Část baráku mé působení nemohla zkousnout, tvrdí odvolaný šéf
Ministr financí (MF) Eduard Janota zbavil funkce šéfa miliardového projektu Státní pokladny Pavla Nevšímala. „V emotivním projevu jsem byl odvolán pro neschopnost. Janota potřebuje, aby projekt řídili lidé, kterým věří, mně ne,“ popsal své odvolání bývalý šéf projektu Státní pokladny Pavel Nevšímal. Projekt bude nově spadat pod ředitele odboru financování územních rozpočtů a programového financování MF Jana Zikla.
Nevšímalovo odvolání je pro mnohé překvapivé. Dle informací týdeníku EURO jej totiž vedení ministerstva v čele projektu opakovaně podpořilo, naposledy několik dní před jeho odvoláním. Údajně i samotným ministrem. Jak se ale posléze ukázalo, podpora nevydržela ani dva týdny.
Úřadníci jako za Rakouska „Projekt státní pokladny jsem řídil dle svého nejlepšího mínění a dle standardů běžných při projektovém řízení,“ konstatoval Nevšímal. Což, jak upozornil, mohl být i jeden z důvodů odvolání. „Pro část tohoto baráku (ministerstva financí - pozn. redakce) to bylo nepřekousnutelné,“ vysvětlil Nevšímal. Společně s ním skončilo i několik lidí, kteří se za státní správu na projektu podíleli. Část z nich již státní správu opustilo či brzy odejde, další přešli na jiné úřady. Zdroje týdeníku EURO navíc tvrdí, že zavedení systému státní pokladny se snaží alespoň zbrzdit několik úředníků ministerstva financí. Systém, který má především umožnit detailní monitoring hospodaření státních organizací a zefektivnit nakládání se státními penězi prostřednictvím počítačové sítě, by je totiž připravil o jejich „nepostradatelnost“. „Přirovnal bych to k úředníkům Rakousko-Uherska. Mají obyčejnou tužku a gumu, se kterou mohou gumovat. Inkoustovou tužku nasliní až v okamžiku, kdy mají všechno správně zapsáno,“ posteskl si Nevšímal. Ministr Janota jeho odvolání zdůvodnil následovně: „Mám eminentní zájem na tom, aby byl projekt dotažen zdárně do konce. V případě pana Nevšímala jsem takovou jistotu neměl.“ Ministr dosadil do vedení projektu Zikla, u kterého je přesvědčen, že projekt úspěšně dotáhne. Zdroje týdeníku EURO však upozornily, že Zikl nedisponuje vysokoškolským vzděláním. Aby mohl zastávat tak vysoké posty ve státní správě, potřebuje několik výjimek. „Nechápu, proč mi pokládáte tak nesmyslnou otázku,“ reagoval na dotaz ohledně Ziklova vzdělání Janota. Posléze však upozornil, že Zikl právě vysokou školu studuje. „Navíc je to vynikající odborník, který se detailně vyzná v rozpočtové problematice a podrobně v informačních systémech. A těmto oblastem se na ministerstvu věnuje již delší dobu. Nevšímal je odborníkem jen na informační systémy,“ vysvětlil ministr. Janota současně upozornil, že systém stání pokladny nebude zcela funkční od 1. ledna příštího roku, jak se původně plánovalo. Zpoždění ale nebude zásadní, systém bude nabíhat postupně,“ konstatoval s tím, že zdržení nastalo jak vinou bývalého vedení projektu, tak dodavatelské společnosti. Vítězem tendru na dodavatele systému se loni v září stala společnost IBM, která nabídla cenu 2,19 miliardy korun. Jejími subdodavateli budou společnosti Hewlett-Packard, Logica a SAP ČR. „K celé problematice se nebudeme vyjadřovat, ani ji nikterak komentovat,“ uvedla mluvčí IBM Vladimíra Pavelková.
Žádné zásadní zpoždění
Dle informací týdeníku EURO, které rovněž potvrdil Janota, nyní ministerstvo připravuje dodatek ke smlouvě s dodavatelskou firmou. V něm by měla být upřesněna specifikace projektu, a to jak časová a věcná, tak finanční. Kromě jiného údajně i nový termín pro zavedení takzvaného jednotného účtu státu v České národní bance. Doposud státní firmy a instituce samy rozhodují, kde si uloží a jakým způsobem zhodnotí volné peníze. Teď je ukládají většinou u komerčních bank. Po zavedení centrálního účtu by musely tuto praxi opustit a peníze posílat na jeden účet do ČNB. Centrální účet měl být zaveden od ledna příštího roku. Ve zmíněném dodatku se údajně počítá až s dvouletým odkladem a o následném až dvouletém nabíhání do plného provozu. „Nechci předbíhat, dodatek teprve připravujeme, jednáme o něm. Jen chci znovu zopakovat, že zavedení systému Státní pokladny nebude mít nějaká zásadní zpoždění,“ upozornil ministr. Dle informací týdeníku EURO by měly být součástí dodatku i garance termínů a ceny. Dodavatelské firmy budou dostávat od státu peníze postupně, v návaznosti na plnění jednotlivých smluvních bodů a poté, co se prokáže funkčnost dodaných systémů. „Je to nesmysl, v dodatku bude takřka to samé, co v aktuální smlouvě,“ kontruje Nevšímal.
Toho vybral do funkce šéfa projektu Státní pokladny předchozí ministr financí Miroslav Kalousek. A jeho reakce na Nevšímalovo odvolání? „Rozhodnutí současného šéfa resortu financí plně respektuji,“ prohlásil Kalousek.
Náklady na vybudování Státní pokladny nemají přesáhnout 2,4 miliardy korun. Dle původního harmonogramu má pokladna začít fungovat na přelomu let 2009 až 2010. Ministerstvo financí předpokládá, že nový systém zprůhlední a zjednoduší tok financí ve státní správě. Roční úspory mají dosáhnout půl až jednoho procenta z celkového státního rozpočtu, tedy zhruba z bilionu korun.
Jak bude fungovat státní pokladna
Platební styk: V současné době jej obstarává ČNB. V budoucnu by měla centrální banka shromažďovat veškeré státní peníze na jednom účtu, kromě jiného od státních podniků, institucí a zdravotních pojišťoven.
Centrální účetní systém: Eviduje státní majetek, dovede jej oceňovat a vyhodnocovat. Je možné do něj kdykoliv nahlédnout a zjistit, kdo co změnil, popřípadě proč.
Řízení státního dluhu: V roce 2006 vyhrála tendr na dodávky systému společnost Trema. Projekt vyšel zhruba na 35 milionů korun a loni byl uveden do provozu.
Rozpočtový informační systém: S jeho pomocí bude možné zjistit aktuální stav státního rozpočtu. Systém rovněž zaznamená historii „utrácení“ státních peněz od vypsání výběrového řízení přes plnění smluvních podmínek až po převedení peněz. Zjednoduší a zrychlí kontrolu, jak jednotlivé organizace peníze z rozpočtu utrácejí.
