Automobilový průmysl
Japonský automobilový průmysl, který se zhruba před deseti lety zdál dobýt svět, se vrhá do náruče zahraniční konkurence. Francouzský Renault se připravuje na pětatřicetiprocentní vstup do Nissanu.
Poté, co se japonská Mazda spustila na oběžnou dráhu amerického Fordu a firmy Isuzu a Suzuki se začlenily do kolosu General Motors, rezignuje na svou nezávislost i automobilka Nissan. Francouzský Renault minulý týden oznámil, že s firm ou zahajuje exkluzivní jednání, které by mohlo vyústit v 35procentní vstup. I když se o ceně mlčí, podle francouzských analytiků a japonského tisku by tato účast mohla představovat investici v řádu přes pět miliard eur. Renaultu , který je ze 44 procent stále v rukou státu, se vstupem do Nissanu otevírají dveře do Asie a Severní Ameriky, i když francouzské odbory zamračeně ukazují na „kolosální zadlužení japonské automobilky v hodnotě 33 miliard eur.
Třetinu a dost
Za uvedených podmínek by francouzská firma v Nissanu disponovala právem veta, což jí dává určitou moc na rozhodování, ale na druhou stranu ji nepovyšuje na dominantního partnera. Právě ona nadvláda hrozila v případě DaimlerChrysleru, který chtě l dříve získat v Nissanu většinu. Nakonec však od plánu upustil. Podíl pod 40 procent je pro Renaulta výhodný, protože jej oprošťuje od konsolidace dluhu. Podílet se však bude muset na konsolidaci hospodářských výsledků Nissanu, ať už zisků, nebo zt rát, poměrně podle své účasti.
Francouzská skupina, která sama měla v 80. letech s dluhy potíže, své výkazy již očistila. V roce 1998 registrovala druhý nejvyšší zisk v historii (1,349 miliardy eur) a zcela vymazala své dluhy. Naopak Nissan vloni (do března 1 998) dosáhl čisté ztráty kolem 109 milionů eur a v současném fiskálním roce, který končí v březnu 1999, očekává až dvojnásobnou ztrátu.
Pokud Nissan nabídku Renaultu přijme, pak se nová francouzsko-japonská osa se souhrnnou roční produkcí 4,8 milionu aut umístí na čtvrtém místě na světě za General Motors, Fordem a Toyotou a těsně před největší evropskou automobilkou Volkswagen .
Nissan - brána do Ameriky
Navzdory tomu, že Nissanu se vloni na americkém trhu příliš nedařilo, pro Renaulta představuje opravdovou příležitost dobýt Severní Ameriku. Francouzi se z hlavního světového trhu stáhli před dvanácti lety po nešťastné příhodě s American Motors Corp. a její filiálkou Jeep. Francouzská skupina tehdy zvýšila kontrolu nad čtvrtou největší americkou automobilkou v roce 1980 až na 46 procent. Byla v pokušení prorazit na americký trh amerikanizovanou verzí vozů R-9 a R-11. Těchto modelů se v roce 1984 prodalo na 200 tisíc, o dva roky později však pouze 65 tisíc. Na počátku roku 1987 pak Renaultu zbylo jen krčit rameny nad 0,4procentním obsazením amerického trhu. Vzápětí předal svůj podíl v American Motors koncernu Chrysler.
„Abychom mohli americkému trhu nabídnout odpovídající modely, potřebovali bychom deset až dvanáct let, stejně jako to udělali Japonci. Byli jsme však hodně zadluženi (60 miliard franků v roce 1986), což by Renault v té době neunesl, vysvětlil mluvčí automobilky deset let poté.
Nissan vloni prodal na trhu Spojených států s ročním prodejem 15,6 milionu vozů necelých 622 tisíc aut, zatímco předchozí roky až 800 tisíc. Japonská automobilka dnes na trhu Spojených států obsazuje šestou příčku za koncerny General Motors, Ford, DaimlerChrysler, Toyota a Honda. Pro srovnání: vloni Nissan prodal v USA třikrát více aut než německá skupina Volkswagen.
Japonská anomálie
Soužití jedenácti nezávislých konstruktérů na jediném trhu, i když jde o druhý největší trh světa, bylo tradiční japonskou zvláštností. Všude za japonskými hranicemi je automobilový trh ovládán vždy maximálně dvěma mastodonty, do nichž jsou včl eněny ostatní firmy.
Fragmentace se stala neúnosná ve chvíli, kdy domácí trh začal klopýtat, kdy Asii zasáhla krize a kdy se banky začaly stahovat ze sektoru. Na rozdíl od toho, co se dělo ve všech jiných odvětvích, se na japonském automobilovém trhu příliš nefúzovalo a restrukturalizace je pro japonské automobilky zatím cizím slovem.
Nepatrnou výjimkou je prosperující Toyota. Bez finančních problémů je i Honda, která se často dostává do řečí o možném manželství se zahraničním partnerem.
Čtvrtá největší japonská automobilka, Mitsubishi Motors má stejné potíže s dluhem jako druhý Nissan. Může se však spolehnout na finanční podporu mocného koncernu Mitsubishi, který jí tím připravuje vyjednávací pozici dále od zdi. Nejlogičtějším par tnerem Mitsubishi Motors by mohla být německo-americká skupina DaimlerChrysler vzhledem k tomu, že Mitsubishi vyrábí komponenty pro obě její části. Možná ale právě její zadlužení, stejně jako v případě Nissanu, DaimlerChrysler odradí.
