Nejlepší projekty pro životní prostředí
ZAHRANIČNÍ NADACE jsou překvapeny – donorství projektů nevládních organizací na ochranu životního prostředí se u českých podniků nevžilo. Takřka celá nevládní podpora v této oblasti jde u nás z prostředků zahraničních nadací. Jen nevelkou částkou se připojilo několik odnoží zahraničních firem. Teprve v příštím roce česká Nadace Partnerství rozdělí úroky z 38 milionů, získaných z Nadačního investičního fondu. To budou první české nadační peníze na podporu ekologických projektů. Paradoxně se o ně nezasloužili podnikatelé, jako je tomu ve vyspělém světě, ale stát z výtěžku privatizace. Tyto peníze však na podporu dosavadní činnosti nestačí. Původním záměrem konsorcia světových nadací (nejvíc přispívají Rockefeller Brothers Fund, Mott Foundation a German Marshall Fund) bylo „založit Nadaci Partnerství do jejích začátků, než si najde domácí sponzory. V roce 1991 odhadovalo konsorcium potřebu pomoci na tři roky. Ale když se žádný český sponzor nenašel, v roce 1995 pomoc prodloužilo o další tři roky – a tak stále dokola, poslední peníze mají na adresu Nadace Partnerství dojít v roce 2003. První český sponzor je stále v nedohlednu. S japonským nadhledem. Sasakawa Peace Foundation, odnož velké Sasakawovy nadace, patřila k zakladatelům konsorcia a v počátcích se na podporách Nadace Partnerství výrazně podílela. Pak přišel nápad povzbudit českou a slovenskou nadační činnost z druhé strany: nikoli podporou projektů, které se teprve horko těžko mají zrodit, ale odměněním hotových. Nadační program byl navržen na tři a prodloužen na pět let s očekáváním, že se mezitím najde obdobná domácí aktivita. Po udělení cen za rok 1998 však v Česku, ale i na Slovensku zůstalo prázdno. Nebylo úmyslem Sasakawy ekologické organizace jen naladit a pak je nechat bez podpory. Proto podle ředitele Sasakawova fondu pro střední Evropu Akinoriho Sekiho byla účinnost vynakládaných prostředků podrobena analýze. Ustavená komise došla k nečekanému závěru: přestože se nenaplnil záměr povzbudit české donory, na straně příjemců byly ceny Nadace Sasakawa shledány tak smysluplné, že se jejich působnost ještě rozšíří do dalších let. Od „zlobičů“ po krajinotvůrce. Někteří vítězové možná českým podnikatelům příliš nevoněli. V minulosti vyhrály projekty, které se stavěly do cesty rozpínavým stavebním aktivitám a chránily tu Český kras před cementárnou, tu vrch Val před ekologicky neprůchodnou variantou obchvatu Plzně. O nic větší domácí podporu však nezískaly ani projekty úspor energie a zavádění obnovitelných zdrojů. Podpora kritických postojů veřejnosti k záměrům narušit životní prostředí, tedy potřeba zpětné vazby, není u nás ještě běžná. Letošní vítězové (za rok 1999) snad konečně povzbudí i české sponzory – usilují o společenské, kulturní i přírodní povznesení krajiny Broumovska. Slepé střevo republiky. Proti takovému vnímání Broumovska nastartoval projekt pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ), jež se pojmenovala Tuž se, Broumovsko! V odepisovaném území se mu podařilo rozhýbat komunitní život. Aktivisté obnovují staré cesty, opravují zapomenuté památky, pečují o přírodní zákoutí. Některých akcí, jako byl Týden pro broumovské kostely, se zúčastnily i tisíce lidí. Daří se naplňovat cíl projektu: rozvíjet vztah lidí k jejich prostředí i k sobě navzájem. Což se ve znovuosídlených Sudetech donedávna jevilo jako nemožné. „Cenu 200 000 Kč neutopíme v žádné investici, ujišťuje předseda společnosti Tuž se, Broumovsko! Jan Piňos. „Vložíme ji do činnosti, ta umí generovat víc peněz z různých zdrojů. Takřka bez prostředků hospodaří „trvale udržitelná vesnička sdružení Lunaria v Jindřichovicích na Frýdlantsku. Dobrovolně bez elektřiny, bez aut a bez traktorů pečuje o kus svěřené země, na níž se těžce živí. Ale pamatuje na osvětu, muzeum tradičního zemědělství, knihovnu… Na unikátní pokus upozornila porota čestnou cenou. Nedotovanou. Na druhém místě byly oceněny Jihočeské matky za zastupování zájmů veřejnosti v osmdesáti územních a stavebních řízeních. A taky za neúnavnou snahu prosadit veřejné posouzení Temelína. Pražský Zelený kruh získal třetí cenu za to, že se mu podařilo shromáždit do koalice přes čtyřicet nevládních organizací, a ta se pod názvem SOS Praha stala respektovaným partnerem městských orgánů při prosazování potřeb životního prostředí. „V rámci koalice lehce naleznou společnou řeč i organizace, které se ustavily na obranu navzájem protichůdných zájmů, poznamenává jeden ze zakladatelů SOS Karel Čapek. Podle zástupkyně Nadace Sasakawa v ČR Daniely Hátleové je načase, aby společnou řeč nalezli i čeští podnikatelé s nadacemi podporujícími občanské ekologické aktivity. „Sasakawa tu nemůže působit věčně, poznamenává Hátleová.
