Japonci byli dlouhých 17 let zvyklí na záporné úrokové sazby, a tedy i spotřebitelské úvěry, které je nic nestály. Naopak se dá říci, že za ně ještě dostali zaplaceno. Nyní ale tamní centrální banka sazby zvýšila, a i když stále zůstaly velmi blízko nule (Bank of Japan je zvýšila do pásma 0 až 0,1 procenta – pozn. red.), mají podnikatelé ze změny respekt.
Ačkoliv samozřejmě záleží, jak rychle sazby porostou, ekonomické důsledky situace budou tak jako tak nevyhnutelné. Kvůli dražším půjčkám se dotknou především malých a středních firem, které v zemi vycházejícího slunce zaměstnávají až 70 procent pracovní síly. A zvyknout si na ně musí i domácnosti, jejichž spotřeba představuje více než polovinu hrubého domácího produktu. Ten vloni činil v nominálním vyjádření 4,21 bilionu dolarů a byl čtvrtý největší na světě.
Konec ekonomické stagnace?
Asi není překvapivé, že podle průzkumu Reuters hodlá většina japonských firem ještě na poslední chvíli nízkých úrokových sazeb využít. Zhruba 60 procent z nich se přitom shoduje na tom, že do konce roku vzrostou na přibližně 0,25 procenta. Někteří jejich zástupci už ale přemýšlí, jaký konkrétní dopad na ně tato změna bude mít. Podle projektanta zařízení na úpravu vody Eiičiho Hagiwary mohou vyšší náklady na půjčky ohrozit už tak nízké marže malých a středních podnikatelů.
„Firmy s vysokými maržemi nyní nemají žádné zakázky. Pokud tedy marže nesnížím, práci nejspíš nedostanu,“ řekl zmíněné agentuře s tím, že se celkově vyhýbá úvěrům a raději si ponechává hotovostní rezervy na provozní náklady. Dále spoléhá i na měkké dovednosti a zákazníky získává budováním dlouhodobých vztahů.
Hagiwara není zdaleka jediný, kdo drží hotovost a snaží se snižovat náklady. Jenže právě kvůli tomu se ekonomika Japonska ocitla v začarovaném kruhu. Růst se zastavil a mzdy začaly stagnovat.
Všechno zlé je pro něco dobré
Pro firmy závislé na dovozu mohou být vyšší úrokové sazby naopak výhodou. Je totiž pravděpodobné, že zajistí posílení japonského jenu, a tak zlevní nákupy v zahraničí, a navíc sníží i ceny potravin a pohonných hmot. Provozovatelé restaurací a prodejen s nejrůznějším spotřebním zbožím tedy k aktuálnímu ekonomickému milníku naopak vzhlíží s nadějí. Patří k nim třeba Jasunobu Taširo, pro kterého je slabá měna doslova noční můrou, protože mu na jednom nákupu způsobuje ztráty v hodnotě tisíců amerických dolarů.
„Zabýváme se dovozem, a tak nám slabý jen způsobuje v zámoří spoustu problémů. Nákupy, které dříve stály 6700 dolarů, nyní stojí 10 tisíc dolarů,“ popsal Taširo.
Navíc mohou vyšší úrokové sazby zrychlit i růst mezd, který se už nyní projevuje zejména ve velkých firmách. V což věří například IT inženýr Haruka Joda, jenž si s manželkou vzal hypotéku na dům: „Doufám, že se úrokové sazby příliš nepohnou, a pokud porostou, zvýší se snad i naše mzdy.“
Dobrou zprávou pro něj je, že něco takového je v zásadě nabíledni, neboť vedle rostoucí inflace to bylo právě odborové vyjednání dosud nejvyššího mzdového nárůstu pro tamní pracovníky od roku 1991, které Bank of Japan přimělo ke změně své fiskální politiky. Jejich výdělky by se letos měly zvýšit průměrně o 5,3 procenta.
