou nabídku neposlala kvůli nejasným podmínkám výběrového řízení. Ministerstvo financí totiž nabídky nepokládalo za konečné a chtělo o nich ještě otevřeně diskutovat. Jenže nabídka ve výběrovém řízení obvykle obsahuje ostře střežené know-how, které by při „otevřené“ diskusi mohla konkurence snadno okopírovat. Janota nyní tvrdí, že tento proces je úkol pro novou vládu. Stejně tak nový šéf státní kasy bude muset stanovit kromě prodejce i výši výnosu, která by měla být fixní.
